Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

DNA a RNA v pohybu

Přispívá migrace nukleových kyselin v buňce k dynamice genomu?
 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 408, 2014/7

Značnou část genomu eukaryotických organismů tvoří opakující se úseky DNA, takzvané repetice. Patří k nim zejména transpozony a tandemové repetice, které se v genomech vyskytují ve vysokém počtu kopií. Mezi repetice lze zahrnout i úseky DNA pocházející z buněčných organel, mitochondrií a chloroplastů, které se opakovaně včlenily do jaderného genomu a jsou označovány jako „promiskuitní DNA“ (Vesmír 86, 179, 2007/3). Všechny výše zmíněné části genomů se v průběhu evoluce mění mnohem rychleji než úseky jiné, například geny nebo jedinečné negenové oblasti. U genů dochází ke změnám velmi pomalu, často v řádu desítek milionů roků. Například geny člověka a myši se liší jen několika procenty, přestože poslední společný předek obou druhů žil před 75–90 miliony let. Naproti tomu repetitivní DNA se mění mnohem rychleji, „poločas rozpadu“ a s ním související celková obměna transpozonů, tandemových repetic a promiskuitní DNA v genomu je otázkou několika milionů let. I genomy blízce příbuzných druhů často vykazují rozdíly v zastoupení repetic a určité odlišnosti můžeme pozorovat dokonce již v horizontu několika generací. Zkusme se zamyslet nad tím, co mají nejdynamičtější oblasti genomu společného, a čím by tudíž jejich větší dynamika mohla být způsobena.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na Přírodovědecké fakultě MU a na Jihočeské univerzitě přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání (Cesta, 2013; viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů (Academia, 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta, 2016) a Ve větru (Cesta, 2017).
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné