Transplantace stolice a infekce Clostridium difficile
| 6. 11. 2014Toto slovní spojení není popisem hesla ze slovníku vulgárních výrazů, ale je seriózní léčebnou metodou těžkého infekčního zánětu tlustého střeva zvaného klostridiová kolitida. Toto vážné infekční onemocnění, způsobené mikroorganismem Clostridium difficile, se v poslední době vyskytuje stále častěji jako komplikace léčby širokospektrými antibiotiky.
Těžký zánět tlustého střeva s postižením sliznice, které se podobalo pablánám vyskytujícím se v hrdle při záškrtu, byl popsán již v roce 1893, ale častěji se tzv. pseudomembranózní kolitida začala vyskytovat od konce čtyřicátých let minulého století – tedy od doby, kdy se v praxi rozšířila léčba antibiotiky. Za původce byl zpočátku považován Staphylococcus aureus, jehož přemnožení a následnou produkci toxinů ve střevě měl umožnit rozvrat fyziologické střevní flóry následkem léčby antibiotiky. Skutečný původce těžkých forem postantibiotické kolitidy byl však zjištěn až v druhé polovině sedmdesátých let minulého století a byl jím již zmíněný mikroorganismus C. difficile. Příčinou obtížného odhalování jeho role ve vzniku onemocnění byly problémy s kultivací tohoto anaerobního mikroba, což se odráží i v druhovém pojmenování, neboť difficilis znamená latinsky nesnadný (do příbuzenstva tohoto mikroba patří další patogenní klostridia, např. původce tetanu Clostridium tetani, původce botulismu Clostridium botulinum či Clostridium perfringens, jež je většinou původcem sněti plynaté). C. difficile patří k běžným komenzálům vyskytujícím se přibližně u 5 % zdravé populace, u hospitalizovaných pacientů je však nalézán až ve 20 %. Obvykle jde o endogenní infekci, onemocnění se ale snadno přenáší i velmi odolnými sporami, které nakažený vylučuje ve stolici. Výskyt klostridiové kolitidy je ve vyspělých zemích od počátku tohoto tisíciletí na trvalém vzestupu, odhaduje se například, že v USA na toto onemocnění umírá ročně kolem 15 000 osob. O počtech nemocných v České republice zatím nejsou přesné informace, dílem kvůli nedostatečné diagnostice, dílem pro značnou podhlášenost onemocnění. V roce 2013 bylo v ČR evidováno přes 3000 případů, přičemž za posledních pět let se zvýšil počet případů desetinásobně. Nejohroženější skupinou jsou pacienti nad 80 let, u kterých se onemocnění vyskytuje asi 15krát častěji než v běžné populaci.