Egyptská detektivka s otevřeným koncem
Tajemství páté dynastie faraonů a ztracených slunečních chrámů provázela Miroslava Vernera po celou jeho vědeckou kariéru. Loňský objev hrobky královské matky Chentkaus III. (Vesmír 94, 276, 2015/5), jenž se podařil českým egyptologům v Abúsíru, pátrání po nich zatím završil. „Královny jménem Chentkaus byly mým osudem,“ začíná profesor Verner své vyprávění, které je příběhem přímo detektivním.
Kam až se musíme vrátit v čase, abychom pochopili význam posledního objevu?
Velmi daleko. Musíme začít u významného literárního díla starého Egypta, papyru Westcar (podle britského sběratele Henryho Westcara, poz. red.). Jedna z povídek na papyru vypráví o zázračném zrození králů páté dynastie. Děj se odehrává na dvoře slavného faraona Chufua, stavitele největší z pyramid. Ten požádal mudrce Džediho, aby mu prozradil něco o budoucnosti. Džedi ho velmi zarmoutil: po Chufuovi převezme vládu jeho syn, pak ještě syn jeho syna, ale potom nastoupí nový královský rod, který vzejde ze spojení slunečního boha Rea s pozemskou ženou.
Nakolik odpovídá tato předpověď skutečnému vývoji událostí?
Tím si egyptologové dlouho lámali hlavu. Někteří toto dílo považovali za pouhou pohádku, jiní věřili v pravdivé jádro. První králové páté dynastie totiž skutečně byli zrozeni za nejasných a zvláštních okolností. Spekulovalo se, kdo z panovníků konce čtvrté dynastie by mohl být jejich otcem a jak k této události došlo. Zdánlivě se tato záležitost vyřešila objevem, který učinil na počátku třicátých let minulého století egyptský archeolog Selim Hasan v Gíze.
Co objevil?
Na okraji nilského údolí poblíž údolního chrámu krále Menkaurea prozkoumal zvláštní stupňovitou hrobku zvanou „čtvrtá pyramida v Gíze“ a podle zbytků dochovaných nápisů zjistil, že patřila královské matce jménem Chentkaus. Ta měla velmi neobvyklý a do té doby naprosto neznámý titul, jenž se dal interpretovat buď jako „král Horního a Dolního Egypta a matka krále Horního a Dolního Egypta“, nebo „matka dvou králů Horního a Dolního Egypta“. Nicméně v egyptologii se ujal názor, že druhý překlad je ten správný. Významně k tomu přispěl i německý archeolog Ludwig Borchardt, náš předchůdce na vykopávkách v Abúsíru. Vedly ho k tomu některé jeho nálezy. V tehdejší diskusi však téměř nepovšimnut zůstal názor rakouského archeologa Hermanna Junkera, který se domníval, že gramaticky správnější výklad titulu je matka nikoliv „dvou“, ale „obou“ králů.
Vy jste na práci Borchardta navázal. Jaké pokračování příběhu počátku páté dynastie napsal?
Džedi Chufuovi předpověděl, že Sluneční bůh zplodí s pozemskou ženou první tři krále páté dynastie jako trojčata jménem Veserkaf, Sahure a Neferirkare. V pyramidovém komplexu krále Neferirkarea, tedy třetího z trojčat, Borchardt našel zbytky papyru a na jednom z dvou útržků byla zmínka o královské matce Chentkaus. Borchardt si to okamžitě spojil se svým předchozím objevem v sousedním pyramidovém komplexu krále Sahurea, druhého z trojčat, kde