Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Drony začnou pracovat

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 713, 2015/12
komerční prezentace

Zabiják i hračka, nástroj pro špehování jiných i hrozba v rukou teroristů. Takové představy vyvolávají bezpilotní letouny – drony. Obraz dronu pomocníka, pracovního nástroje, si teprve hledá cestu do obecného povědomí. Vesměs se tak zatím děje v pilotních projektech.

Letos 16. července kupříkladu výzkumníci amerického NASA otestovali hexakoptéru, která měla za úkol přepravit léky a další zdravotnický materiál. Dron, na jehož palubě byl pro vyšší bezpečnost i pilot, po 88 km dlouhém letu z Tazewell County v jihozápadní Virginii do Wise County úspěšně přistál a léky se dostaly konkrétním pacientům.

Podobný experiment uskutečnila už roku 2013 logistická společnost DHL, přenášení břemen testují i internetové obchody Amazon a asijský Alibaba, svou vlastní cestou jde Google. Zásadní překážkou v praktické realizaci jejich aktivit je zatím neochota regulačních orgánů umožnit dronům pohyb autonomně, tedy zadat stroji trasu, po které se automaticky pohybuje bez kontroly lidským operátorem.

Drony proto pomáhají zatím svou schopností levného pozorovacího nástroje. Peruánští archeologové jimi zrychlili průzkumné práce a ochranu lokalit před squattery či horníky. Jejich turečtí kolegové jimi v září 2014 vytvořili 3D mapu nadzemních ruin starořeckého města Aphrodisias. Vyzbrojují se jimi i policejní oddíly, kterým pomáhají při pátrání po pachatelích trestné činnosti. Zoologové je nasazují při sčítání vzácných živočichů i ochraně před pytláky. Vědci amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru zase navádějí bezpilotní letouny do center hurikánů, díky čemuž zjišťují cenné informace blíže k povrchu země, než kdykoliv dříve, protože není ohrožen život posádky stroje.

Velmi zajímavé uplatnění nacházejí drony v praxi letišť. Uvažuje se, že by mohly nahradit dravce, plašící ptactvo v okolí přistávacích ploch. Stejně tak se uplatní při rutinní kontrole povrchu dopravních letadel, neboť proniknou i na místa, kam se člověk dostává stěží. V jihoamerické Venezuele se jimi zase chystají kontrolovat stav potrubí či venkovských hrází.

Kontrolovat bezpečnost budou drony patrně i u nás. Energetická společnost E.ON ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně a jeho vědeckým centrem AdMaS nyní testuje využití bezpilotních letadel při kontrole stavu stožárů a vedení velmi vysokého napětí. Ty totiž vyžadují pravidelnou roční kontrolu, při níž je třeba zkoumaný úsek vypnout, aby odborní pracovníci mohli na vedení vystoupat a vizuálně zjistit případné závady. Mohou to být uvolněné matky, bleskem poškozené izolátory, rozpletené zemnící vodiče, ap. Užití dronů s vyškolenou posádkou by umožnilo provádět kontrolu za plného provozu – bez vypnutí vedení, což šetří především čas potřebný na údržbu. Prozkoumání jednoho podpěrného bodu dronem, tedy samotný oblet stožáru i následné zpracování výstupů z letu trvá zhruba 40 až 50 minut. Klasický způsob kontroly zabere mnohem více, jelikož pracovníci při ní rovnou opravují případné závady, které dronem vykonat nelze.

Drony, vybavené 4K kamerou nabízejí dostatečné rozlišení pro rozpoznání i malých závad. Do budoucna by mohly kolem vysokého napětí létat i drony osazené termokamerou, která bude schopna zachytit závady, při nichž dochází k nežádoucímu zahřívání vodičů vedení velmi vysokého napětí.

Článek vychází s podporou společnosti E.ON Česká republika, s. r. o.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné