Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Gelové „lešení“ opravuje poškozenou srdeční tkáň

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 196, 2013/4

Před časem jsem referoval o možnostech metody (Vesmír 87, 368, 2008/6, Vesmír 90, 257, 2011/5), kdy se pomocí detergentu odstraní poškozené svalové a cévní buňky např. v prasečím srdci (decelularizace) a nahradí se zdravými kmenovými nebo progenitorovými buňkami určenými pro opravu konkrétní tkáně. Ty vrostou do zbylého orgánového skeletu, diferencují se v kardiocyty a do jisté míry obnoví mechanickou i elektrickou funkci srdeční stěny (recelularizace).

Na Kalifornské univerzitě v San Diegu byla založena společnost Ventrix Inc. pro reparační léčení srdce za odborné spoluúčasti vedoucí výzkumného týmu Karen Christmanové. Její sedmnáctičlenná skupina v únoru 2013 publikovala novou zjednodušenou metodu opravení srdeční tkáně po infarktu, v podstatě vycházející z předchozích pozorování, že regenerující tkáňové buňky dobře rostou na podpůrných tkáních (DOI: 10.1126/scitranslmed.3005503). Opravné buňky jsou zřejmě přitahovány a stimulovány některými povrchovými vlastnostmi těchto „lešení“, obsahujících mj. i mezibuněčné proteoglykany.

Nyní autoři připravili z decelularizované prasečí srdeční mezibuněčné matrix pomocí jemné pepsinové hydrolýzy a lyofilizace zvláštní hydrogel, který injekčně aplikovali nejen u potkanů (což již otestovali dříve), ale i do prasečí srdeční svaloviny nebo do postižené srdeční komory blízko místa, kde dva týdny předtím vyvolali umělý srdeční infarkt zaškrcením příslušné koronární tepenné větvičky. Prasečí srdce jsou svou velikostí a fyziologií podobná lidským, a proto se na nich nové léčebné nebo opravné postupy často používají ještě předtím, než se o nějaké takové metodě uvažuje u člověka.

Nyní vidíte 43 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné