Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Recelularizace tkání – staré lešení, nové cihly

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 536, 2015/10

Před několika lety (Vesmír 92, 196, 2013/4) tým D. Taylorové z Massachusetts (USA) představil metodu „vymytí“ zdravých i poškozených srdečních buněk pomocí detergentů (decelularizace). Zbylý opěrný skelet vyběleného potkaního a prasečího srdce osadili zdravými kmenovými nebo progenitorovými buňkami, a to i lidského původu. Tvarově nezměněný běloučký a pružný kolagenový a glykosaminoglykanový houbovitý skelet (lešení, „scaffold“) ochotně přijal nové buňky, které se staly cévními epitely, nebo svalovými buňkami (recelularizace). Někdy je možné místo po infarktu, které by se jinak zajizvilo, potřít kolagenovým gelem (ventrixheart.com). Gel také pomůže po infarktu postiženou oblast funkčně opravit. Na přední místo v recelularizačním závodění se nyní dostali kolegové D. Taylorové v Bostonu, vedení Haraldem Ottem z laboratoře regenerace orgánů. Loni publikovali vylepšenou technologii pro de- a recelularizaci, založenou na konstantním promývacím tlaku v izolovaném opravovaném orgánu (PMID: 21514224). Metoda je obecně použitelná nejen pro srdce, ale např. pro vyvíjející se velké cévy, ledviny, plíce, pankreas nebo svaly a kosti. Od tohoto poznání byl jen krůček k pokusům o náhradu nebo opravu celé končetiny. Letos v červnu oznámili Ott a spol. úspěšnou de- a recelularizaci přední končetiny laboratorního potkana. Okamžitě přešli k opicím. Pro osazení promyté paže makaka používají rovnou lidské progenitorové buňky. Ty jsou sice méně plastické než klasické buňky kmenové, nicméně schopné vyvíjet se v pažní cévy, svaly nebo kostní růstové buňky včetně obnovené krvetvorby. Jejich osud je určován povrchem lešení (např. glykoproteinem lamininem) v příslušné tkáni paže, kde se množí. Po překonání několika „drobných“ problémů, které se na této průkopnické cestě pochopitelně objevují, se tato metoda jistě uplatní v humánní praxi. V podstatě se na tom už pracuje ve stejné nemocniční budově, kde jsou laboratoře Ottovy skupiny, jen pár kroků od nemocničních pokojů s pacienty. Jde o naději pro řadu osob s amputovanými končetinami, kterých jsou podle odhadů společnosti Amputee Coalition na světě víc než 2 miliony. (edition.cnn.com/2015/08/11/health/growing-limbs-in-the-lab/index.html)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 33. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné