Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Recelularizace tkání – staré lešení, nové cihly

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 536, 2015/10

Před několika lety (Vesmír 92, 196, 2013/4) tým D. Taylorové z Massachusetts (USA) představil metodu „vymytí“ zdravých i poškozených srdečních buněk pomocí detergentů (decelularizace). Zbylý opěrný skelet vyběleného potkaního a prasečího srdce osadili zdravými kmenovými nebo progenitorovými buňkami, a to i lidského původu. Tvarově nezměněný běloučký a pružný kolagenový a glykosaminoglykanový houbovitý skelet (lešení, „scaffold“) ochotně přijal nové buňky, které se staly cévními epitely, nebo svalovými buňkami (recelularizace). Někdy je možné místo po infarktu, které by se jinak zajizvilo, potřít kolagenovým gelem (ventrixheart.com). Gel také pomůže po infarktu postiženou oblast funkčně opravit. Na přední místo v recelularizačním závodění se nyní dostali kolegové D. Taylorové v Bostonu, vedení Haraldem Ottem z laboratoře regenerace orgánů. Loni publikovali vylepšenou technologii pro de- a recelularizaci, založenou na konstantním promývacím tlaku v izolovaném opravovaném orgánu (PMID: 21514224). Metoda je obecně použitelná nejen pro srdce, ale např. pro vyvíjející se velké cévy, ledviny, plíce, pankreas nebo svaly a kosti. Od tohoto poznání byl jen krůček k pokusům o náhradu nebo opravu celé končetiny. Letos v červnu oznámili Ott a spol. úspěšnou de- a recelularizaci přední končetiny laboratorního potkana. Okamžitě přešli k opicím. Pro osazení promyté paže makaka používají rovnou lidské progenitorové buňky. Ty jsou sice méně plastické než klasické buňky kmenové, nicméně schopné vyvíjet se v pažní cévy, svaly nebo kostní růstové buňky včetně obnovené krvetvorby. Jejich osud je určován povrchem lešení (např. glykoproteinem lamininem) v příslušné tkáni paže, kde se množí. Po překonání několika „drobných“ problémů, které se na této průkopnické cestě pochopitelně objevují, se tato metoda jistě uplatní v humánní praxi. V podstatě se na tom už pracuje ve stejné nemocniční budově, kde jsou laboratoře Ottovy skupiny, jen pár kroků od nemocničních pokojů s pacienty. Jde o naději pro řadu osob s amputovanými končetinami, kterých jsou podle odhadů společnosti Amputee Coalition na světě víc než 2 miliony. (edition.cnn.com/2015/08/11/health/growing-limbs-in-the-lab/index.html)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...