Nevšední obrazová sbírka

Je nepochybně záslužným počinem, že se pracovníkům geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně RNDr. S. Hrdličkové a RNDr. R. Gregorové, Ph.D., podařilo vydat atraktivní a historicky cennou publikaci Paleontologické nástěnné tabule a krajiny/Palaeontologische Wandtafeln und geologische Landschaften a seznámit zájemce s nevšední obrazovou sbírkou.

Jak se píše v úvodu knihy, prof. Karl von Zittel si nechal předchůdce těchto obrazových tabulí nakreslit a používal je pro výuku na mnichovské univerzitě. Až později dospěl k názoru, že by bylo vhodné vydat je tiskem pro potřeby vysokých a středních (!) škol. Podle úvodu z roku 1879, reprodukovaného v této knize, bylo plánováno vydávat série po 4 až 6 do celkového počtu 50 tabulí, z toho jich 5 až 6 měly zaujímat rostliny, 30 až 35 živočichové a 7 mělo být krajin.

Byly vydávány ve dvou řadách. V I. řadě vycházely obrazy k paleontologii živočichů a geologické krajiny („Zittelovy paleontologické nástěnné tabule“), v II. řadě obrazy k paleobotanice („Zittelovy-Pompeckého-Salfeldovy paleontologické nástěnné tabule“). Josef Felix Pompeckj (ano, tak se psal) byl německý geolog a paleontolog (1867–1930), který nějaký čas působil u Zittela v Mnichově a r. 1894 se u něj habilitoval. O dalším geologovi a paleontologovi Hansi Salfeldovi se mi nepodařilo zjistit téměř žádná data.

Tabule vycházely dlouhou řadu let; známe tištěný úvod k těmto obrazům (s vysvětlivkami k tabuli I.–LXXIII.) z roku 1901 a z roku 1908, tedy již po Zittelově smrti (1839–1904). Muselo jich však postupně vyjít víc, neboť v MZM v Brně je jich i s duplikáty dochováno 109 a 88 z nich je reprodukováno v této knize. Z toho připadá 10 na rostliny (řasy, kryptogamy a gymnospermy), 34 na bezobratlé (od foraminifer po trilobity), 34 je tabulí obratlovců (od rejnoků a žralokovitých až po pitekantropa) a krajin je 8. Obrazový materiál je ale mnohem bohatší než pouhý počet tabulí. Na většině z nich je vyobrazeno i více druhů organismů a různých morfologických a taxonomických detailů. Kresby velkého formátu jsou tištěny velmi čistě kamenotiskem v různých odstínech hnědé až černé na slabě nažloutlý papír, který ovšem časem trochu ztmavnul. Papír je podlepen knihařským plátnem a adjustován do dvou černých dřevěných lišt k zavěšení nebo svinutí. Tabule, i když byly v poměrně dobrém stavu, přece jen nesly stopy stáří a opotřebování. Bylo je proto třeba odborně vyčistit a alespoň nejzávažnější defekty odstranit, což se odehrálo v letech 2003–2005.

Provedením a písmem se část tabulí nepatrně liší, všechny jsou číslované. Obrazy k paleozoologii jsou číslovány postupně tak, jak vycházely, a ne systematicky.

Celou kolekci uzavírá 6 obrazů (částečně barevných), z nichž čtyři znázorňují rekonstrukce krajiny v různých geologických epochách. Ty by měly, podle úvodu z roku 1879, pocházet od Karla Haushofera (1839–1895), profesora mineralogie a hutnictví železa na Vysoké škole technické v Mnichově. Celou sérii uzavírají, poněkud neorganicky, dva obrazy z Yellowstonského parku, zapadající spíše do oboru dynamické geologie nebo geografie. Na jednom z nich je i podpis malířky – Cecilie Pfaff. Na prvním je znázorněn Castle Geyser (gejzír Hrad) v popředí s kruhovou, nebesky modrou jímkou Tortoise Shell Spring (Želvovinový pramen, pro charakteristickou barevnost okolního sintru, omývaného vodou z gejzíru), který je na obraze pojmenován „Krásné prameny/zřídla“. Druhý obraz představuje sintrové Mammoth Hot Springs (Mamutí horké prameny), a sice jejich atraktivní část Minerva terraces (Minerviny terasy). Oproti tomuto historicky cennému obrazu jsou dnešní Minerviny terasy po zemětřesení vyschlé. Důvod, proč sem prof. Zittel zařadil právě ukázky z poměrně exotického Yellowstonského národního parku, je celkem zřejmý. Navštívil tato místa na podzim 1883, byl jimi okouzlen a staly se předmětem jeho přednášek v Německu, ke kterým si nechal vyhotovit obrazy. Byl zde ani ne 15 let poté, kdy byla tato podle jeho slov „říše divů“ objevena pro veřejnost. Podruhé se sem ještě dostal při příležitosti 5. mezinárodního geologického kongresu ve Washingtonu v roce 1891.

K užitečnosti knihy přispívá i to, že veškeré texty jsou v ní české i německé. Kromě úvodního slova je zde stručný životopis K. von Zittela, originál a přepis nakladatelského letáku z června 1879 a pečlivý přepis latinských jmen objektů, zobrazených na jednotlivých tabulích, seřazených systematicky. Vytkl bych pouze drobné nedopatření: v českém titulu knihy uniklo slovo „geologické“.

Obrazy se do MZM v Brně dostaly v roce 2000 z Masarykovy univerzity. Univerzita je získala z německé Vysoké školy technické v Brně po roce 1945. Záchrana a zdařilá prezentace této ojedinělé sbírky je záslužným počinem jmenovaných pracovníků geologicko- paleontologického oddělení i vydavatele – Moravského zemského muzea v Brně. Knihu je možno zakoupit přímo v muzejní prodejně nebo v e-shopu za 295 Kč.