Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Determinace, nebo regulace aneb Jak vytvořit tělo

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 110, 2015/2

Embryonální vývoj živočichů je fascinující proces, jehož studium přináší více otázek než odpovědí. Jak z oplozeného vajíčka vznikne člověk, moucha nebo třeba červ, který se právě provrtává zeminou na vaší zahrádce? Jednoduchá otázka, avšak velmi složitá odpověď.

Pojďme nyní poodhalit alespoň základní aspekty tohoto procesu. Nebojte se, nepůjde o náročnou přednášku vyžadující hluboké znalosti vývojové biologie. Spíše bych se rád zaměřil na základní mechanismy odpovědné za specializaci (diferenciaci) buněk důležitých pro různé úkoly v rámci vyvíjejícího se organismu.

Svůj článek zahájím poněkud paradoxně, a to vývojem rostlin, respektive zelených řas z rodu Acetabularia. Jedná se o jednobuněčné gigantické organismy žijící ve vodách subtropického pásma. Jejich délka se pohybuje od 0,5 do 10 cm, což je na jednu buňku úctyhodné. Není divu, že se v minulosti staly velmi oblíbenými modelovými organismy při studiu buněčných procesů.

V třicátých letech minulého století experimentoval s touto řasou také dánsko-německý biolog Joachim Hämmerling (1901–1980), který mezi lety 1931 až 1940 působil jako výzkumný pracovník a lektor v jednom z ústavů císaře Viléma v Berlíně. Zde je nutné podotknout, že tyto instituce se nechvalně proslavily i jako působiště Josefa Mengeleho, jehož experimenty na poli eugeniky zaplatily za druhé světové války tisíce lidí svými životy. I sám Hämmerling byl v tehdejší době financován nacistickou vládou, i když jeho výzkum neměl tak fatální důsledky.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Vladimír Krylov

Doc. RNDr. Ing. Vladimír Krylov, Ph.D., (*1976) vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a vývojovou biologii na PřF UK v Praze, kde přednáší a pracuje jako proděkan pro vědu a výzkum. Na žábách rodu Xenopus (drápatky) studuje kmenové buňky v souvislostis regenerací, genetiku, cytogenetiku a chromozomální evoluci.
Krylov Vladimír

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...