Gelové „lešení“ opravuje poškozenou srdeční tkáň

Před časem jsem referoval o možnostech metody (Vesmír 87, 368, 2008/6, Vesmír 90, 257, 2011/5), kdy se pomocí detergentu odstraní poškozené svalové a cévní buňky např. v prasečím srdci (decelularizace) a nahradí se zdravými kmenovými nebo progenitorovými buňkami určenými pro opravu konkrétní tkáně. Ty vrostou do zbylého orgánového skeletu, diferencují se v kardiocyty a do jisté míry obnoví mechanickou i elektrickou funkci srdeční stěny (recelularizace).

Na Kalifornské univerzitě v San Diegu byla založena společnost Ventrix Inc. pro reparační léčení srdce za odborné spoluúčasti vedoucí výzkumného týmu Karen Christmanové. Její sedmnáctičlenná skupina v únoru 2013 publikovala novou zjednodušenou metodu opravení srdeční tkáně po infarktu, v podstatě vycházející z předchozích pozorování, že regenerující tkáňové buňky dobře rostou na podpůrných tkáních (DOI: 10.1126/scitranslmed.3005503). Opravné buňky jsou zřejmě přitahovány a stimulovány některými povrchovými vlastnostmi těchto „lešení“, obsahujících mj. i mezibuněčné proteoglykany.

Nyní autoři připravili z decelularizované prasečí srdeční mezibuněčné matrix pomocí jemné pepsinové hydrolýzy a lyofilizace zvláštní hydrogel, který injekčně aplikovali nejen u potkanů (což již otestovali dříve), ale i do prasečí srdeční svaloviny nebo do postižené srdeční komory blízko místa, kde dva týdny předtím vyvolali umělý srdeční infarkt zaškrcením příslušné koronární tepenné větvičky. Prasečí srdce jsou svou velikostí a fyziologií podobná lidským, a proto se na nich nové léčebné nebo opravné postupy často používají ještě předtím, než se o nějaké takové metodě uvažuje u člověka.