Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Co je to gen?

8. Návrh řešení problémů s definicí genu
 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 403, 2014/7
 |  Seriál: Co je to gen, 8. díl (Předchozí)

Nenechme se vyvést z míry tím, že debata o vymezení pojmu gen trvá dlouho. Poznatky v molekulární genetice se hromadí stále rychleji, takže ani odborníci nejsou schopni se sjednocovat dostatečně rychle a lze očekávat, že se tento stav hned tak nezlepší. Kdo se někdy ponořil do vědy hlouběji, dobře ví, že věda sice ukrajuje z bochníku zvaného tajemství, tajů však vlastně nikdy neubývá. A v tom právě spočívá nevadnoucí krása vědeckého bádání. V tomto seriálu1) jsem se pokusil ukázat, že definice genu se dosud vyvíjí a obměňuje. Mnou předkládaný návrh řešení problémů definice genu je potřeba považovat za příspěvek do probíhající diskuse.

Pět hlavních okruhů problémů

1. Genetická informace se vyznačuje velmi různorodými způsoby záznamu i vybavování („čtení“) a složitými způsoby projevu této informace na úrovni jednotlivých znaků organismu. Molekulární procesy spojené s dědičností např. u prokaryotického, eukaryotického a nebuněčného typu organismů anebo u jednobuněčných a mnohobuněčných organismů se navíc v jednotlivostech dosti výrazně liší. Znaky organismů pocházejí z mnoha odlišných, hierarchických hladin od výskytu, zastoupení a rozmístění různých druhů molekul, nadmolekulárních útvarů, organel a buněk až po rozmístění a chování buněk, tkání, orgánů a celých organismů. Jednotlivé znaky organismů se často proměňují v závislosti na podmínkách, stupni individuálního vývoje a stáří organismů. A navíc tyto proměny postihují mnohobuněčné organismy nerovnoměrně, po částech reprezentovaných velkými skupinami buněk.

Nyní vidíte 6 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Vladimír Vondrejs

Doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., (*1937) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganismů. S velkým zaujetím se ve volném čase věnuje malování a sochaření. Například maluje na povrch vody olejovými barvami, monotyp snímá na papír a (náhodné) struktury dotváří. Vznikají tak obrazy za pomoci šalebného vnímání – pareidolie. Viz též rozhovor s autorem (Vesmír 102, 194, 2023/4). V současnosti, jako poradce české Asociace polio, se pokouší odstranit vzniklé nedostatky ve zdravotní péči o přežívající postižené dětskou přenosnou obrnou a zejména návazným postpoliomyelitickým syndromem.
Vondrejs Vladimír

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....