Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Co je to gen?

8. Návrh řešení problémů s definicí genu
 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 403, 2014/7
 |  Seriál: Co je to gen, 8. díl (Předchozí)

Nenechme se vyvést z míry tím, že debata o vymezení pojmu gen trvá dlouho. Poznatky v molekulární genetice se hromadí stále rychleji, takže ani odborníci nejsou schopni se sjednocovat dostatečně rychle a lze očekávat, že se tento stav hned tak nezlepší. Kdo se někdy ponořil do vědy hlouběji, dobře ví, že věda sice ukrajuje z bochníku zvaného tajemství, tajů však vlastně nikdy neubývá. A v tom právě spočívá nevadnoucí krása vědeckého bádání. V tomto seriálu1) jsem se pokusil ukázat, že definice genu se dosud vyvíjí a obměňuje. Mnou předkládaný návrh řešení problémů definice genu je potřeba považovat za příspěvek do probíhající diskuse.

Pět hlavních okruhů problémů

1. Genetická informace se vyznačuje velmi různorodými způsoby záznamu i vybavování („čtení“) a složitými způsoby projevu této informace na úrovni jednotlivých znaků organismu. Molekulární procesy spojené s dědičností např. u prokaryotického, eukaryotického a nebuněčného typu organismů anebo u jednobuněčných a mnohobuněčných organismů se navíc v jednotlivostech dosti výrazně liší. Znaky organismů pocházejí z mnoha odlišných, hierarchických hladin od výskytu, zastoupení a rozmístění různých druhů molekul, nadmolekulárních útvarů, organel a buněk až po rozmístění a chování buněk, tkání, orgánů a celých organismů. Jednotlivé znaky organismů se často proměňují v závislosti na podmínkách, stupni individuálního vývoje a stáří organismů. A navíc tyto proměny postihují mnohobuněčné organismy nerovnoměrně, po částech reprezentovaných velkými skupinami buněk.

Nyní vidíte 6 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Vladimír Vondrejs

Doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., (*1937) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganismů. S velkým zaujetím se ve volném čase věnuje malování a sochaření. Například maluje na povrch vody olejovými barvami, monotyp snímá na papír a (náhodné) struktury dotváří. Vznikají tak obrazy za pomoci šalebného vnímání – pareidolie. Viz též rozhovor s autorem (Vesmír 102, 194, 2023/4). V současnosti, jako poradce české Asociace polio, se pokouší odstranit vzniklé nedostatky ve zdravotní péči o přežívající postižené dětskou přenosnou obrnou a zejména návazným postpoliomyelitickým syndromem.
Vondrejs Vladimír

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....