Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Cesta k postneodarwinismu

Změna paradigmatu v genetice?
 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 136, 2015/3

Genetika se mění. Pokusme se zamyslet nad tím, jak se měnilo nahlížení na DNA, geny a genomy v posledních desetiletích.1) Níže popsané poznatky spoluutvářejí nový obraz evolučního myšlení formující se v průběhu druhé poloviny 20. století, označovaný někdy jako postneodarwinismus. Prošli jsme změnou paradigmatu, anebo jde o normální vývoj oboru?

Geny byly dříve považovány za jediné důležité složky genetické informace. Již od dob prvních analýz eukaryotických genomů však víme, že geny často tvoří jen nepatrný podíl genomu – u člověka pouze 1,5 %, počítáme-li jen části překládané do proteinů. Většinu našeho genomu představují repetitivní (opakující se) úseky DNA (Vesmír 88, 556, 2009/9). Ve světle nových poznatků o genomech byl genově-centrický model vystřídán genomově- centrickým, kladoucím důraz na všechny komponenty genomu a vzájemnou provázanost všech buněčných procesů. Ukázalo se, že genom má nejen vnitřně repetitivní charakter, je navíc i velmi dynamický, především díky transpozonům, úsekům DNA schopným přemisťovat se z jednoho místa genomu na jiné. Určitým posunem byla i změna v nahlížení na transpozony nejen jako na pouhé genomové parazity, ale jako na evolučně i funkčně důležité, inherentně dynamické komponenty genomu.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné