SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek
| 7. 5. 2014PEDAGOGIKA
Holka odvedle a studijní výsledky
Asi nikoho nepřekvapí konstatování, že na studijní výsledky dětí mají enormní vliv i jejich spolužáci a kamarádi. Problémem je, jak to dokázat. Kamarádství nepadá z nebe; děti si přátele volí, rodiče zase volí, buď přímo, nebo třeba oklikou tím, kde se rozhodli bydlet, školy. Povaha dětí a rozhodnutí jejich rodičů tak ovlivňují vlastnosti spolužáků dříve, než začnou mít vliv oni sami.
Andrew Hill se zabýval specifickou otázku – zda poměr pohlaví v okruhu kamarádů dítěte ovlivní jeho školní úspěchy. Využil data o poměru pohlaví dětí nejen v jednotlivých třídách, ale i v čtvrtích, kde žáci bydleli. Právě tato charakteristika je nejvíce dána z vnějšku, jelikož to, zda v okolí bydliště žije z dané školy více holčiček či chlapečků, rodiče ani děti moc neovlivní.
Zjistil, že od šestnáctého roku života má „nadbytek“ kamarádů opačného pohlaví na prospěch mládeže značně negativní dopad. Čím více mají chlapci kamarádek a slečny kamarádů, tím větší je pravděpodobnost, že s někým chodí. Zároveň však mají větší problémy se ve třídě plně soustředit a hůře vycházejí se svým učitelem (překvapivě nebylo zjištěno, že by se tito puberťáci častěji dostávali do sporu s rodiči). Negativní dopad je nejsilnější u přírodních věd a matematiky, u angličtiny či historie tak silný není. Efekt je poměrně dlouhodobý, neboť žáci s více kamarády opačného pohlaví se častěji brzy žení či vdávají a s menší pravděpodobností vystudují vysokou školu.
University of South Carolina Working Papers, on-line, 2014
EKONOMIE
Důvěřuj, ale měj s sebou GPS
Mnoho služeb nakupujeme, aniž bychom byli schopni určit kvalitu obdrženého. Všude, kde má nabízející razantní informační převahu – automechanici, lékaři, taxikáři v cizím městě –, se můžeme stát oběťmi podvodu a ještě prodávajícímu poděkujeme. V ekonomii se takovým službám říká „statky založené na důvěře“, jelikož nabízejícím a jejich reputaci musíme prostě věřit. Ovšem u automechaniků (lékařů) mohou být přílišné opravy (péče) důsledkem nadměrné opatrnosti, navíc nelze exaktně určit, kdy už má dojít k výměně (léčení) a kdy opotřebované části ještě bez problémů vydrží. Proto není snadné míru vykazování nadměrných nákladů určit. Loukas Balafoutas s kolegy ve velkém terénním experimentu testovali důvěryhodnost řeckých taxikářů.
Figuranti, skrytě vybavení GPS přístroji, hráli v drahém i levném oblečení, s koženými kufry i s batohy místní i zahraniční naivní turisty. Cílem odvozu byly prvotřídní hotely i levné ubytovny. V rámci pokusu projezdili po Aténách při téměř 400 cestách 4500 kilometrů. Ukázalo se, že zhruba 10 % z nich bylo zbytečných, taxikář je vezl zajížďkou. Čím neinformovaněji zákazník vypadal, tím delší zajížďku absolvoval, popř. platil neoprávněně vyšší tarif (mluvil- li „turista“ anglicky a udal jen jméno hotelu, byl ve 22 % případů ošizen, podobně „neinformovaným“ Řekům se to stalo jen v 6 % případů). Překvapivě se nepotvrdilo, že by taxikáři účtovali zámožně vypadajícím zákazníkům vyšší taxu.
Review of Economic Studies 80, 876–89, 2013
SOCIOLOGIE
Globální nakažlivost nálad
„Chytit“ od někoho dobrou či špatnou náladu lze velmi snadno. Podobně platí, že lidé, kteří spolu delší dobu žijí či pracují, brzy začnou vykazovat velmi podobné rozmary. I když jsou tyto procesy intuitivní, není jasné, zda nastávají proto, že daní lidé čelí stejným situacím (jež vyvolávají stejné emoce), nebo proto, že se spolu sdružují osoby s podobnými charakteristikami (a tak reagují podobně). Nebo se skutečně vzájemně určitou emocí „nakazí“? James Fowler s kolegy využili největší databázi reportovaných emocí – Facebook – a analyzovali dopad změn nálady jednoho „přítele“ na dalšího. Za faktor, který vyvolával proměnlivost nálad, si vybrali počasí – konkrétně déšť. Je totiž známo, že poměrně značnou proměnlivost našeho duševního rozpoložení lze vysvětlit aktuálním venkovním povětřím.
Co se tedy stalo, když v jednom městě začalo pršet? Jeho obyvatelům se začala zhoršovat nálada a zveřejňovali facebookové zprávy spíše negativnějšího charakteru. To se promítlo do nálady nejen jejich „přátel“ žijících poblíž, ale i pobývajících ve městech, kde bylo slunečno. Jedna jejich negativní zpráva tak v průměru vyprodukovala 1,29 negativních zpráv u jejich blízkých. Dobrá nálada byla překvapivě nakažlivější. Každá pozitivní zpráva od obyvatel sluncem zalitých měst vyvolala u „přátel“ až 1,75 pozitivních zpráv. Potvrdilo se tak, že nálada je vskutku infekční, takže i zlepšení štěstí jen několika lidí může mít dalekosáhlý dopad na masu jiných. Zároveň však bylo potvrzeno, že sociální sítě okamžitě synchronizují emoce milionů lidí (přesněji tedy – synchronizují, co o svých emocích lidé píšou).
PLOS ONE 9, e90315, 2014/3
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [209,77 kB]