Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Budeme hasit, co jsme vykáceli?

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 72, 2015/2

Kanadsko-estonský tým lesníků se rozhodl vytvořit časoprostorové porovnání uhlíkových zásob mezi holosečně vytěženými porosty a těmi, které zaznamenaly intenzivní lesní požár. Studie, jejímž prvním autorem je postdoc z FLD ČZU, probíhala v boreálních lesích kanadského Ontaria a zaměřila se na plochy, na nichž výše zmíněné disturbance proběhly před 1, 8 a 27 lety. Cílem bylo empirické vyčíslení všech uhlíkových zásob v obou lesních ekosystémech: živé biomasy, mrtvého dřeva, lesní hrabanky i půdy.

Výzkumníci vypočetli, že faktická schopnost vázat uhlík se mezi oběma různě disturbovanými porosty výrazně neliší. To platí v celém průběhu vývoje mladého lesa do 27 let od události, avšak pouze porovnáváme- li oba studované typy porostů souhrnně. Mezi jednotlivými lesními zásobárnami jsou naopak velké rozdíly. Zatímco po 27 letech dosahuje v původně vytěženém lese živá biomasa téměř čtyřnásobku oproti přirozeně se vyvíjejícím porostům po požáru, pak v ostatních kategoriích je více uhlíku vázáno v požárem postižených porostech. Biomasa je tak rovnoměrněji rozvrstvena, což může poskytovat kvalitnější ekosystémové služby.

Ve svém shrnutí autoři uvádějí, že uhlíkové ztráty způsobené holosečí v boreálních lesích by se daly kompenzovat zabráněním lesním požárům na stejně velkých rozlohách. Tato rovnice dává v nejobecnější podobě smysl. Pro další bádání však zůstávají otevřené následující otázky: Platí závěry studie i v případě, že zohledníme uhlíkové náklady na těžbu, obnovu a management lesa? V případě, že bychom se uhlíkové ztráty snažili výše zmíněným protipožárním opatřením kompenzovat, jaké by byly náklady na monitoring a hašení? Je opravdu žádoucí intervenovat na dvojnásobné ploše, když mnohé druhy jsou na požárech bytostně závislé? (Seedre M. et al., Ecosystems 17, 851–863, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...