Aktuální číslo:

2019/5

Téma měsíce:

Sport

Syndrom vyhoření a hormony

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 362, 2014/6

V roce 1985 vyšla monografie prof. Vratislava Schreibera a kolektivu Stres,1) kde je otázka stresu řešena z celého spektra lékařských odborností, včetně psychiatrie. Pojem syndrom vyhoření se v ní však neobjevuje, i když byl popsán americkým psychoanalytikem H. J. Freudenbergerem už v roce 1974. Možná že v té době byla důvodem nezájmu lékařů o tuto diagnózu i tehdejší pracovní atmosféra, kdy jedinců s příznaky prvního stadia počínajícího syndromu vyhoření, tj. s obětavým nadšením pro svou práci, nebylo tak mnoho.

Dnes se pozornost k tomuto syndromu upíná velmi intenzivně, je předmětem řady kongresů, seminářů a dalších odborných setkání nebo např. celého sledu disertačních prací na Masarykově univerzitě v Brně.

Syndrom vyhoření (nebo vyhasnutí, burnout syndrom) je podle Wikipedie psychický stav nebo prožitek vyčerpání, který se vyskytuje zvláště u profesí založených na práci s lidmi nebo alespoň na kontaktu s lidmi a s existující závislostí na jejich hodnocení. Tvoří ho řada příznaků především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální a klíčovou složkou syndromu je emoční a kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava.

Vyhoření je důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a realitou, mezi ideály a skutečností. Vyhoření postihuje lidi z pomáhajících profesí, nejčastěji pak lékaře, zdravotní sestry, učitele, psychology, sociální pracovníky, manažery, policisty, programátory, architekty atp., není však proti němu odolná žádná profese. Mezi lékaři je nadprůměrný výskyt syndromu vyhoření mezi úrazovými chirurgy, onkology nebo internisty, na druhém konci s podnormálním výskytem vyhoření jsou obory jako alergologie, endokrinologie nebo revmatologie, o nichž je podle staré lékařské moudrosti známo, že je jejich pacienti v noci nebudí a že ani na jimi léčené nemoci většinou neumírají (zato však se nikdy úplně neuzdravují).

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Luboslav Stárka

Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., (*1930) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK a medicínu na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Zabývá se steroidními hormony. V Endokrinologickém ústavu v Praze založil oddělení steroidních hormonů a v šedesátých až osmdesátých letech byl jeho vedoucím. V letech 1990–2000 byl ředitelem Endokrinologického ústavu. Je členem učené společnosti ČR.
Stárka Luboslav

Doporučujeme

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Prokop Závada, Petr Brož  |  20. 5. 2019
V roce 1783 došlo na Islandu k erupci sopky Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny, které se během erupce...
Svaly z prášků, svaly v prášku?

Svaly z prášků, svaly v prášku?

Doménou zneužívání anabolik není jen vrcholový sport. Umělé zvýšení výkonnosti, nárůst svalů, ale i sebevědomí, bez ohledu na důsledky, láká mnohé...
Sport a mýtus o sedavé společnosti

Sport a mýtus o sedavé společnosti uzamčeno

Ondřej Špaček  |  6. 5. 2019
„Češi se přestávají hýbat, změnit to chce projekt ‚Česko sportuje‘.“ Tímto titulkem u tiskové zprávy zahájil před šesti lety Český olympijský...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné