Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Heřmanovské koule, mineralogický unikát

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 469, 2013/9

Česká republika se může pyšnit unikátními nálezy nerostných útvarů oválného až kulovitého tvaru zvaných „heřmanovské koule“, jejichž lokalita se nachází asi 550 m JJZ od obce Heřmanov a 3,5 km JV od Křižanova u Velkého Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou. Naleziště leží v malém zamokřeném olšovém remízku a přilehlé louce nalevo od silnice do obce Skřinářov. Místo kdysi sloužilo jako pastvina. Dnes je to nejen u nás, ale i ve světě známá mineralogická lokalita o rozloze 1,89 ha, která byla vyhlášena v roce 1978 chráněným územím a získala statut přírodní památky.

Místo, kde se tyto pozoruhodné přírodní útvary vyskytují, má velmi rozmanitou geologickou stavbu a složení. Podíváme-li se na geologickou mapu, najdeme zde výraznou polohu tzv. gföhlské ortoruly a v ní hadcové ostrůvky. Oblast nazývaná strážeckým moldanubikem je geologicky velmi stará, předprvohorní, geology označovaná jako proterozoikum.

„Heřmanovské koule“ nejsou tvořeny jedním minerálem, ale jsou složeny z několika minerálních druhů. Jejich vznik je vázán na kontaktní zónu, na které se setkávají dva odlišné typy hornin. Tělesem hadců, nazývaných též serpentinity, proniká pegmatitová žíla, mající velmi podobné složení jako známé žuly. Hadce jsou výrazně bazické až ultrabazické horniny, oproti pegmatitům, jež mají výrazně kyselou reakci. Chemický kontrast těchto hornin způsobil při pronikání žhavého pegmatitového magmatu při teplotách vyšších než 500 °C vzájemnou chemickou výměnu látek a při styku hadce s pegmatitem vznikly pozoruhodné „koule“. Jejich jádro je tvořeno plochými peckami z větších šupin zelenohnědého biotitu s vyšším obsahem hořčíku, tzv. flogopitu ze skupiny slíd. Flogopitové jádro je obklopené radiálně paprsčitě uspořádanými jehlicemi stříbřitě šedého antofylitu, známějšího pod názvem amfibolový azbest. Mezi oběma nerosty je často šedozelená hmota složená z jílových minerálů, montmorillonitu a chloritu. Povrch koulí je tvořen opět flogopitem.

Pěkné ukázky „heřmanovských koulí“ můžeme vidět ve sbírkách Národního muzea v Praze, Moravského zemského muzea v Brně nebo ve sbírkách Městského muzea ve Velké Bíteši. A jak vypadá světoznámá lokalita dnes? Je značně zdevastovaná sběrateli nerostů. I když se podobné útvary nacházejí na několika místech světa, s těmi heřmanovskými se srovnávat nedají. Složení jádra koulí z Heřmanova je světovým unikátem. Lokalita proto slouží jako významný geologický studijní profil a rozhodně si zaslouží naši pozornost a ochranu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mineralogie
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jiří Patočka

Michal Patočka

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.