Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

O (krůtách,) myších a lidech

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 170, 2014/3

Mezi čtenáři Vesmíru by se asi nenašel jediný, který by stále věřil, že děti nosí čáp. Naše přirozená zkušenost nám říká, že jak my sami, tak drtivá většina druhů, které jsou pro nás nějak zajímavé, se rozmnožuje pohlavní cestou. Odborně řečeno, pomocí redukčního dělení meiózy tvoří haploidní pohlavní buňky s polovičním počtem chromozomů, než má mateřský jedinec.

Věnuji tento článek Antonu Markošovi k jeho pětašedesátinám.

Dvě takovéto buňky – gamety – pocházející od dvou jedinců s opačným pohlavím se poté v procesu oplození spojí v zygotu s normálním – diploidním – počtem chromozomů, která se dále vyvíjí v zárodek a po narození v dospělého jedince.1) Tento stav je velmi pravděpodobně původní pro všechny současné eukaryotické organismy (zjednodušeně řečeno: prvoky, rostliny, houby a živočichy) a rozhodně pro všechny mnohobuněčné rostliny a živočichy. Pokud se ale podíváme důkladně, zjistíme, že řada skupin schopnost pohlavního rozmnožování ztratila a rozmnožuje se nepohlavně. Z vývojového hlediska je užitečné rozlišovat odvozenou nepohlavnost, při níž se vyvíjí potomek z pohlavních buněk matky (neboli partenogenezi, kterou se budeme zabývat v tomto článku), a schopnost nepohlavního množení pomocí somatických (tělních) buněk, například pučením či fragmentací těla. Z evolučního hlediska jsou však zajímavější jiné stránky problému – například jestli je potomek dokonalou kopií matky, nebo zda dochází ke spojení dvou různých matčiných pohlavních buněk, a potomek tak nese jiný genotyp než ona. Pokud se jedinec rozmnožuje nepohlavně a k produkci potomků nepotřebuje oplodnění od příslušníka opačného pohlaví, přináší mu to už na první pohled řadu výhod. Především populace takového druhu zdvojí za ideálních podmínek v každé generaci počet svých příslušníků. Nepohlavnost poskytuje druhu také zjevné výhody v kolonizaci nových stanovišť, jeden jedinec dokáže teoreticky kolonizovat celou novou lokalitu. Navíc nemarní zdroje k vyhledávání pohlavních partnerů a neriskuje, že bude během hledání nebo samotného pohlavního aktu sežrán predátorem či infikován parazitem.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman (*1988) je doktorandským studentem teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci.
Toman Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné