Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Píseň jako lék

Ty se léčíš v noci spánkem Ve dne písněmi
 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 301, 2013/5

Přestože symboličnost úvodního verše Vítězslava Nezvala charakterizuje spíše povahu autorovy poetické invence, věcný výklad oněch slov může mít svou platnost také v reálné rovině našeho života.

Nemoc, její léčba a zpěvní výraz člověka mají svou vzájemnou spojitost a této skryté souvislosti si již v polovině 19. století začíná nesměle všímat také oficiální věda. Ta podle slov tehdejšího hudebního vědce Carla Engela získává na tomto poli do té doby neznámé důkazy o jinak všeobecně přijímaných účincích hudby. Takovýmto důkazem je podle něj především skutečnost, že většina tzv. necivilizovaných národů užívá hudby jako prostředku k léčbě nemocí.

Rovněž současný americký hudební publicista Ted Gioia uvádí, že léčivá hudba je stará jako lidstvo samo. Podle něj byly již dávno před Hippokratem zvuky a vibrace, písně a rytmy v mnoha případech přijímány jako ty nejmocnější známé nástroje k překonávání nemocí a zachování zdraví. Gioia však nezůstává jen u tohoto konstatování a ptá se, zda tato tradice přetrvává, nebo je pouze pozůstatkem primitivnější éry bez jakéhokoli dalšího uplatnění. Určitou míru návaznosti na tuto tradici v současném západním světě můžeme spatřovat v dnešní muzikoterapeutické praxi, přestože ta zaujímá pouze nepatrné místo v souhrnu veškerého současného hudebního provozu, který z největší části plní především funkci zábavní a uměleckou bez patrnějších známek užitkovosti.

Britský archeolog Steven Mithen se v této souvislosti domnívá, že asi nejcennější stránkou terapie hudbou je skutečnost, že se dnes v podstatě může jednat o svépomocný systém, v němž vůbec není zapotřebí terapeuta. Sám se na základě pramenů pokouší odhalovat prehistorické kořeny těchto praktik, jejichž východiskem je podle něj poznatek, že hudbu je možné užít k vyjádření našich pocitů a k manipulaci s emocemi a chováním druhých. Avšak také on si všímá skutečnosti, že v moderní západní společnosti a pravděpodobně v životě každého moderního člověka je hudba zřídkakdy využívána pro jiné účely než pro zábavu, jelikož známe mnohem účinnější způsob, jak můžeme někomu sdělit, co cítíme, a sice řeč. Mithen nicméně připomíná, že v pradávné historii naši předkové jazyk postrádali, přestože disponovali širokou paletou emocí a potřebovali čas od času působit na chování druhých jedinců.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Petr Drkula

Mgr. Petr Drkula, Ph.D. (*1979), studoval na Pedagogické fakultě Palackého Univerzity v Olomouci (hudební teorie a pedagogika). V roce 2005 absolvoval stipendijní pobyt na University of London. V současnosti působí v Muzeu Novojičínska. Zabývá se didaktickými přístupy v podněcování hudební kreativity a improvizace v souvislosti s lidovou hudební tradicí. V této oblasti je autorem řady studií a statí, ale své poznatky uplatňuje také v aktivní práci s dětmi po celé republice.

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...