Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Syndrom vyhoření a hormony

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 362, 2014/6

V roce 1985 vyšla monografie prof. Vratislava Schreibera a kolektivu Stres,1) kde je otázka stresu řešena z celého spektra lékařských odborností, včetně psychiatrie. Pojem syndrom vyhoření se v ní však neobjevuje, i když byl popsán americkým psychoanalytikem H. J. Freudenbergerem už v roce 1974. Možná že v té době byla důvodem nezájmu lékařů o tuto diagnózu i tehdejší pracovní atmosféra, kdy jedinců s příznaky prvního stadia počínajícího syndromu vyhoření, tj. s obětavým nadšením pro svou práci, nebylo tak mnoho.

Dnes se pozornost k tomuto syndromu upíná velmi intenzivně, je předmětem řady kongresů, seminářů a dalších odborných setkání nebo např. celého sledu disertačních prací na Masarykově univerzitě v Brně.

Syndrom vyhoření (nebo vyhasnutí, burnout syndrom) je podle Wikipedie psychický stav nebo prožitek vyčerpání, který se vyskytuje zvláště u profesí založených na práci s lidmi nebo alespoň na kontaktu s lidmi a s existující závislostí na jejich hodnocení. Tvoří ho řada příznaků především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální a klíčovou složkou syndromu je emoční a kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava.

Vyhoření je důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a realitou, mezi ideály a skutečností. Vyhoření postihuje lidi z pomáhajících profesí, nejčastěji pak lékaře, zdravotní sestry, učitele, psychology, sociální pracovníky, manažery, policisty, programátory, architekty atp., není však proti němu odolná žádná profese. Mezi lékaři je nadprůměrný výskyt syndromu vyhoření mezi úrazovými chirurgy, onkology nebo internisty, na druhém konci s podnormálním výskytem vyhoření jsou obory jako alergologie, endokrinologie nebo revmatologie, o nichž je podle staré lékařské moudrosti známo, že je jejich pacienti v noci nebudí a že ani na jimi léčené nemoci většinou neumírají (zato však se nikdy úplně neuzdravují).

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Luboslav Stárka

Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., (*1930) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK a medicínu na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Zabývá se steroidními hormony. V Endokrinologickém ústavu v Praze založil oddělení steroidních hormonů a v šedesátých až osmdesátých letech byl jeho vedoucím. V letech 1990–2000 byl ředitelem Endokrinologického ústavu. Je členem učené společnosti ČR.
Stárka Luboslav

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné