Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Multikulturalismus

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 450, 2013/7

V Evropě lze křížem krážem pozorovat náhlý odklon od koncepce multikulturalismu, po léta horlivě zastávané.

Každá kultura má vtíravý a lépe či hůře skrývaný dojem, že je sama zdrojem všech pozitivních inovací v dějinách a je obklopena v zásadě „pololidmi“, kteří na jejím odkazu parazitují a překrucují jej. Takto viděla svět nejen kultura evropská, ale také třeba klasická čínská a v některých aspektech i islámská. Euroamerická kultura má v posledních dekádách místy sklon k sebemrskačství trochu podobnému tomu, s jakým si některé singapurské dívky nechávají operovat oči s typickou „mongolskou řasou“. Dá se říci, že „sadistická“ fáze evropských dějin, bezohledně válcující jiné, byla vystřídána fází „masochistickou“, spojenou s jen zřídka v dějinách vídaným sebezpochybněním a flagelantstvím.

Podobně jako je mylné a zavádějící přesvědčení, že vše europoidní je skvělé, původní, osvobozující a spasitelné a má být v monokultuře celosvětově pěstováno, je jistě omylem myslet si opak a vidět Evropu jako rezervoár všech špatností vyvážených i za oceán. Evropa, náhle vybujevší a už zase skoro uvadnuvší poloostrov staré euroasijské masy, jistě vytvořila cosi, co nevzniklo nikde jinde na světě: novověkou vědotechniku. Podobně jako si dnes při každém kousnutí do chleba neuvědomujeme, že pšenice je vynálezem starověkého Íránu a Iráku, brzy bude jen odborník tušit, odkud že vzešla třeba elektrotechnika. Technologie výrobní se exportují snáze než technologie moci: demokracie se vyváží mnohem hůře než mobilní telefony a většina překotně rostoucí Asie ji buď nemá, nebo ji jen více či méně hodnověrně předstírá.

Novověké euroamerické představy o multikulturalismu jsou po výtce evropské v jednom slova smyslu: žádají si homogenní stát s jednotným zákonodárstvím, školstvím i berním a sociálním systémem, kde se budou občané v radostně konzumním jásání a plesání lišit jen barvou, náboženstvím a kuchyní, nanejvýš snad tak nějakým folklorem pěstovaným v odlišných jazycích. Podobně si i Sovětský svaz představoval „sovětského člověka“ homogenního smýšlení i hmotné kultury, jen v tomto případě hovořícího řekněme také tádžicky: i v tomto jazyce lze dobře velebit moudrost strany.

Není třeba se mnoho ohlížet do historie či jiných kulturních okruhů, abychom viděli, že je to představa nerealistická. Ne že by snad pokojného snášení lidí různých etnicit, ba i geograficky vzdálených ras, jazyků, náboženství i dalších tradic bylo v dějinách málo, naopak, je to v podstatě typický stav: evropské národní státy s jazykově-kulturní monokulturou jsou pracně získaný novověký produkt. „Pracnost“ mohla spočívat v celé škále od vlastenecké agitace po plynování či střílení jiných. Všechny mnohonárodní říše, třeba osmanská, císařská Čína či indický subkontinent (ale také stará Evropa, na to se zapomíná), stály na tom, že jednotlivé „lidy“ fungovaly vedle sebe, ale odděleně, podobně jako třeba ve Spojených státech fungují od sebe velmi odlišné mikrokosmy velkých firem, sekt, univerzit atd., jinak si podobné jako kultury různých planet.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...