Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Toxické olovo v lesních povodích

Umíme odlišit původ znečištění?
 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 519, 2014/9

Olovo uvolňované z půdních komplexů a odnášené povrchovým odtokem je „mladé“.

Koncem devadesátých let jsme dostali nabídku z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě: Pojďme se společně podívat na historii znečištění olovem v České republice. Použijeme profily horskými rašeliništi a poměry četností radiogenních izotopů olova (Pb). Díky pevnému navázání olova z atmosférické depozice na organický substrát lze datované rašeliny použít jako archiv historických změn v atmosférické depozici olova.

Pomocí poměrů četnosti izotopů 206Pb, 207Pb a 208Pb izraelští kolegové již tehdy slavili úspěchy při rozlišení vzdušného olova pocházejícího z těžby a zpracování rud a alkyl- olova z benzinu od prachu odvozeného z hornin zemské kůry.

Naše první otázka zněla: Umíme také odlišit znečištění způsobené spalováním uhlí v tepelných elektrárnách a domácnostech? V té době již existovala objemná literatura, která se soustředila na olovo pocházející z automobilové dopravy. Vyspělé západní země uváděly, že nejméně 70 % olova v jejich životním prostředí pochází z výfukových plynů. Izotopovým „otiskem“ uhelného olova se prakticky nikdo nezabýval.

Všechny zdroje olova ve střední Evropě lze jednoznačně rozlišit pomocí izotopových poměrů. I u nás za železnou oponou obsahovala látka přidávaná do benzinu k potlačení klepavosti motorů málo radiogenní olovo z prekambrických australských ložisek. Středoevropské paleozoické rudy lze izotopově odlišit od uhelného prachu a popela. Nejvíce radiogenního olova obsahují podložní horniny, protože v nich na rozdíl od rudních ložisek nikdy neskončil nárůst četnosti izotopů olova – dceřiných produktů rozpadových řad uranu a thoria. Izotopová data z rašelin osmi českých vrchovišť tvoří uprostřed obr. 1 světle šedý trojúhelník. Jednoduchý výpočet ukazuje, že u nás na rozdíl od západní Evropy a severní Ameriky převažovalo toxické olovo uvolňované spalováním uhlí nad alkyl-olovem ze spalovacích motorů. Pro ekosystémy širšího středoevropského regionu byly překvapivě těžba a zpracování rud málo významným zdrojem olova. Příbram i saský Freiberg vytěžily a zpracovaly nejvíce olova před r. 1890, toto maximum se však nijak neprojevilo v ročních rychlostech akumulace olova v rašelinách.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorech

Martin Novák

Leona Bohdálková

Daniela Fottová

Tomáš Pačes

Markéta Štěpánová

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné