Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Go-Go tanečnice a tanec kolem vývoje moderních léčiv

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 388, 2013/7

Když americký neurogenetik William Kaplan pozoroval chování mušek octomilek (Drosophila) s určitou genovou mutací (Dmel\eag) po aplikaci diethyletheru, pohyby jejich nožek mu připomínaly pohyb nohou tanečnic v tehdy oblíbeném a dodnes provozovaném Whisky a Go-Go baru v Hollywoodu, a proto tento gen nazval poněkud nevědecky ether-à-go-go gen.1)

V té době zřejmě netušil, jak bude tato jeho práce významná a hojně citovaná. Hlavním důvodem je fakt, že J. Warmke a B. Ganetzky později identifikovali lidský homolog tohoto genu a nazvali jej hERG (Human Ether-à-go-go Related Gene).2)

Tento gen kóduje tvorbu draselného kanálu, který repolarizuje srdeční sval, což vidíme na EKG v úseku mezi vlnou Q a poslední vlnou T. Abnormality v tomto kanálu, který je také označován jako hERG, mohou vést k takzvanému syndromu dlouhého QT intervalu. Jde o geneticky podmíněné arytmogenní onemocnění, pro které je typické prodloužení QT intervalu, aniž je srdce strukturně poškozené. V důsledku prodloužení návratu do elektricky klidového stavu je srdce náchylnější ke vzniku dalších nechtěných výbojů v srdečních komorách.

Pro terapii a hlavně pro vývoj nových léčiv je významné, že tento kanál je velmi citlivý a řada léčiv může takovou potenciálně fatální arytmii vyvolat. Přitom incidence těchto poruch není vysoká, je ale prakticky nepředvídatelná. Tato nepříjemná vlastnost byla zjištěna u některých typických antiarytmik, ale i u některých antibiotik, například makrolidů. Týká se to ale také řady jiných léčiv, jako jsou antipsychotika, H1 antihistaminika nebo antibakteriální chinolony.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....