Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Není internet jako internet

Biotechnologie mění svět. Naši vědci jsou u toho .
11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 721, 2014/12
komerční prezentace

Jedním z nejperspektivnějších vědních oborů jsou biotechnologie. Využívají specifických vlastností nižších organismů. Už nyní nacházejí uplatnění ve vývoji nových léků, v potravinářství anebo v zemědělství. Odborníci předpokládají, že vliv biotechnologií bude strmě růst. Vyspělé státy proto do tohoto oboru investují nemalé částky. Aby byl biotechnologický výzkum konkurenceschopný, musí probíhat na mezinárodní bázi.

Typickým příkladem takové nadnárodní kooperace je evropský projekt ELIXIR (European Life-Science Infrastructure for Biological Information). Vzniká pod záštitou mezinárodní výzkumné organizace pro molekulární biologii EMB L, do níž vstoupila i Česká republika. Jeho úkolem je vytvoření největší kontinentální síťové infrastruktury zaměřené na shromažďování, třídění, archivaci a následné poskytování dat získaných z molekulárně biologických výzkumů, které se realizují v tzv. life sciences, kam patří biologie, chemie, lékařství, farmacie apod.

Všechna tato odvětví jsou nesmírně náročná na uchovávání a přenos obrovského množství počítačových dat. Proto potřebují síťovou infrastrukturu, která svými parametry překonává klasický internet. Vznikající infrastruktura by měla umožňovat vyhledávání a poskytování dat generovaných v pěti špičkových evropských výzkumných centrech organizace EMBL i v jednotlivých členských státech. Těch je celkem šestnáct.

Centrum projektu v britském Hinxtonu propojí jednotlivé národní uzly. Hostitelem českého uzlu bude Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, který je zároveň národním koordinátorem projektu. Ústav se prostřednictvím společného memoranda dohodl na spolupráci se sdružením CESNET , které národní uzel infrastruktury ELIXIR vybuduje. CESNET umístí v prostorách ústavu výpočetní výkon a úložiště odpovídající předpokládaným požadavkům na národní uzel a zvýší celkovou kapacitu připojení.

„Jde o logické partnerství, protože naše sdružení řeší dlouhodobý strategický projekt Velká Infrastruktura CESNET , jehož cílem je rozvoj a provoz národní e-infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace. Díky tomu disponujeme nezbytnými technologickými, výpočetními, ale i personálními kapacitami,“ říká ředitel sdružení CE SNET Jan Gruntorád.

E-infrastruktura CE SNET , kterou využívají především tuzemské veřejné vysoké školy a pracoviště Akademie věd České republiky, je charakteristická svou přenosovou rychlostí (řádově desítky gigabitů za sekundu), flexibilitou (pro potřeby náročných aplikací umí nabídnout i speciální přenosové služby „na míru“), rozsahem (spojuje všechna česká a moravská univerzitní města a podle potřeby i další lokality) a spolehlivostí (díky vysoké míře redundance, kvalitním komponentům a nepřetržitému dohledu).

Čeští odborníci tak mají jistotu, že budou mít všechny technické předpoklady nezbytné pro zapojení do nejnáročnějších výzkumných projektů, které dnes v oblasti biotechnologií probíhají.

Biotechnologie

jsou technologie založené na využívání poznatků z biologie. Využívají se především v zemědělství, potravinářství a medicíně. Široké uplatnění nacházejí v medicíně, například při výrobě antibiotik nebo některých aminokyselin. Jedna ze sekcí biotechnologií se zabývá produkcí potravin, například piv, mléčných produktů anebo kvasnic.

Některé přírodní bakterie se využívají také k těžbě, a to takzvaným biologickým loužením. Biotechnologie se uplatňují i při úpravě odpadů a organických materiálů, třeba při kompostování, anaerobní digesci či mechanicko- biologické úpravě. Uplatnění nacházejí i v tzv. remediaci znečištěné zeminy. Intenzivně se rozvíjejícím odvětvím biotechnologií jsou genetické manipulace.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné