Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Stojí lékařská věda na chatrných základech?

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 245, 2014/4

V září 2012 zveřejnila ředitelka americké společnosti Science Exchange znepokojivou zprávu: Více než polovina publikovaných výsledků z oblasti biomedicínského výzkumu je takového charakteru, že nemůže být reprodukována. Opakování studie v jiné laboratoři a jinými pracovníky nevede ke stejným výsledkům!

Reprodukovatelnost je přitom základem vědy. To, co máme za definitivní vědecký fakt, můžeme v opakovaných testech znovu a znovu ověřovat a výsledek musí být vždy stejný. Proto jedním z cílů vědecké publikace je dostatečně podrobně popsat jak výsledky, tak způsob, jakým byly tyto dosaženy, aby je i další výzkumné týmy byly schopny reprodukovat a mohly na nich stavět. V poslední době se však objevují zprávy o tom, že část experimentů – počínaje oblastí nádorové biologie a konče psychologií – není reprodukovatelná.

Farmaceutická společnost Bayer například nedávno ukázala, že nedokáže zopakovat asi dvě třetiny publikovaných studií identifikujících možná cílová místa léčiv (Nature Reviews Drug Discovery, 10, 712, 2011, doi: 10.1038/nrd3439-c1). Společnost Amgen ohlásila ještě vyšší míru selhání – v posledním desetiletí se jim nepodařilo reprodukovat 47 z 53 velice slibných výsledků z oboru onkologie a hematologie (Nature 483, 531–533, 2012, doi: 10.1038/483531a). Jestliže většina výsledků biomedicínského výzkumu nemůže být reprodukována, je to velmi znepokojivé zjištění.

Důvodů tohoto neutěšeného stavu je mnoho. Přirozený svět je složitý a experimentální metody nejsou vždy schopny zachytit všechny možné varianty. Existuje množství lidských faktorů, které na to mají vliv. Financování je omezené a výsledky je třeba zveřejnit rychle, aby je nezveřejnil někdo jiný. Získání výsledku může znamenat měsíce či roky tvrdé práce a žádný z experimentátorů nemůže být znalcem všech pokusných technik, které požaduje časopis, aby mohl být rukopis přijat. Rozšíření pracovního kolektivu o další specialisty práci prodražuje, přičemž náklady na výzkum jsou i tak vysoké. Farmaceutické společnosti stráví obrovské množství času a utratí mnoho peněz, když se snaží o reprodukci výsledků, které by vedly k registraci léku. Negativní pokusy jsou většinou nepublikovatelné, což odrazuje ostatní opakovat stejné experimenty. V moderním uspěchaném světě je normálně fungující samoopravný proces příliš pomalý a málo efektivní.

Moderní medicína si zakládá na tom, že je medicínou založenou na důkazech (Evidence-based medicine). Stovky publikovaných studií, jejichž výsledky se nedaří zopakovat, jsou však špatným důkazem o jejich pravdivosti. Nově založená společnost Science Exchange proto nabízí pomoc. Jejich on-line tržiště je schopno propojit více než 1000 odborníků na sekvenování, elektronovou mikroskopii nebo spektrometrii s lidmi, kteří je potřebují. Tím může pomoci výzkumníkům získat nezávislé ověření jejich výsledků. Společnost by vydávala „osvědčení o reprodukovatelnosti“ pro ty studie, které byly úspěšně reprodukovány.

Zájemci o tento způsob verifikace svých výsledků by ovšem museli nést náklady na replikaci, které jsou odhadovány přibližně na jednu desetinu nákladů původní studie. Pokud bude společnost úspěšná, mohla by však získat dostatek prostředků od veřejných a soukromých dárců a své služby zákazníkům poskytovat zdarma. (New Scientist, September 12, 2882, 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné