Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Píseň jako lék

Ty se léčíš v noci spánkem Ve dne písněmi
 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 301, 2013/5

Přestože symboličnost úvodního verše Vítězslava Nezvala charakterizuje spíše povahu autorovy poetické invence, věcný výklad oněch slov může mít svou platnost také v reálné rovině našeho života.

Nemoc, její léčba a zpěvní výraz člověka mají svou vzájemnou spojitost a této skryté souvislosti si již v polovině 19. století začíná nesměle všímat také oficiální věda. Ta podle slov tehdejšího hudebního vědce Carla Engela získává na tomto poli do té doby neznámé důkazy o jinak všeobecně přijímaných účincích hudby. Takovýmto důkazem je podle něj především skutečnost, že většina tzv. necivilizovaných národů užívá hudby jako prostředku k léčbě nemocí.

Rovněž současný americký hudební publicista Ted Gioia uvádí, že léčivá hudba je stará jako lidstvo samo. Podle něj byly již dávno před Hippokratem zvuky a vibrace, písně a rytmy v mnoha případech přijímány jako ty nejmocnější známé nástroje k překonávání nemocí a zachování zdraví. Gioia však nezůstává jen u tohoto konstatování a ptá se, zda tato tradice přetrvává, nebo je pouze pozůstatkem primitivnější éry bez jakéhokoli dalšího uplatnění. Určitou míru návaznosti na tuto tradici v současném západním světě můžeme spatřovat v dnešní muzikoterapeutické praxi, přestože ta zaujímá pouze nepatrné místo v souhrnu veškerého současného hudebního provozu, který z největší části plní především funkci zábavní a uměleckou bez patrnějších známek užitkovosti.

Britský archeolog Steven Mithen se v této souvislosti domnívá, že asi nejcennější stránkou terapie hudbou je skutečnost, že se dnes v podstatě může jednat o svépomocný systém, v němž vůbec není zapotřebí terapeuta. Sám se na základě pramenů pokouší odhalovat prehistorické kořeny těchto praktik, jejichž východiskem je podle něj poznatek, že hudbu je možné užít k vyjádření našich pocitů a k manipulaci s emocemi a chováním druhých. Avšak také on si všímá skutečnosti, že v moderní západní společnosti a pravděpodobně v životě každého moderního člověka je hudba zřídkakdy využívána pro jiné účely než pro zábavu, jelikož známe mnohem účinnější způsob, jak můžeme někomu sdělit, co cítíme, a sice řeč. Mithen nicméně připomíná, že v pradávné historii naši předkové jazyk postrádali, přestože disponovali širokou paletou emocí a potřebovali čas od času působit na chování druhých jedinců.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Petr Drkula

Mgr. Petr Drkula, Ph.D. (*1979), studoval na Pedagogické fakultě Palackého Univerzity v Olomouci (hudební teorie a pedagogika). V roce 2005 absolvoval stipendijní pobyt na University of London. V současnosti působí v Muzeu Novojičínska. Zabývá se didaktickými přístupy v podněcování hudební kreativity a improvizace v souvislosti s lidovou hudební tradicí. V této oblasti je autorem řady studií a statí, ale své poznatky uplatňuje také v aktivní práci s dětmi po celé republice.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné