Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 526, 2014/9

HISTORIE

Slabý stát a pálení čarodějnic

Silný centrální stát poskytuje rovný přístup k právu a vynucování norem není poplatné rozmarům lokálních autorit. Na druhou stranu se může zvrhnout do diktatury či zneužívání nevládnoucích minorit. Ve federalistických státech mají oblasti sice větší autonomii, lokální zájmové skupiny však mohou snáze uchvátit moc. Noel Johnson a Mark Koyama otestovali výhodnost či nevýhodnost centralizace ve Francii od konce 16. a během 17. století. Šlo o roztříštěné království, v němž jednotlivá vévodství měla odlišná privilegia, zákony i fyzikální míry a uplatňovala mezi sebou cla. Kvůli financování válek však francouzští králové nutně potřebovali zefektivnit daňový systém, což vyžadovalo sjednotit i právo a především jeho vynucování. Vzrůst daní sice málokdo považuje za zářný bod rozvoje civilizace, nicméně se ukázalo, že rostoucí efektivnost státní moci s sebou přinesla významná požehnání – úbytek čarodějnických tribunálů.

Odsoudit čarodějnici totiž vyžadovalo „uvolnění“ platného římského kanonického práva jak z hlediska důkazů, tak z hlediska možnosti soudního mučení. Procesy byly často důsledkem lokálních animozit. Hony na čarodějnice se stávaly prostředkem „řešení“ místních problémů a vyřizování starých účtů za pomoci obětních beránků. S narůstající frekvencí „odhalených“ se u obyvatel objevovala skutečná panika z rozšíření služebníků satana. Poptávka po hranicích tak dále rostla. I při zvážení dalších faktorů, jako je stabilita regionu (kupř. blízkost k hranicím) či ekonomická vyspělost, se potvrdilo, že čím menší moc stát v regionu měl (méně daní vybral), tím více čarodějnic v něm bylo popraveno. (V severní Francii skončila na hranici polovina obviněných, kdežto nejvyšší soud jich odsoudil ani ne 5 %). Přestože třeba Ludvík XIV. nechal popravit coby čaroděje desítky šlechticů, zdá se, že za slabší vlády by bylo utrpení lidí ještě mnohem horší.

Journal of Law and Economics 57, 77–112, 2014

PSYCHOLOGIE

Jsme za špatného počasí pracovitější?

V zaměstnání bychom měli být zaujati především řešením pracovních problémů. Každý však důvěrně zná momenty, kdy jeho mysl začnou okupovat zcela jiné myšlenky; včerejší neshoda s přítelkyní, blížící se narozeniny otce nebo co dělat o víkendu. Jooa Lee, Francesca Gino a Bradley Staats spekulovali o tom, jaký faktor může masově ovlivňovat takové vandrování mysli a univerzálně ničit pracovní morálku. Zacílili na počasí. I když příjemný slunečný den může zlepšit náladu a lidé by mohli pracovat produktivněji, zjistili opačný efekt – hezké počasí za okny odvádí pracovníky spíše k představám o tom, co by mohli venku dělat, kam zajít či s kým se sejít. Jejich produktivita pak trpí. Výzkumný tým využil data o rychlosti vyřizování žádostí o hypotéky 111 bankovními úředníky jedné japonské banky. Jde o stereotypní činnost, při níž se do systému zadávají údaje o žadatelích a kontrolují se papírová potvrzení. Ukázalo se, že v sychravých, deštivých dnech byli v této činnosti bankéři významně rychlejší. Zhruba každé 2 cm srážek značily procentní zrychlení práce. Ač se to nezdá mnoho, při stu pracovnících to již znamená, že za hezkého počasí banka přijde o práci jednoho člověka každý jednotlivý den. Takový výsledek však může být ovlivněn řadou faktorů, výzkumníci proto provedli i několik laboratorních pokusů. V jednom měli studenti zadávat data do Excelu. Někteří si před úkolem prohlíželi fotografie s lidmi účastnícími se venkovních aktivit a bavili se o svých nejoblíbenějších. Druhá skupina si měla povídat jen o fádních, každodenních činnostech. Někteří pak pracovali v deštivých, jiní ve slunečných dnech. Právě a jen studenti, kteří pracovali za deště a nebyli vmanipulováni do úvah o venkovních aktivitách, byli produktivní. Z mysli ostatních vystrnadily Excel představy, co by mohli dělat jiného.

Journal of Applied Psychology 99, 504–513, 2014/3

KRIMINALISTIKA

Zpráva čističů odpadních vod: Česko královstvím perníku

Zjistit, jak je v populaci rozšířeno užívání drog, není lehkým úkolem. Spotřeba je ve většině zemí odsuzována, někde trestná. Uživatelé nemají žádnou motivaci výzkumníkům své chování odkrývat. Ti, kteří se přesto svěří, mohou svou konzumaci bagatelizovat, jiní naopak přehánět. Nemluvě o tom, že si skutečné spotřebovávané množství nemusejí ani uvědomovat, natož pamatovat. Christoph Ort a jeho kolegové se proto zaměřili na (skoro) neutajitelný důsledek konzumace a analyzovali odpadní vody v desítkách čističek v 21 zemích Evropy.

Potvrdili kromě jiného železný zákon ceny, neboť kupř. nejdražší analyzovaná droga, kokain, byl nejpoužívanější v nejbohatších regionech − v Amsterdamu, Londýně či Curychu; v jižní a východní Evropě naopak minimálně. Z dat se dá odhadnout, že v evropských městech se každý den spotřebuje zhruba tuna této drogy, což znamená denní obrat na trhu přes 4 miliardy korun. U metamfetaminu (pervitinu) je situace odlišná, ovlivňují ji spíše faktory nabídky. Vedení ve spotřebě udržují dvě republiky, Česká a Slovenská. Praha, České Budějovice, Bratislava a blízké německé Drážďany vedou žebříček perníkem nejpromořenějších měst (i když se zdá, že jeho spotřeba obecně klesá, u Čechů platí opak). Ani u metabolitů konopí nejsou české odpadní vody pozadu − umístily se v první čtvrtině zemí, za notorickým favoritem Nizozemím a dále za Španělskem a Francií. I další výsledky jsou poměrně očekávatelné; spotřeba drog roste o víkendech a státních svátcích a ve větších městech je rozšířenější než na venkově. Výsledky jsou naopak překvapivě velmi podobné těm, které byly získány dotazníkovými šetřeními.

Addiction, on-line, doi: 10.1111/add.12570, 2014

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Houdek

Ing. Petr Houdek, (*1981) působí na katedře ekonomie Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem a na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Je ředitelem Centra pro behaviorální experimenty při CEVRO VŠ. Zároveň je postgraduálním studentem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné