Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Cesta k postneodarwinismu

Změna paradigmatu v genetice?
 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 136, 2015/3

Genetika se mění. Pokusme se zamyslet nad tím, jak se měnilo nahlížení na DNA, geny a genomy v posledních desetiletích.1) Níže popsané poznatky spoluutvářejí nový obraz evolučního myšlení formující se v průběhu druhé poloviny 20. století, označovaný někdy jako postneodarwinismus. Prošli jsme změnou paradigmatu, anebo jde o normální vývoj oboru?

Geny byly dříve považovány za jediné důležité složky genetické informace. Již od dob prvních analýz eukaryotických genomů však víme, že geny často tvoří jen nepatrný podíl genomu – u člověka pouze 1,5 %, počítáme-li jen části překládané do proteinů. Většinu našeho genomu představují repetitivní (opakující se) úseky DNA (Vesmír 88, 556, 2009/9). Ve světle nových poznatků o genomech byl genově-centrický model vystřídán genomově- centrickým, kladoucím důraz na všechny komponenty genomu a vzájemnou provázanost všech buněčných procesů. Ukázalo se, že genom má nejen vnitřně repetitivní charakter, je navíc i velmi dynamický, především díky transpozonům, úsekům DNA schopným přemisťovat se z jednoho místa genomu na jiné. Určitým posunem byla i změna v nahlížení na transpozony nejen jako na pouhé genomové parazity, ale jako na evolučně i funkčně důležité, inherentně dynamické komponenty genomu.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné