Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Píseň jako lék

Ty se léčíš v noci spánkem Ve dne písněmi
 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 301, 2013/5

Přestože symboličnost úvodního verše Vítězslava Nezvala charakterizuje spíše povahu autorovy poetické invence, věcný výklad oněch slov může mít svou platnost také v reálné rovině našeho života.

Nemoc, její léčba a zpěvní výraz člověka mají svou vzájemnou spojitost a této skryté souvislosti si již v polovině 19. století začíná nesměle všímat také oficiální věda. Ta podle slov tehdejšího hudebního vědce Carla Engela získává na tomto poli do té doby neznámé důkazy o jinak všeobecně přijímaných účincích hudby. Takovýmto důkazem je podle něj především skutečnost, že většina tzv. necivilizovaných národů užívá hudby jako prostředku k léčbě nemocí.

Rovněž současný americký hudební publicista Ted Gioia uvádí, že léčivá hudba je stará jako lidstvo samo. Podle něj byly již dávno před Hippokratem zvuky a vibrace, písně a rytmy v mnoha případech přijímány jako ty nejmocnější známé nástroje k překonávání nemocí a zachování zdraví. Gioia však nezůstává jen u tohoto konstatování a ptá se, zda tato tradice přetrvává, nebo je pouze pozůstatkem primitivnější éry bez jakéhokoli dalšího uplatnění. Určitou míru návaznosti na tuto tradici v současném západním světě můžeme spatřovat v dnešní muzikoterapeutické praxi, přestože ta zaujímá pouze nepatrné místo v souhrnu veškerého současného hudebního provozu, který z největší části plní především funkci zábavní a uměleckou bez patrnějších známek užitkovosti.

Britský archeolog Steven Mithen se v této souvislosti domnívá, že asi nejcennější stránkou terapie hudbou je skutečnost, že se dnes v podstatě může jednat o svépomocný systém, v němž vůbec není zapotřebí terapeuta. Sám se na základě pramenů pokouší odhalovat prehistorické kořeny těchto praktik, jejichž východiskem je podle něj poznatek, že hudbu je možné užít k vyjádření našich pocitů a k manipulaci s emocemi a chováním druhých. Avšak také on si všímá skutečnosti, že v moderní západní společnosti a pravděpodobně v životě každého moderního člověka je hudba zřídkakdy využívána pro jiné účely než pro zábavu, jelikož známe mnohem účinnější způsob, jak můžeme někomu sdělit, co cítíme, a sice řeč. Mithen nicméně připomíná, že v pradávné historii naši předkové jazyk postrádali, přestože disponovali širokou paletou emocí a potřebovali čas od času působit na chování druhých jedinců.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Petr Drkula

Mgr. Petr Drkula, Ph.D. (*1979), studoval na Pedagogické fakultě Palackého Univerzity v Olomouci (hudební teorie a pedagogika). V roce 2005 absolvoval stipendijní pobyt na University of London. V současnosti působí v Muzeu Novojičínska. Zabývá se didaktickými přístupy v podněcování hudební kreativity a improvizace v souvislosti s lidovou hudební tradicí. V této oblasti je autorem řady studií a statí, ale své poznatky uplatňuje také v aktivní práci s dětmi po celé republice.

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné