Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Spermie jsou jako úhoři, plavou „proti proudu“ k vajíčku

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 513, 2013/9

Dostali jsme několik tematicky spojených otázek, v nichž se rodiče i zvídaví nerodiči zajímají, jestli se při ovulaci uvolňují vajíčka střídavě z pravého a levého vaječníku, jestli po ejakulaci spermie směřují jen k tomu vejcovodu, v němž je uvolněná samičí zárodečná buňka, a jak je to u dvojčat nebo trojčat.

Spermie nezačnou hned radostně plavat vaginou směrem k vajíčku, aby je oplodnily. Nejdříve vytvoří měkký kulatý chomáček – pořádají brífink. Teprve asi za hodinu enzymy tento chuchvalec rozpustí a spermie začnou plavat směrem k děloze. Z 500 milionů spermií (ideálního, dnes již téměř neznámého počtu) může být ale úspěšná jen jedna. Do děložního krčku a dál k ústí vejcovodů se jich dostane pouhé 1 %. Musí přitom urazit vzdálenost kolem 18 cm. To je velmi vyčerpávající cesta, protože na překonání jediného centimetru je nutné asi tisíckrát mrsknout bičíkem. Ke zvládnutí tohoto maratonu jsou spermie dobře vybaveny. Jejich bičíky jsou tvořeny vlákny, obalenými v oblasti tzv. krčku spirálním řetězcem mitochondrií, které jim dodávají potřebnou energii. Jen asi 10 % nejzdatnějších „cítí“ folikulární tekutinu v tom vejcovodu, v němž putuje vajíčko, a reagují chemotaxí čili pohybem směrem k chemickému signálu. Ostatní svými ocásky vnímají hlavně slabý proud tekutiny (rheotaxe) z ústí obou vejcovodů, který vejcovody čistí a otevírá. Pramínek vyvolá hormon prolaktin vylučovaný při milování. Ten také spouští tvorbu mléka a slziček.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...