Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Epigenetická dědičnost v ekologii a evoluci rostlin

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 105, 2015/2

Když jsem se před zhruba sedmi lety začal podrobněji zabývat epigenetickou dědičností, byl tento termín veskrze neznámý nejen pro laickou veřejnost, ale i pro mnohé mé kolegy. Nyní je situace velmi odlišná. Ale přestože se epigenetika dostala do popředí zájmu, stále zůstáváme nejistí při hodnocení její ekologické úlohy jak v rostlinné, tak i živočišné říši.

Rád bych proto čtenáře provedl některými klíčovými studiemi posledních let, a stručně tak demonstroval naše současné znalosti o ekologickém a evolučním potenciálu epigenetické dědičnosti v rostlinné říši.

Pro mnohé může být překvapivá informace, že epigenetika coby vědní obor není žádná mladice. Za jednoho z jejích zakladatelů můžeme považovat Conrada Hal Waddingtona, britského vývojového biologa, který termín epigenetika použil pro pojmenování mechanismů „přenesení informace uložené v genech daného genotypu do fenotypové funkce“ (Waddington 1939).1) Jinými slovy, epigenetika byla dlouhou dobu doménou vývojových biologů a byla používána k objasnění mechanismů vytváření a organizace tkání a těla.

Nyní vidíte 5 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Vít Latzel

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., (*1978) vystudoval Přírodovědeckou fakultu JČU v Českých Budějovicích. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá ekologickými důsledky epigenetické variability a mezigenerační fenotypové plasticity u rostlin.
Latzel Vít

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....