Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Budeme hasit, co jsme vykáceli?

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 72, 2015/2

Kanadsko-estonský tým lesníků se rozhodl vytvořit časoprostorové porovnání uhlíkových zásob mezi holosečně vytěženými porosty a těmi, které zaznamenaly intenzivní lesní požár. Studie, jejímž prvním autorem je postdoc z FLD ČZU, probíhala v boreálních lesích kanadského Ontaria a zaměřila se na plochy, na nichž výše zmíněné disturbance proběhly před 1, 8 a 27 lety. Cílem bylo empirické vyčíslení všech uhlíkových zásob v obou lesních ekosystémech: živé biomasy, mrtvého dřeva, lesní hrabanky i půdy.

Výzkumníci vypočetli, že faktická schopnost vázat uhlík se mezi oběma různě disturbovanými porosty výrazně neliší. To platí v celém průběhu vývoje mladého lesa do 27 let od události, avšak pouze porovnáváme- li oba studované typy porostů souhrnně. Mezi jednotlivými lesními zásobárnami jsou naopak velké rozdíly. Zatímco po 27 letech dosahuje v původně vytěženém lese živá biomasa téměř čtyřnásobku oproti přirozeně se vyvíjejícím porostům po požáru, pak v ostatních kategoriích je více uhlíku vázáno v požárem postižených porostech. Biomasa je tak rovnoměrněji rozvrstvena, což může poskytovat kvalitnější ekosystémové služby.

Ve svém shrnutí autoři uvádějí, že uhlíkové ztráty způsobené holosečí v boreálních lesích by se daly kompenzovat zabráněním lesním požárům na stejně velkých rozlohách. Tato rovnice dává v nejobecnější podobě smysl. Pro další bádání však zůstávají otevřené následující otázky: Platí závěry studie i v případě, že zohledníme uhlíkové náklady na těžbu, obnovu a management lesa? V případě, že bychom se uhlíkové ztráty snažili výše zmíněným protipožárním opatřením kompenzovat, jaké by byly náklady na monitoring a hašení? Je opravdu žádoucí intervenovat na dvojnásobné ploše, když mnohé druhy jsou na požárech bytostně závislé? (Seedre M. et al., Ecosystems 17, 851–863, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...