Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Spermie jsou jako úhoři, plavou „proti proudu“ k vajíčku

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 513, 2013/9

Dostali jsme několik tematicky spojených otázek, v nichž se rodiče i zvídaví nerodiči zajímají, jestli se při ovulaci uvolňují vajíčka střídavě z pravého a levého vaječníku, jestli po ejakulaci spermie směřují jen k tomu vejcovodu, v němž je uvolněná samičí zárodečná buňka, a jak je to u dvojčat nebo trojčat.

Spermie nezačnou hned radostně plavat vaginou směrem k vajíčku, aby je oplodnily. Nejdříve vytvoří měkký kulatý chomáček – pořádají brífink. Teprve asi za hodinu enzymy tento chuchvalec rozpustí a spermie začnou plavat směrem k děloze. Z 500 milionů spermií (ideálního, dnes již téměř neznámého počtu) může být ale úspěšná jen jedna. Do děložního krčku a dál k ústí vejcovodů se jich dostane pouhé 1 %. Musí přitom urazit vzdálenost kolem 18 cm. To je velmi vyčerpávající cesta, protože na překonání jediného centimetru je nutné asi tisíckrát mrsknout bičíkem. Ke zvládnutí tohoto maratonu jsou spermie dobře vybaveny. Jejich bičíky jsou tvořeny vlákny, obalenými v oblasti tzv. krčku spirálním řetězcem mitochondrií, které jim dodávají potřebnou energii. Jen asi 10 % nejzdatnějších „cítí“ folikulární tekutinu v tom vejcovodu, v němž putuje vajíčko, a reagují chemotaxí čili pohybem směrem k chemickému signálu. Ostatní svými ocásky vnímají hlavně slabý proud tekutiny (rheotaxe) z ústí obou vejcovodů, který vejcovody čistí a otevírá. Pramínek vyvolá hormon prolaktin vylučovaný při milování. Ten také spouští tvorbu mléka a slziček.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...