MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Píseň jako lék

Ty se léčíš v noci spánkem Ve dne písněmi
 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 301, 2013/5

Přestože symboličnost úvodního verše Vítězslava Nezvala charakterizuje spíše povahu autorovy poetické invence, věcný výklad oněch slov může mít svou platnost také v reálné rovině našeho života.

Nemoc, její léčba a zpěvní výraz člověka mají svou vzájemnou spojitost a této skryté souvislosti si již v polovině 19. století začíná nesměle všímat také oficiální věda. Ta podle slov tehdejšího hudebního vědce Carla Engela získává na tomto poli do té doby neznámé důkazy o jinak všeobecně přijímaných účincích hudby. Takovýmto důkazem je podle něj především skutečnost, že většina tzv. necivilizovaných národů užívá hudby jako prostředku k léčbě nemocí.

Rovněž současný americký hudební publicista Ted Gioia uvádí, že léčivá hudba je stará jako lidstvo samo. Podle něj byly již dávno před Hippokratem zvuky a vibrace, písně a rytmy v mnoha případech přijímány jako ty nejmocnější známé nástroje k překonávání nemocí a zachování zdraví. Gioia však nezůstává jen u tohoto konstatování a ptá se, zda tato tradice přetrvává, nebo je pouze pozůstatkem primitivnější éry bez jakéhokoli dalšího uplatnění. Určitou míru návaznosti na tuto tradici v současném západním světě můžeme spatřovat v dnešní muzikoterapeutické praxi, přestože ta zaujímá pouze nepatrné místo v souhrnu veškerého současného hudebního provozu, který z největší části plní především funkci zábavní a uměleckou bez patrnějších známek užitkovosti.

Britský archeolog Steven Mithen se v této souvislosti domnívá, že asi nejcennější stránkou terapie hudbou je skutečnost, že se dnes v podstatě může jednat o svépomocný systém, v němž vůbec není zapotřebí terapeuta. Sám se na základě pramenů pokouší odhalovat prehistorické kořeny těchto praktik, jejichž východiskem je podle něj poznatek, že hudbu je možné užít k vyjádření našich pocitů a k manipulaci s emocemi a chováním druhých. Avšak také on si všímá skutečnosti, že v moderní západní společnosti a pravděpodobně v životě každého moderního člověka je hudba zřídkakdy využívána pro jiné účely než pro zábavu, jelikož známe mnohem účinnější způsob, jak můžeme někomu sdělit, co cítíme, a sice řeč. Mithen nicméně připomíná, že v pradávné historii naši předkové jazyk postrádali, přestože disponovali širokou paletou emocí a potřebovali čas od času působit na chování druhých jedinců.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Petr Drkula

Mgr. Petr Drkula, Ph.D. (*1979), studoval na Pedagogické fakultě Palackého Univerzity v Olomouci (hudební teorie a pedagogika). V roce 2005 absolvoval stipendijní pobyt na University of London. V současnosti působí v Muzeu Novojičínska. Zabývá se didaktickými přístupy v podněcování hudební kreativity a improvizace v souvislosti s lidovou hudební tradicí. V této oblasti je autorem řady studií a statí, ale své poznatky uplatňuje také v aktivní práci s dětmi po celé republice.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...