Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

České rybníky

Od stříbra slitého po kaši zelenou
 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 477, 2013/9

Český rozhlas, Akademie věd ČR a časopis Vesmír pořádaly 19. června veřejnou debatu o stavu našich rybníků.

Hosty byli zoolog Mgr. David Fischer (Hornické muzeum Příbram), ekolog doc. RNDr. Petr Musil, Ph.D. (Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze) a hydrobiolog prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. (Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské university). Moderovala Martina Mašková (Český rozhlas).

Od dob Sovovy básně, která začíná slovy Ty české rybníky jsou stříbro slité, uplynulo 120 let a dnes jako by se zdálo, že současná „zelená kaše kapřích van“ je všeobecně přijímána, snad alespoň někdy s povzdechem. Málokdo přesně ví, co se tam vlastně děje a skoro nikdo se nesnaží o nápravu. Zavládla apatie, přestože hrozí ekologická katastrofa – pokud ovšem již nenastala. Hosté poukázali na hlavní příčiny a historické souvislosti – doporučuji poslechnout si celý záznam diskuse.

Mikrobiální smyčka

„Eutrofizace vadí většině živočichů,“ konstatoval Jaroslav Vrba. Dnešní stav vadí dokonce i kaprovi. Třeboňské rybníky vznikly v poměrně málo úživné krajině. Produkce rybníků za Jakuba Krčína a později za Schwarzenbergů byla relativně nízká – desítky kg na hektar.

První, kdo začal bádat, z čeho kapr v rybníce roste, byl schwarzenberský „fišmistr“ Josef Šusta, a to v druhé polovině předminulého století. Napsal krásnou knihu O výživě kapra a jeho družiny rybničné a ta se stala první učebnicí rybnikářství.

Do té doby se pořádně netušilo, že kapr žere plankton, bentos, že se hrabe ve dně. Tehdy se hlavně letnilo. Jedno léto zůstal rybník prázdný, narostla v něm spousta vegetace, pak se zaplavil a na tom vyrostl zooplankton a bentos.

Josef Šusta navrhoval opatření, která tehdy nesporně fungovala. Začal hnojit chlévskou mrvou, začal rybníky vápnit. Vápnil je, aby zvýšil alkalitu, a podmínky se skutečně zlepšily. Geniálně připravil systém na větší produkci ryb (ryba potřebuje spoustu fosforečnanu vápenatého na stavbu kostry).

Takto rybníky skutečně do šedesátých let minulého století fungovaly. Kapři tam plavali, živili se planktonem, ale hnojilo se víc a víc, vápnilo se, takže produkce šly nahoru, řádově 100–200 kg na hektar.

Socialistické plánování si žádalo víc, vznikly velkovýkrmny prasat. A co s kejdou? Šup s ní do rybníka, vždyť jsou to živiny. Někdy mezi šedesátými a devadesátými lety se udál obrovský nárůst nejen produkce kaprů, ale také eutrofizace – zvýšení živin v rybnících.

Vše se ukládá do sedimentů, zejména fosfor, dusík však v anoxických podmínkách, které v rybníce za tepla nastávají poměrně snadno, denitrifikuje. A tam, kde je hodně fosforu a relativně méně dusíku, tam se nejlépe daří sinicím.

Rybník je dnes zelená kaše, průhlednost je 10–15 cm. Snad zhruba 30–50 cm shora je produkčních, a všude hlouběji nejenom že produkce chybí, ale běží tam rozklad. Spotřebovává se kyslík, který by potřebovaly ryby. Navíc jsou rybníky přesazené a kapr nemá co žrát. Není tam zooplankton, nejsou tam pakomáři. Když v poledne změříte koncentraci kyslíku, zjistíte jen 50% nasycení. Tedy ani v pravé poledne řasy nevyrobí dostatek kyslíku, aby se kaprům dobře dýchalo.

Když slunce zajde, už žádný kyslík nevzniká, naopak i řasy a všechno dýchá. Nad ránem kapři troubí u hladiny, lapají po vzduchu. V rybníce nemají co žrát a přidušení čekají, až přijede rybář a shodí jim tam vlečku krmení. Nejvíc se krmí obilím, které je nejlevnější. Jenže v obilí je spousta fosforu, a to ve fytátech, které kapr nedokáže trávit, protože nemá fytázu. S exkrementy to putuje zpátky do rybníka. Tedy s krmením jde do rybníka další fosfor, řasy se mají dobře. Zelená kaše, kyslík žádný, mikrobiální smyčka.

Dnes rybníky vypadají jinak než za Josefa Šusty. Tehdy i hnojení a vápnění vedlo k vyšší produkci. Dnes je kapr zcela závislý na tom, co se mu tam nasype. Ale rybáři se ve škole bohužel stále učí, že když kapr neroste dobře, je třeba mu přidat trochu hnoje. A když přidá do takového rybníka hnůj, jen urychlí nástup anoxie. Něco je špatně.

Ptačí past

„Ptáci mají sezonní dynamiku výskytu, při které nevyužívají jen naše rybníky, ale velkou část evropského kontinentu,“ připomněl Petr Musil. Přiletí v dubnu, kdy situace ještě není tolik kritická. Objeví rybník s dostatkem potravy (kapři třeba ještě nejsou nasazení či neaktivují), rybníky mají průhlednost přes metr a je tam krásná voda. Ptáci se zastaví a pokusí o hnízdění. Nejsou však adaptováni na to, že systém se může během několika málo týdnů prudce změnit z chudého na živiny v živinami přesycený. Dojde k tomu, že začnou hnízdit a nedokážou vyvést mláďata. Naše rybníky jsou zajímavou zastávkou na jarním tahu, ale také ekologickou pastí, pokud tu ptáci začnou hnízdit.

Nejen rybáři

„Rybník odráží situaci v celém povodí,“ upozornil David Fischer. Eutrofizace je také obrazem toho, jaká hnojiva zemědělci používají a jak fungují čističky odpadních vod.

Musíme dostat do obecného povědomí, proč je většina rybníků (samozřejmě jsou výjimky) v tak žalostném stavu. Když starosta neví, že se v rybníku nedá koupat, protože je tam tuna ryb na hektar, nebude nikoho nutit, aby rybí obsádku snížil.

Lidé musí pochopit základní souvislost: hodně ryb = zelená voda. Tudy by mohla vést cesta.

Celý záznam je na http://www.rozhlas.cz/leonardo/prednasky/_zprava/tretidimenze-plus-ceske-rybnikyzisk-nebo-priroda--1227232

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné