Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

DNA a RNA v pohybu

Přispívá migrace nukleových kyselin v buňce k dynamice genomu?
 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 408, 2014/7

Značnou část genomu eukaryotických organismů tvoří opakující se úseky DNA, takzvané repetice. Patří k nim zejména transpozony a tandemové repetice, které se v genomech vyskytují ve vysokém počtu kopií. Mezi repetice lze zahrnout i úseky DNA pocházející z buněčných organel, mitochondrií a chloroplastů, které se opakovaně včlenily do jaderného genomu a jsou označovány jako „promiskuitní DNA“ (Vesmír 86, 179, 2007/3). Všechny výše zmíněné části genomů se v průběhu evoluce mění mnohem rychleji než úseky jiné, například geny nebo jedinečné negenové oblasti. U genů dochází ke změnám velmi pomalu, často v řádu desítek milionů roků. Například geny člověka a myši se liší jen několika procenty, přestože poslední společný předek obou druhů žil před 75–90 miliony let. Naproti tomu repetitivní DNA se mění mnohem rychleji, „poločas rozpadu“ a s ním související celková obměna transpozonů, tandemových repetic a promiskuitní DNA v genomu je otázkou několika milionů let. I genomy blízce příbuzných druhů často vykazují rozdíly v zastoupení repetic a určité odlišnosti můžeme pozorovat dokonce již v horizontu několika generací. Zkusme se zamyslet nad tím, co mají nejdynamičtější oblasti genomu společného, a čím by tudíž jejich větší dynamika mohla být způsobena.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné