Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Recelularizace tkání – staré lešení, nové cihly

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 536, 2015/10

Před několika lety (Vesmír 92, 196, 2013/4) tým D. Taylorové z Massachusetts (USA) představil metodu „vymytí“ zdravých i poškozených srdečních buněk pomocí detergentů (decelularizace). Zbylý opěrný skelet vyběleného potkaního a prasečího srdce osadili zdravými kmenovými nebo progenitorovými buňkami, a to i lidského původu. Tvarově nezměněný běloučký a pružný kolagenový a glykosaminoglykanový houbovitý skelet (lešení, „scaffold“) ochotně přijal nové buňky, které se staly cévními epitely, nebo svalovými buňkami (recelularizace). Někdy je možné místo po infarktu, které by se jinak zajizvilo, potřít kolagenovým gelem (ventrixheart.com). Gel také pomůže po infarktu postiženou oblast funkčně opravit. Na přední místo v recelularizačním závodění se nyní dostali kolegové D. Taylorové v Bostonu, vedení Haraldem Ottem z laboratoře regenerace orgánů. Loni publikovali vylepšenou technologii pro de- a recelularizaci, založenou na konstantním promývacím tlaku v izolovaném opravovaném orgánu (PMID: 21514224). Metoda je obecně použitelná nejen pro srdce, ale např. pro vyvíjející se velké cévy, ledviny, plíce, pankreas nebo svaly a kosti. Od tohoto poznání byl jen krůček k pokusům o náhradu nebo opravu celé končetiny. Letos v červnu oznámili Ott a spol. úspěšnou de- a recelularizaci přední končetiny laboratorního potkana. Okamžitě přešli k opicím. Pro osazení promyté paže makaka používají rovnou lidské progenitorové buňky. Ty jsou sice méně plastické než klasické buňky kmenové, nicméně schopné vyvíjet se v pažní cévy, svaly nebo kostní růstové buňky včetně obnovené krvetvorby. Jejich osud je určován povrchem lešení (např. glykoproteinem lamininem) v příslušné tkáni paže, kde se množí. Po překonání několika „drobných“ problémů, které se na této průkopnické cestě pochopitelně objevují, se tato metoda jistě uplatní v humánní praxi. V podstatě se na tom už pracuje ve stejné nemocniční budově, kde jsou laboratoře Ottovy skupiny, jen pár kroků od nemocničních pokojů s pacienty. Jde o naději pro řadu osob s amputovanými končetinami, kterých jsou podle odhadů společnosti Amputee Coalition na světě víc než 2 miliony. (edition.cnn.com/2015/08/11/health/growing-limbs-in-the-lab/index.html)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...