Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Dokončená rekultivace odvalu dolu Tuchlovice

3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 698, 2015/12
komerční prezentace

1. Z historie dolu Tuchlovice

V únoru 1941 se započalo s vlastním hloubením jámy dolu, který dostal jméno Jaroslav. Práce na hloubení byly velmi náročné z důvodu značných přítoků vody. Hloubení bylo ukončeno v říjnu 1943, jáma byla kruhového profilu o průměru 6,2 m a hloubce 480,7 m. V roce 1946 byl důl přejmenován na důl Nosek po tehdejším ministru vnitra Václavu Noskovi, rodáku z nedaleké obce Velká Dobrá. Nová těžní věž a budova úpravny byly vybudovány v roce 1952, kdy byla zahájena těžba uhlí. Ta se postupně zvyšovala a v roce 1965 dosáhla výše 991 812 t při stavu 2795 pracovníků. Jak se později ukázalo, byla to historicky nejvyšší těžba dolu. Při hlubinném dobývání uhlí se v historii dolu vystřídaly klasické metody (směrné pilířování na zával, zátinkování se zpětným sestřelem), které byly později nahrazeny stěnováním. Po roce 1989 byl důl přejmenován na důl Tuchlovice, v roce 1993 se stává v rámci restrukturalizace a privatizace uhelného hornictví součástí společnosti ČMD, a. s. V roce 1997 byl zastaven provoz úpravny a veškerá těžba byla převedena nově vyraženým spojovacím překopem na důl Schoeller v Libušíně. Provoz dolu Tuchlovice byl v únoru 2002 definitivně zastaven a těžba ukončena, v celé historii dolu bylo vytěženo 34 mil. tun černého uhlí. Od 1. ledna 2004 se stává bývalý důl Tuchlovice součástí státního podniku Palivový kombinát Ústí. Jáma Jaroslav byla v roce 2005 zlikvidována zásypem a uzavřena železobetonovým povalem. V těsné blízkosti areálu dolu vznikl na ploše 18,5 ha hlušinový odval o tvaru nepravidelného komolého kužele, jeho výška byla 74 m a objem 5 mil. m3.

2. Stav odvalu po ukončení těžby, biologický průzkum

Ukládání hmot na odval bylo ukončeno v roce 1997. Svahy odvalu nebyly řádně upravovány a odpovídaly sypným úhlům ukládaného materiálu. Navíc byly narušeny výraznými erozními rýhami dlouhodobým působením srážkové vody. Některé zasahovaly do tělesa odvalu až do hloubky několika metrů a byly příčinou lokálních sesuvů. Na základě výsledku stabilitních výpočtů bylo zjištěno, že svahy nevyhovují požadavkům báňských předpisů, tedy nemají stupeň stability vyšší než 1,5. Bylo posuzováno devět svahů po obvodu odvalu, u tří byl dokonce vypočten stupeň stability menší než 1, v ostatních případech se stupeň stability pohyboval v intervalu 1–1,1, což signalizovalo velmi labilní rovnováhu. Z bezpečnostních důvodů bylo tedy nutno odval přiměřeně sanovat. Vrtným průzkumem byla zjištěna i teplota uvnitř odvalu, která se pohybovala v rozmezí 20–90 °C, a to spolu s relativně vysokým obsahem uhelné hmoty (víc než 18 %) představovalo nebezpečí vzniku „zahoření odvalu“. Navíc na jihovýchodní straně odvalu byla zjištěna místa s projevy hoření.

V roce 2004 byl proveden v rámci projektu „Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním“, řešeného Ústavem pro ekopolitiku, o. p. s. Praha, biologický průzkum odvalů v kladenském revíru. Sledování doložilo desítky druhů ohrožených organismů, přičemž některé z nich nemají vhodné podmínky pro přežití v okolní krajině a některé jsou vzácné v celé České republice. Odval Tuchlovice z tohoto hlediska patřil mezi několik nejhodnotnějších lokalit. Byly zde zjištěny zákonem chráněné druhy živočichů. Ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), otakárek fenyklový (Papilio machaon) jako druhy ohrožené a skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), ještěrka obecná (Lacerta agilis), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), křepelka obecná (Coturnix coturnix), včelojed lesní (Pernis apivorus), luňák červený (Milvus milvus) jako druhy silně ohrožené. Na uvedené zákonem chráněné druhy živočichů byly ještě před zahájením prací státnímu podniku Palivový kombinát Ústí příslušnými orgány ochrany přírody uděleny výjimky ze základních ochranných podmínek.

3. Zpracování projektové dokumentace, realizace prací

Projektová dokumentace rekultivačních prací řešila zejména zajištění trvalé stability svahů, zastavení a utlumení počínajících termických procesů v tělese odvalu (eliminovat tak možnost jeho zahoření v budoucnu). Dalším cílem technického řešení bylo zajištění návratu chráněných druhů živočichů na lokalitu po ukončení rekultivačních prací, tedy aby byla rekultivace odvalu provedena tak, že po jejím dokončení vzniknou náhradní plnohodnotné biotopy. Z tohoto důvodu začal státní podnik Palivový kombinát Ústí úzce spolupracovat s odborníky v oblasti ochrany přírody, kteří se podíleli na realizaci projektové dokumentace a zajišťovali odborný dohled v rámci vlastní stavby. Tak vznikl a následně byl zrealizován zajímavý projekt, v němž se podařilo skloubit tradiční rekultivační metody s představami ochránců přírody.

Vlastní práce na technické rekultivaci zahrnovaly přetvarování tělesa odvalu, při kterém se odkopalo a přemístilo 1 294 004 m3 hlušiny. S ohledem na těžební, izolační a násypovou činnost při tvarování odvalu bylo nutno svahy rozdělit na čtyři etáže tak, aby vyhovovaly potřebám použité technologie a odvodňovacím prvkům. Všechny plošiny byly propojeny na východním svahu cestami. Plošiny mají sklon ve směru severovýchodním z důvodu nutnosti zajistit odvedení povrchových vod z rekultivovaného odvalu do stávající vodoteče. Pro zahájení zemních prací bylo třeba vybudovat z důvodu možnosti nasazení techniky páteřní komunikaci vedoucí až na temeno odvalu.

V západní části odvalu byla vrtným průzkumem zjištěna ohniska se zvýšenou teplotou uvnitř odvalu. Tato část odvalu po dokončení přetvarování do konečné podoby byla zatěsněna vrstvou minerálního jílu o mocnosti 0,45 m, aby se zabránilo provzdušňování odvalu a případnému zahoření organických složek obsažených v haldovině. Na jílové těsnění byla položena závěrečná krycí vrstva netříděné haldoviny o mocnosti 0,9 m a celkové ploše 131 000 m2 z důvodu zachování přírodního prostředí pro specifickou faunu a flóru. Tyto plochy byly na plošinách a temeni odvalu ponechány přirozené sukcesi. Ostatní plochy byly pokryty pouze inertní hlinitou zeminou o mocnosti 0,9 m a celkové ploše 117 000 m2. Na temeni odvalu byla navezením haldoviny vytvořena „vyhlídka“ o výšce 3 m a navezením několika hromad kamení a kmenů stromů byly vytvořeny úkryty pro obojživelníky. Odvedení povrchových vod je zajištěno soustavou odvodňovacích příkopů o celkové délce 6091 m.

V rámci závěrečné biologické rekultivace byly plochy na severní části odvalu osázeny dřevinami, poloodrostky a keři. Výsadba byla prováděna nepravidelně hnízdovým způsobem s promíchanými jednotlivými druhy. Na svazích s převažující jižní a jihovýchodní expozicí bylo provedeno zatravnění s rozptýlenou výsadbou dřevin. Temeno odvalu a všechny plochy, kde byla navrácena haldovina jako krycí vrstva, byly ponechány spontánnímu vývoji, nebyla zde provedena žádná výsadba, na jižní svahy byl aplikován hydroosev se speciální bylinnou směsí určenou pro živinově chudou haldovinu. Na jednotlivých etážích, temeni odvalu a při patě jižní části odvalu byly vybudovány umělé tůně s cílem vytvořit náhradní biotop pro obojživelníky.

4. Závěr

V letech 2012 a 2014 se uskutečnil na odvalu Tuchlovice z podnětu státního podniku Palivový kombinát Ústí biologický průzkum. Bylo zjištěno následující. Ropucha obecná (Bufo bufo) se vyskytuje i po rekultivaci na některých etážích odvalu, ropucha zelená (Bufo viridis) se vyskytuje na temeni odvalu a ve všech periodických tůňkách. Skokan štíhlý (Rana dalmatina) byl zjištěn v tůňkách na západním úpatí haldy a v hlubších tůňkách na etážích, populace má rostoucí charakter. Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) se objevuje stále častěji v periodických tůňkách na úpatí a etážích odvalu. Otakárek fenyklový (Papilio machaom) je každoročně pozorován na odvalu i po rekultivačních pracích. Byla také zjištěna ještěrka obecná (Lacerta agilis). Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) zatím nebyl zaznamenán. Křepelka obecná (Coturnix coturnix) se vyskytuje v polích pod haldou. Včelojed lesní (Pernix apivorus) a luňák červený (Milvus milvus) nad haldou pouze prolétal obdobně jako před rekultivací. Uvedené druhy zákonem chráněných živočichů se vyskytovaly na odvalu před zahájením rekultivačních prací. V rámci biologického průzkumu byl zjištěn výskyt ještě dalších chráněných druhů: čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), slepýš křehký (Anguis fragilis), ťuhýk obecný (Lanius collurio), užovka obojková (Natrix natrix), krkavec velký (Corvus corax). V rámci botanického průzkumu odvalu bylo nalezeno více než 200 taxonů cévnatých rostlin, dva zjištěné taxony, blín černý (Hyoscyamus niger) a bradáček vejčitý (Listera ovata) jsou zařazeny v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Dá se tedy s jistotou říci, že zvolený způsob rekultivačních prací vytvořil vhodné podmínky pro život chráněných druhů živočichů a vzácnějších druhů rostlin.

Stavba „Rekultivace odvalu dolu Tuchlovice“ byla dokončena v listopadu 2014. Práce v posledních třech letech představovaly pouze následnou pěstební péči o výsadbu. Současný tvar odvalu a rozdělení svahů na několik etáží zaručují jeho trvalou stabilitu, riziko dalších sesuvů hmot je nulové. V tělese odvalu byly ponechány tři monitorovací vrty, v současné době se měří teploty uvnitř odvalu v rozmezí 13–50 °C oproti 20–90 °C před zatěsněním. Je patrné, že položené izolační vrstvy zamezují přístupu vzdušného kyslíku do těla odvalu, a tím dochází k zastavení a postupnému tlumení termických procesů uvnitř. Odvodňovací příkopy řádně odvádějí srážkové vody z celého odvalu do původní vodoteče, svahy nejsou porušeny erozními rýhami. Vybudováním umělých tůněk, použitím odvalového materiálu na povrchové vrstvy některých partií odvalu a dalšími opatřeními v průběhu stavby se dosáhlo i toho, že se na tuto lokalitu vrátily i zákonem chráněné druhy živočichů a cenné druhy rostlin, což byl také jeden s cílů projektu. Dle našeho názoru se jedná o unikátní projekt rekultivačních prací při zahlazování následků hornické činnosti v rámci celé České republiky.

www.pku.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné