Green Deal - diskuseGreen Deal - diskuseGreen Deal - diskuseGreen Deal - diskuse

Aktuální číslo:

2022/5

Téma měsíce:

3D tisk

Recelularizace tkání – staré lešení, nové cihly

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 536, 2015/10

Před několika lety (Vesmír 92, 196, 2013/4) tým D. Taylorové z Massachusetts (USA) představil metodu „vymytí“ zdravých i poškozených srdečních buněk pomocí detergentů (decelularizace). Zbylý opěrný skelet vyběleného potkaního a prasečího srdce osadili zdravými kmenovými nebo progenitorovými buňkami, a to i lidského původu. Tvarově nezměněný běloučký a pružný kolagenový a glykosaminoglykanový houbovitý skelet (lešení, „scaffold“) ochotně přijal nové buňky, které se staly cévními epitely, nebo svalovými buňkami (recelularizace). Někdy je možné místo po infarktu, které by se jinak zajizvilo, potřít kolagenovým gelem (ventrixheart.com). Gel také pomůže po infarktu postiženou oblast funkčně opravit. Na přední místo v recelularizačním závodění se nyní dostali kolegové D. Taylorové v Bostonu, vedení Haraldem Ottem z laboratoře regenerace orgánů. Loni publikovali vylepšenou technologii pro de- a recelularizaci, založenou na konstantním promývacím tlaku v izolovaném opravovaném orgánu (PMID: 21514224). Metoda je obecně použitelná nejen pro srdce, ale např. pro vyvíjející se velké cévy, ledviny, plíce, pankreas nebo svaly a kosti. Od tohoto poznání byl jen krůček k pokusům o náhradu nebo opravu celé končetiny. Letos v červnu oznámili Ott a spol. úspěšnou de- a recelularizaci přední končetiny laboratorního potkana. Okamžitě přešli k opicím. Pro osazení promyté paže makaka používají rovnou lidské progenitorové buňky. Ty jsou sice méně plastické než klasické buňky kmenové, nicméně schopné vyvíjet se v pažní cévy, svaly nebo kostní růstové buňky včetně obnovené krvetvorby. Jejich osud je určován povrchem lešení (např. glykoproteinem lamininem) v příslušné tkáni paže, kde se množí. Po překonání několika „drobných“ problémů, které se na této průkopnické cestě pochopitelně objevují, se tato metoda jistě uplatní v humánní praxi. V podstatě se na tom už pracuje ve stejné nemocniční budově, kde jsou laboratoře Ottovy skupiny, jen pár kroků od nemocničních pokojů s pacienty. Jde o naději pro řadu osob s amputovanými končetinami, kterých jsou podle odhadů společnosti Amputee Coalition na světě víc než 2 miliony. (edition.cnn.com/2015/08/11/health/growing-limbs-in-the-lab/index.html)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

 |  4. 5. 2022
Všechny zájemce o širší souvislosti mezi vědou a světovým děním zveme na veřejnou diskusi o transformaci energetiky pod tlakem klimatické změny...
Realita dohnala fikci

Realita dohnala fikci

Luděk Míka  |  2. 5. 2022
Chcete-li někomu dát originální dárek, nechte se sníst. Předchází tomu naskenování sebe samého do paměti počítače, vymodelování ve speciálním...
Krokodýlové v Čechách 2.0

Krokodýlové v Čechách 2.0

Milan Chroust  |  2. 5. 2022
„Zaslechne-li někdo známý popěvek ‚Na řece Vltavě plave krokodil‘, pomyslí si, že to nesmysl.“ Těmito slovy před 119 lety uvedl paleontolog...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné