Determinace, nebo regulace aneb Jak vytvořit tělo

Pojďme nyní poodhalit alespoň základní aspekty tohoto procesu. Nebojte se, nepůjde o náročnou přednášku vyžadující hluboké znalosti vývojové biologie. Spíše bych se rád zaměřil na základní mechanismy odpovědné za specializaci (diferenciaci) buněk důležitých pro různé úkoly v rámci vyvíjejícího se organismu.

Svůj článek zahájím poněkud paradoxně, a to vývojem rostlin, respektive zelených řas z rodu Acetabularia. Jedná se o jednobuněčné gigantické organismy žijící ve vodách subtropického pásma. Jejich délka se pohybuje od 0,5 do 10 cm, což je na jednu buňku úctyhodné. Není divu, že se v minulosti staly velmi oblíbenými modelovými organismy při studiu buněčných procesů.

V třicátých letech minulého století experimentoval s touto řasou také dánsko-německý biolog Joachim Hämmerling (1901–1980), který mezi lety 1931 až 1940 působil jako výzkumný pracovník a lektor v jednom z ústavů císaře Viléma v Berlíně. Zde je nutné podotknout, že tyto instituce se nechvalně proslavily i jako působiště Josefa Mengeleho, jehož experimenty na poli eugeniky zaplatily za druhé světové války tisíce lidí svými životy. I sám Hämmerling byl v tehdejší době financován nacistickou vládou, i když jeho výzkum neměl tak fatální důsledky.