Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Determinace, nebo regulace aneb Jak vytvořit tělo

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 110, 2015/2

Embryonální vývoj živočichů je fascinující proces, jehož studium přináší více otázek než odpovědí. Jak z oplozeného vajíčka vznikne člověk, moucha nebo třeba červ, který se právě provrtává zeminou na vaší zahrádce? Jednoduchá otázka, avšak velmi složitá odpověď.

Pojďme nyní poodhalit alespoň základní aspekty tohoto procesu. Nebojte se, nepůjde o náročnou přednášku vyžadující hluboké znalosti vývojové biologie. Spíše bych se rád zaměřil na základní mechanismy odpovědné za specializaci (diferenciaci) buněk důležitých pro různé úkoly v rámci vyvíjejícího se organismu.

Svůj článek zahájím poněkud paradoxně, a to vývojem rostlin, respektive zelených řas z rodu Acetabularia. Jedná se o jednobuněčné gigantické organismy žijící ve vodách subtropického pásma. Jejich délka se pohybuje od 0,5 do 10 cm, což je na jednu buňku úctyhodné. Není divu, že se v minulosti staly velmi oblíbenými modelovými organismy při studiu buněčných procesů.

V třicátých letech minulého století experimentoval s touto řasou také dánsko-německý biolog Joachim Hämmerling (1901–1980), který mezi lety 1931 až 1940 působil jako výzkumný pracovník a lektor v jednom z ústavů císaře Viléma v Berlíně. Zde je nutné podotknout, že tyto instituce se nechvalně proslavily i jako působiště Josefa Mengeleho, jehož experimenty na poli eugeniky zaplatily za druhé světové války tisíce lidí svými životy. I sám Hämmerling byl v tehdejší době financován nacistickou vládou, i když jeho výzkum neměl tak fatální důsledky.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Vladimír Krylov

Ing. RNDr. Vladimír Krylov, Ph.D., (*1976) vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde zároveň přednáší a pracuje jako odborný asistent. Zabývá se problematikou kmenových buněk na modelu drápatky tropické (Xenopus tropicalis) a genetikou, cytogenetikou a chromozomální evolucí rodu Xenopus.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné