mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Alpská obrazárna Valcamonica

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 152, 2015/3

Pod pojmem pravěká obrazárna si obvykle představíme velké a ohromující jeskynní malby, ale v Evropě existuje několik ohnisek drobných petroglyfů, tedy kreseb vyťukávaných do skály ostrým předmětem. Jde o několik desítek lokalit ve Skandinávii, Pyrenejích a v alpské oblasti, kde nejznámější obrazárnou je střed 75 km dlouhého lombardského údolí Valcamonica v severní Itálii. Počet obrázků se zde odhaduje na 300 000. Většina z nich pochází až z doby železné, nejčastěji mezi 6. a 1. stoletím př. n. l., ale bohatě je rovněž zastoupeno dlouhé pozdně neolitické a eneolitické období.

Petroglyfy jsou poměrně malé – většinou mezi 20–40 cm, někdy se překrývají a v přímém slunci téměř nejsou vidět. Vkročíme-li do paleolitické jeskyně, je to jako být v Sixtinské kapli. Prostě jsme ohromeni. U alpského skalního umění je situace odlišná. Trpělivě vyhledáváme kresby, snažíme se jim porozumět a nalézt vztah k dalším petroglyfům. Teprve postupně a někdy s nemalou námahou vnikáme do pravěkého světa, jako bychom luštili obrázkovou knížku. Výsledek je však ten, že máme pocit přímého kontaktu s pravěkem a lépe si umíme představit svět Etrusků i našich Keltů. Vidíme, jak lidé tančí, válčí, loví zvěř, orají, stavějí chrám či vesnici, a to vše se odehrává v reálné alpské krajině. Některé pravěké panely na sobě nesou až 850 postav. Nejvíc ze všeho mi toto skalní umění připomíná dobové ilustrace k Iliadě a dalším antickým příběhům. Objevují se však i motivy, jaké známe ze Skandinávie, a dokonce severní Afriky. Např. nejstarší vyobrazení keltského jeleního boha Cernunna pochází právě z lokality Naquane.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...