Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Go-Go tanečnice a tanec kolem vývoje moderních léčiv

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 388, 2013/7

Když americký neurogenetik William Kaplan pozoroval chování mušek octomilek (Drosophila) s určitou genovou mutací (Dmel\eag) po aplikaci diethyletheru, pohyby jejich nožek mu připomínaly pohyb nohou tanečnic v tehdy oblíbeném a dodnes provozovaném Whisky a Go-Go baru v Hollywoodu, a proto tento gen nazval poněkud nevědecky ether-à-go-go gen.1)

V té době zřejmě netušil, jak bude tato jeho práce významná a hojně citovaná. Hlavním důvodem je fakt, že J. Warmke a B. Ganetzky později identifikovali lidský homolog tohoto genu a nazvali jej hERG (Human Ether-à-go-go Related Gene).2)

Tento gen kóduje tvorbu draselného kanálu, který repolarizuje srdeční sval, což vidíme na EKG v úseku mezi vlnou Q a poslední vlnou T. Abnormality v tomto kanálu, který je také označován jako hERG, mohou vést k takzvanému syndromu dlouhého QT intervalu. Jde o geneticky podmíněné arytmogenní onemocnění, pro které je typické prodloužení QT intervalu, aniž je srdce strukturně poškozené. V důsledku prodloužení návratu do elektricky klidového stavu je srdce náchylnější ke vzniku dalších nechtěných výbojů v srdečních komorách.

Pro terapii a hlavně pro vývoj nových léčiv je významné, že tento kanál je velmi citlivý a řada léčiv může takovou potenciálně fatální arytmii vyvolat. Přitom incidence těchto poruch není vysoká, je ale prakticky nepředvídatelná. Tato nepříjemná vlastnost byla zjištěna u některých typických antiarytmik, ale i u některých antibiotik, například makrolidů. Týká se to ale také řady jiných léčiv, jako jsou antipsychotika, H1 antihistaminika nebo antibakteriální chinolony.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...