Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Determinace, nebo regulace aneb Jak vytvořit tělo

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 110, 2015/2

Embryonální vývoj živočichů je fascinující proces, jehož studium přináší více otázek než odpovědí. Jak z oplozeného vajíčka vznikne člověk, moucha nebo třeba červ, který se právě provrtává zeminou na vaší zahrádce? Jednoduchá otázka, avšak velmi složitá odpověď.

Pojďme nyní poodhalit alespoň základní aspekty tohoto procesu. Nebojte se, nepůjde o náročnou přednášku vyžadující hluboké znalosti vývojové biologie. Spíše bych se rád zaměřil na základní mechanismy odpovědné za specializaci (diferenciaci) buněk důležitých pro různé úkoly v rámci vyvíjejícího se organismu.

Svůj článek zahájím poněkud paradoxně, a to vývojem rostlin, respektive zelených řas z rodu Acetabularia. Jedná se o jednobuněčné gigantické organismy žijící ve vodách subtropického pásma. Jejich délka se pohybuje od 0,5 do 10 cm, což je na jednu buňku úctyhodné. Není divu, že se v minulosti staly velmi oblíbenými modelovými organismy při studiu buněčných procesů.

V třicátých letech minulého století experimentoval s touto řasou také dánsko-německý biolog Joachim Hämmerling (1901–1980), který mezi lety 1931 až 1940 působil jako výzkumný pracovník a lektor v jednom z ústavů císaře Viléma v Berlíně. Zde je nutné podotknout, že tyto instituce se nechvalně proslavily i jako působiště Josefa Mengeleho, jehož experimenty na poli eugeniky zaplatily za druhé světové války tisíce lidí svými životy. I sám Hämmerling byl v tehdejší době financován nacistickou vládou, i když jeho výzkum neměl tak fatální důsledky.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Vladimír Krylov

Ing. RNDr. Vladimír Krylov, Ph.D., (*1976) vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde zároveň přednáší a pracuje jako odborný asistent. Zabývá se problematikou kmenových buněk na modelu drápatky tropické (Xenopus tropicalis) a genetikou, cytogenetikou a chromozomální evolucí rodu Xenopus.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné