Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Gelové „lešení“ opravuje poškozenou srdeční tkáň

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 196, 2013/4

Před časem jsem referoval o možnostech metody (Vesmír 87, 368, 2008/6, Vesmír 90, 257, 2011/5), kdy se pomocí detergentu odstraní poškozené svalové a cévní buňky např. v prasečím srdci (decelularizace) a nahradí se zdravými kmenovými nebo progenitorovými buňkami určenými pro opravu konkrétní tkáně. Ty vrostou do zbylého orgánového skeletu, diferencují se v kardiocyty a do jisté míry obnoví mechanickou i elektrickou funkci srdeční stěny (recelularizace).

Na Kalifornské univerzitě v San Diegu byla založena společnost Ventrix Inc. pro reparační léčení srdce za odborné spoluúčasti vedoucí výzkumného týmu Karen Christmanové. Její sedmnáctičlenná skupina v únoru 2013 publikovala novou zjednodušenou metodu opravení srdeční tkáně po infarktu, v podstatě vycházející z předchozích pozorování, že regenerující tkáňové buňky dobře rostou na podpůrných tkáních (DOI: 10.1126/scitranslmed.3005503). Opravné buňky jsou zřejmě přitahovány a stimulovány některými povrchovými vlastnostmi těchto „lešení“, obsahujících mj. i mezibuněčné proteoglykany.

Nyní autoři připravili z decelularizované prasečí srdeční mezibuněčné matrix pomocí jemné pepsinové hydrolýzy a lyofilizace zvláštní hydrogel, který injekčně aplikovali nejen u potkanů (což již otestovali dříve), ale i do prasečí srdeční svaloviny nebo do postižené srdeční komory blízko místa, kde dva týdny předtím vyvolali umělý srdeční infarkt zaškrcením příslušné koronární tepenné větvičky. Prasečí srdce jsou svou velikostí a fyziologií podobná lidským, a proto se na nich nové léčebné nebo opravné postupy často používají ještě předtím, než se o nějaké takové metodě uvažuje u člověka.

Nyní vidíte 43 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné