Heřmanovské koule, mineralogický unikát

Česká republika se může pyšnit unikátními nálezy nerostných útvarů oválného až kulovitého tvaru zvaných „heřmanovské koule“, jejichž lokalita se nachází asi 550 m JJZ od obce Heřmanov a 3,5 km JV od Křižanova u Velkého Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou. Naleziště leží v malém zamokřeném olšovém remízku a přilehlé louce nalevo od silnice do obce Skřinářov. Místo kdysi sloužilo jako pastvina. Dnes je to nejen u nás, ale i ve světě známá mineralogická lokalita o rozloze 1,89 ha, která byla vyhlášena v roce 1978 chráněným územím a získala statut přírodní památky.

Místo, kde se tyto pozoruhodné přírodní útvary vyskytují, má velmi rozmanitou geologickou stavbu a složení. Podíváme-li se na geologickou mapu, najdeme zde výraznou polohu tzv. gföhlské ortoruly a v ní hadcové ostrůvky. Oblast nazývaná strážeckým moldanubikem je geologicky velmi stará, předprvohorní, geology označovaná jako proterozoikum.

„Heřmanovské koule“ nejsou tvořeny jedním minerálem, ale jsou složeny z několika minerálních druhů. Jejich vznik je vázán na kontaktní zónu, na které se setkávají dva odlišné typy hornin. Tělesem hadců, nazývaných též serpentinity, proniká pegmatitová žíla, mající velmi podobné složení jako známé žuly. Hadce jsou výrazně bazické až ultrabazické horniny, oproti pegmatitům, jež mají výrazně kyselou reakci. Chemický kontrast těchto hornin způsobil při pronikání žhavého pegmatitového magmatu při teplotách vyšších než 500 °C vzájemnou chemickou výměnu látek a při styku hadce s pegmatitem vznikly pozoruhodné „koule“. Jejich jádro je tvořeno plochými peckami z větších šupin zelenohnědého biotitu s vyšším obsahem hořčíku, tzv. flogopitu ze skupiny slíd. Flogopitové jádro je obklopené radiálně paprsčitě uspořádanými jehlicemi stříbřitě šedého antofylitu, známějšího pod názvem amfibolový azbest. Mezi oběma nerosty je často šedozelená hmota složená z jílových minerálů, montmorillonitu a chloritu. Povrch koulí je tvořen opět flogopitem.

Pěkné ukázky „heřmanovských koulí“ můžeme vidět ve sbírkách Národního muzea v Praze, Moravského zemského muzea v Brně nebo ve sbírkách Městského muzea ve Velké Bíteši. A jak vypadá světoznámá lokalita dnes? Je značně zdevastovaná sběrateli nerostů. I když se podobné útvary nacházejí na několika místech světa, s těmi heřmanovskými se srovnávat nedají. Složení jádra koulí z Heřmanova je světovým unikátem. Lokalita proto slouží jako významný geologický studijní profil a rozhodně si zaslouží naši pozornost a ochranu.