Aktuální číslo:

Změny v krajině pohledem historických map

Příklad povodí Morávky

| 7. 3. 2013

| Vesmír 92, 160, 2013/3

Krajina je jako živý organismus. Není ničím stálým, ale velmi rychle se mění. Zejména posledních 100 let prochází velice bouřlivým vývojem.

Hlavním původcem změn v krajině je především člověk (tzv. antropogenní činitel). Krajinu dnes ovlivňuje v daleko větším rozsahu než činitelé přírodní. Stačí vzpomenout na dětství – na místech dnešního panelového sídliště, satelitní zástavby či průmyslové zóny byly pole a louky. Paměť člověka je však omezená a ohraničená také délkou lidského života, navíc člověk často selektivně potlačuje negativní zkušenosti a události na úkor těch pozitivních.

Jak se ale dozvíme o podobě našeho okolí před 50, 100 či ještě více lety? První možností je zapátrat po dobových fotografiích či malbách, které nám mohou přinést dílčí poznatky. Jinou možností je využít historických mapových podkladů nebo leteckých snímků.

První mapová díla založená na přesných geodetických základech se objevovala již v první polovině 19. století. Jedním z nich bylo například mapování stabilního katastru (1826–1843) v měřítku 1 : 2880. Stabilní katastr je ucelené, na svoji dobu maximálně objektivní a přesné dílo o kvantitativním i kvalitativním stavu půdního fondu a ekonomiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (resp. v celém tehdejším Rakousko-Uhersku). Byl založen za účelem jednoduchého a spravedlivého vyměření pozemkové daně v celém rakouském státě (více např. archivnimapy.cuzk.cz). Dalším jedinečným pramenem o vývoji krajiny a krajinného pokryvu mohou být vojenská mapování. V letech 1764–1880 proběhla celkem tři a byla označována římskými číslicemi.¹⁾ Jiným zdrojem jsou historické letecké snímky z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce, který snímkuje území našeho státu již od třicátých let 20. století.