Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Co je to gen?

8. Návrh řešení problémů s definicí genu
 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 403, 2014/7
 |  Seriál: Co je to gen, 8. díl (Předchozí)

Nenechme se vyvést z míry tím, že debata o vymezení pojmu gen trvá dlouho. Poznatky v molekulární genetice se hromadí stále rychleji, takže ani odborníci nejsou schopni se sjednocovat dostatečně rychle a lze očekávat, že se tento stav hned tak nezlepší. Kdo se někdy ponořil do vědy hlouběji, dobře ví, že věda sice ukrajuje z bochníku zvaného tajemství, tajů však vlastně nikdy neubývá. A v tom právě spočívá nevadnoucí krása vědeckého bádání. V tomto seriálu1) jsem se pokusil ukázat, že definice genu se dosud vyvíjí a obměňuje. Mnou předkládaný návrh řešení problémů definice genu je potřeba považovat za příspěvek do probíhající diskuse.

Pět hlavních okruhů problémů

1. Genetická informace se vyznačuje velmi různorodými způsoby záznamu i vybavování („čtení“) a složitými způsoby projevu této informace na úrovni jednotlivých znaků organismu. Molekulární procesy spojené s dědičností např. u prokaryotického, eukaryotického a nebuněčného typu organismů anebo u jednobuněčných a mnohobuněčných organismů se navíc v jednotlivostech dosti výrazně liší. Znaky organismů pocházejí z mnoha odlišných, hierarchických hladin od výskytu, zastoupení a rozmístění různých druhů molekul, nadmolekulárních útvarů, organel a buněk až po rozmístění a chování buněk, tkání, orgánů a celých organismů. Jednotlivé znaky organismů se často proměňují v závislosti na podmínkách, stupni individuálního vývoje a stáří organismů. A navíc tyto proměny postihují mnohobuněčné organismy nerovnoměrně, po částech reprezentovaných velkými skupinami buněk.

Nyní vidíte 6 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Vladimír Vondrejs

Doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., (*1937) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganismů. S velkým zaujetím se ve volném čase věnuje malování a sochaření.

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné