Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Epigenetická dědičnost v ekologii a evoluci rostlin

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 105, 2015/2

Když jsem se před zhruba sedmi lety začal podrobněji zabývat epigenetickou dědičností, byl tento termín veskrze neznámý nejen pro laickou veřejnost, ale i pro mnohé mé kolegy. Nyní je situace velmi odlišná. Ale přestože se epigenetika dostala do popředí zájmu, stále zůstáváme nejistí při hodnocení její ekologické úlohy jak v rostlinné, tak i živočišné říši.

Rád bych proto čtenáře provedl některými klíčovými studiemi posledních let, a stručně tak demonstroval naše současné znalosti o ekologickém a evolučním potenciálu epigenetické dědičnosti v rostlinné říši.

Pro mnohé může být překvapivá informace, že epigenetika coby vědní obor není žádná mladice. Za jednoho z jejích zakladatelů můžeme považovat Conrada Hal Waddingtona, britského vývojového biologa, který termín epigenetika použil pro pojmenování mechanismů „přenesení informace uložené v genech daného genotypu do fenotypové funkce“ (Waddington 1939).1) Jinými slovy, epigenetika byla dlouhou dobu doménou vývojových biologů a byla používána k objasnění mechanismů vytváření a organizace tkání a těla.

Nyní vidíte 5 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Vít Latzel

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., (*1978) vystudoval Přírodovědeckou fakultu JČU v Českých Budějovicích. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá ekologickými důsledky epigenetické variability a mezigenerační fenotypové plasticity u rostlin.
Latzel Vít

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...