Ráčci v sirovodíku

V podzemním jezírku Ajalon v Izraeli žijí slepí korýšci. Podobní korýšci z řádu Thermosbaenacea jsou častí v přímořských (anchialiních) podzemních vodách tropů, zejména v Karibiku. Další sídlí v sladkých podzemních vodách v hloubkách několika set metrů, odkud je občas vypumpují s pitnou vodou. Další žijí v horkých minerálních vodách, přičemž jsou nacházeni vyplavení termálními prameny na povrch. Cezením vyvěrající minerálky přes sítě se ukázalo, že třeba druh Tethysbaena relicta obývá celý podzemní systém vod riftového údolí Jordánu a Mrtvého moře.

Při takovém skrytém způsobu života nepřekvapí, že známe dobře morfologii spousty druhů (z náhodně vyplavených exemplářů), ale neznáme způsob života těchto korýšků. To se nedávno poštěstilo zjistit díky náhodnému odkrytí podzemních vod v Izraelském vápencovém lomu hlubokém 100 metrů. V podzemním jezírku speleologové nalezli extrémně početnou a vzkvétající populaci dvoumilimetrových korýšků (tisíce na metr čtvereční), později popsaných jako Tethysbaena ophelicola. Vzhledem k aktivnímu plavání jsou charakterizováni jako mikronekton a příslušná vrstva jezera jako speleopelagiál. Dále zde plavou dva druhy klanonožců a jeden druh krevety. Tethysbaeny plavou naznak jako žábronožky a polehávají na rozhraní slanější, těžší anaerobní a sladší, lehčí aerobní vrstvy vody.

Všichni zdejší živočichové jsou zcela závislí na chemoautotrofní (litotrofní) produkci vláknitých sirných bakterií rodu Beggiatoa. Voda v nižší vrstvě je brakická (1,3 g/l) a teplá 30 °C. Kyslík je přítomen tak do hloubky jednoho metru, níže už jsou anaerobní podmínky. Sirovodík dosahuje koncentrace až 4,7 mg/l. Bakterie oxidují sirovodík na sírany. Na polštářích sirných bakterií lze najít také nálevníky a měňavky. V suché části jeskyně byl nalezen štír Akrav israchanani, který je dokonce pro vědu nejen novým druhem, ale i rodem a čeledí.

Tethysbaeny mají difuzní lakunární dýchací systém – nádržky s hemolymfou těsně pod pokožkou, zejména v exopoditech nohou a příústních nožek. Těmi stále mávají, a to rychleji, pokud je kyslíku ve vodě méně. Samice mají na hřbetě vak na nošení vajíček a nožky ženou proud vody i skrze tento vak. Karibský korýš Tulumella využívá v podobném prostředí chudém na kyslík vylepšený anaerobní metabolismus s dismutací malátu (kyseliny jablečné), což dává pětkrát víc energie než obyčejná glykolýza. Trávicí soustava tethysbaen je zcela vyplněna sirnými bakteriemi. Zdá se, že to není trávená potrava, ale symbionti, kteří v korýškovi žijí a prospívají. Jednak poskytují organické látky, jednak detoxikují sirovodík. Tyto bakterie mají už líhnoucí se mláďátka.

Příbuzný korýšek Thermosbaena mirabilis žije v Tunisku v podobné podzemní vodě, teplé až 40 °C. Někteří další korýši se živí v teplé minerální vodě, ale většinu života tráví ve vlažné sladké vodě v okolí. Sulfidické či vůbec minerální podzemní vody tvoří svůj vlastní biom, nazvaný Ophel, pravděpodobně existující na všech kontinentech. Několik čeledí živočichů (i vyšší taxony jako veslonožci – Remipedia) má starobylé pangeické či gondwanské rozšíření pouze v podzemních vodách. Ty na mnoha kontinentech nejsou kontinuální, ale tvoří rozsáhlá „souostroví“ (Vesmír 86, 342, 2007/6). O jejich obyvatelích se obyčejně dozvídáme jen náhodně, když je vyvěrající voda vyplaví na povrch. Ještě máte chuť na minerálku? (Subterranean Biology 14, 63–77, 2014)