Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Toxické olovo v lesních povodích

Umíme odlišit původ znečištění?
 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 519, 2014/9

Olovo uvolňované z půdních komplexů a odnášené povrchovým odtokem je „mladé“.

Koncem devadesátých let jsme dostali nabídku z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě: Pojďme se společně podívat na historii znečištění olovem v České republice. Použijeme profily horskými rašeliništi a poměry četností radiogenních izotopů olova (Pb). Díky pevnému navázání olova z atmosférické depozice na organický substrát lze datované rašeliny použít jako archiv historických změn v atmosférické depozici olova.

Pomocí poměrů četnosti izotopů 206Pb, 207Pb a 208Pb izraelští kolegové již tehdy slavili úspěchy při rozlišení vzdušného olova pocházejícího z těžby a zpracování rud a alkyl- olova z benzinu od prachu odvozeného z hornin zemské kůry.

Naše první otázka zněla: Umíme také odlišit znečištění způsobené spalováním uhlí v tepelných elektrárnách a domácnostech? V té době již existovala objemná literatura, která se soustředila na olovo pocházející z automobilové dopravy. Vyspělé západní země uváděly, že nejméně 70 % olova v jejich životním prostředí pochází z výfukových plynů. Izotopovým „otiskem“ uhelného olova se prakticky nikdo nezabýval.

Všechny zdroje olova ve střední Evropě lze jednoznačně rozlišit pomocí izotopových poměrů. I u nás za železnou oponou obsahovala látka přidávaná do benzinu k potlačení klepavosti motorů málo radiogenní olovo z prekambrických australských ložisek. Středoevropské paleozoické rudy lze izotopově odlišit od uhelného prachu a popela. Nejvíce radiogenního olova obsahují podložní horniny, protože v nich na rozdíl od rudních ložisek nikdy neskončil nárůst četnosti izotopů olova – dceřiných produktů rozpadových řad uranu a thoria. Izotopová data z rašelin osmi českých vrchovišť tvoří uprostřed obr. 1 světle šedý trojúhelník. Jednoduchý výpočet ukazuje, že u nás na rozdíl od západní Evropy a severní Ameriky převažovalo toxické olovo uvolňované spalováním uhlí nad alkyl-olovem ze spalovacích motorů. Pro ekosystémy širšího středoevropského regionu byly překvapivě těžba a zpracování rud málo významným zdrojem olova. Příbram i saský Freiberg vytěžily a zpracovaly nejvíce olova před r. 1890, toto maximum se však nijak neprojevilo v ročních rychlostech akumulace olova v rašelinách.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorech

Martin Novák

Leona Bohdálková

Daniela Fottová

Tomáš Pačes

Markéta Štěpánová

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné