Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Multikulturalismus

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 450, 2013/7

V Evropě lze křížem krážem pozorovat náhlý odklon od koncepce multikulturalismu, po léta horlivě zastávané.

Každá kultura má vtíravý a lépe či hůře skrývaný dojem, že je sama zdrojem všech pozitivních inovací v dějinách a je obklopena v zásadě „pololidmi“, kteří na jejím odkazu parazitují a překrucují jej. Takto viděla svět nejen kultura evropská, ale také třeba klasická čínská a v některých aspektech i islámská. Euroamerická kultura má v posledních dekádách místy sklon k sebemrskačství trochu podobnému tomu, s jakým si některé singapurské dívky nechávají operovat oči s typickou „mongolskou řasou“. Dá se říci, že „sadistická“ fáze evropských dějin, bezohledně válcující jiné, byla vystřídána fází „masochistickou“, spojenou s jen zřídka v dějinách vídaným sebezpochybněním a flagelantstvím.

Podobně jako je mylné a zavádějící přesvědčení, že vše europoidní je skvělé, původní, osvobozující a spasitelné a má být v monokultuře celosvětově pěstováno, je jistě omylem myslet si opak a vidět Evropu jako rezervoár všech špatností vyvážených i za oceán. Evropa, náhle vybujevší a už zase skoro uvadnuvší poloostrov staré euroasijské masy, jistě vytvořila cosi, co nevzniklo nikde jinde na světě: novověkou vědotechniku. Podobně jako si dnes při každém kousnutí do chleba neuvědomujeme, že pšenice je vynálezem starověkého Íránu a Iráku, brzy bude jen odborník tušit, odkud že vzešla třeba elektrotechnika. Technologie výrobní se exportují snáze než technologie moci: demokracie se vyváží mnohem hůře než mobilní telefony a většina překotně rostoucí Asie ji buď nemá, nebo ji jen více či méně hodnověrně předstírá.

Novověké euroamerické představy o multikulturalismu jsou po výtce evropské v jednom slova smyslu: žádají si homogenní stát s jednotným zákonodárstvím, školstvím i berním a sociálním systémem, kde se budou občané v radostně konzumním jásání a plesání lišit jen barvou, náboženstvím a kuchyní, nanejvýš snad tak nějakým folklorem pěstovaným v odlišných jazycích. Podobně si i Sovětský svaz představoval „sovětského člověka“ homogenního smýšlení i hmotné kultury, jen v tomto případě hovořícího řekněme také tádžicky: i v tomto jazyce lze dobře velebit moudrost strany.

Není třeba se mnoho ohlížet do historie či jiných kulturních okruhů, abychom viděli, že je to představa nerealistická. Ne že by snad pokojného snášení lidí různých etnicit, ba i geograficky vzdálených ras, jazyků, náboženství i dalších tradic bylo v dějinách málo, naopak, je to v podstatě typický stav: evropské národní státy s jazykově-kulturní monokulturou jsou pracně získaný novověký produkt. „Pracnost“ mohla spočívat v celé škále od vlastenecké agitace po plynování či střílení jiných. Všechny mnohonárodní říše, třeba osmanská, císařská Čína či indický subkontinent (ale také stará Evropa, na to se zapomíná), stály na tom, že jednotlivé „lidy“ fungovaly vedle sebe, ale odděleně, podobně jako třeba ve Spojených státech fungují od sebe velmi odlišné mikrokosmy velkých firem, sekt, univerzit atd., jinak si podobné jako kultury různých planet.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné