Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Egyptská detektivka s otevřeným koncem

Rozhovor s Miroslavem Vernerem
 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 544, 2015/10

Tajemství páté dynastie faraonů a ztracených slunečních chrámů provázela Miroslava Vernera po celou jeho vědeckou kariéru. Loňský objev hrobky královské matky Chentkaus III. (Vesmír 94, 276, 2015/5), jenž se podařil českým egyptologům v Abúsíru, pátrání po nich zatím završil. „Královny jménem Chentkaus byly mým osudem,“ začíná profesor Verner své vyprávění, které je příběhem přímo detektivním.

Kam až se musíme vrátit v čase, abychom pochopili význam posledního objevu?

Velmi daleko. Musíme začít u významného literárního díla starého Egypta, papyru Westcar (podle britského sběratele Henryho Westcara, poz. red.). Jedna z povídek na papyru vypráví o zázračném zrození králů páté dynastie. Děj se odehrává na dvoře slavného faraona Chufua, stavitele největší z pyramid. Ten požádal mudrce Džediho, aby mu prozradil něco o budoucnosti. Džedi ho velmi zarmoutil: po Chufuovi převezme vládu jeho syn, pak ještě syn jeho syna, ale potom nastoupí nový královský rod, který vzejde ze spojení slunečního boha Rea s pozemskou ženou.

Nakolik odpovídá tato předpověď skutečnému vývoji událostí?

Tím si egyptologové dlouho lámali hlavu. Někteří toto dílo považovali za pouhou pohádku, jiní věřili v pravdivé jádro. První králové páté dynastie totiž skutečně byli zrozeni za nejasných a zvláštních okolností. Spekulovalo se, kdo z panovníků konce čtvrté dynastie by mohl být jejich otcem a jak k této události došlo. Zdánlivě se tato záležitost vyřešila objevem, který učinil na počátku třicátých let minulého století egyptský archeolog Selim Hasan v Gíze.

Co objevil?

Na okraji nilského údolí poblíž údolního chrámu krále Menkaurea prozkoumal zvláštní stupňovitou hrobku zvanou „čtvrtá pyramida v Gíze“ a podle zbytků dochovaných nápisů zjistil, že patřila královské matce jménem Chentkaus. Ta měla velmi neobvyklý a do té doby naprosto neznámý titul, jenž se dal interpretovat buď jako „král Horního a Dolního Egypta a matka krále Horního a Dolního Egypta“, nebo „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“. Nicméně v egyptologii se ujal názor, že druhý překlad je ten správný. Významně k tomu přispěl i německý archeolog Ludwig Borchardt, náš předchůdce na vykopávkách v Abúsíru. Vedly ho k tomu některé jeho nálezy. V tehdejší diskusi však téměř nepovšimnut zůstal názor rakouského archeologa Hermanna Junkera, který se domníval, že gramaticky správnější výklad titulu je matka nikoliv „dvou“, ale „obou“ králů.

Vy jste na práci Borchardta navázal. Jaké pokračování příběhu počátku páté dynastie napsal?

Džedi Chufuovi předpověděl, že Sluneční bůh zplodí s pozemskou ženou první tři krále páté dynastie jako trojčata jménem Veserkaf, Sahure a Neferirkare. V pyramidovém komplexu krále Neferirkarea, tedy třetího z trojčat, Borchardt našel zbytky papyru a na jednom z dvou útržků byla zmínka o královské matce Chentkaus. Borchardt si to okamžitě spojil se svým předchozím objevem v sousedním pyramidovém komplexu krále Sahurea, druhého z trojčat, kde

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné