Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Málo vody

Klima, globální oteplování a klimatická změna…
 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 176, 2013/3

Český rozhlas Leonardo, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír uspořádaly 16. ledna 2013 v budově AV ČR na Národní 3 v Praze veřejnou besedu s názvem Sucho a megasucho.

Hosty byli Mgr. Milada Šandová (klimatoložka PřF UK), RNDr. Jan Pretel, CSc., (klimatolog, vědecký tajemník ČHMÚ), RNDr. Václav Cílek (Geologický ústav AV ČR, v.v.i.), moderoval Jan Burda (Český rozhlas Leonardo). Z diskuse přinášíme jen několik drobných postřehů.

Hrozí naší zemi trvalejší suché období? Na co bychom se měli připravit? S čím počítají odborníci? A politici? Co je to vlastně sucho? – To jsou některé z otázek, které v úvodu položil Jan Burda.

Jan Pretel připomněl, že známe sucho meteorologické, hydrologické, zemědělské a socioekonomické. Václav Cílek komentoval ošklivý výraz megasucho, který vzešel z anglického megaflood pro mohutné povodně. Velká nebo dlouhotrvající sucha jsou suché epizody trvající 20–30 let a charakterizuje je nedostatek vláhy. Hrají velkou roli v jižní části USA a v Mexiku. Neznamená to, že 30 let nezaprší, ale neprší třeba tři čtyři roky, pak zaprší trochu, následují třeba dva normální roky a po nich zase dva roky mimořádně suché. Sociální a agrární dopad však nutí lidi odejít.

Další používaný výraz je bleskové sucho jako paralela k povodním – flashflood (viz Vesmír 91, 648, 2012/11).

V Evropě rozhoduje poloha severoatlantické cirkulace a ta se nachází v pozitivní fázi, vysvětloval Jan Pretel – rozdíl tlaku mezi azorskou a islandskou oblastí je vyšší než je normál, což Evropě přináší úbytek srážek a častější jsou suchá období i ve střední a východní Evropě. Vloni byla velká období sucha s velkými ekonomickými ztrátami na Ukrajině, v Rusku a dosáhla až do Kazachstánu. Produkce ruského obilí klesla asi o 20 %, ceny šly nahoru… Také dochází k rychlým propadům chladného arktického vzduchu do střední Evropy a jsou tady krátká a velmi chladná období. Teplota jen indikuje, že se s klimatem něco děje.

V padesátiletém období (1960–2010) se roční úhrn srážek velmi nepatrně zvýšil (o 1 %). Podstatnější je změna běžného rozdělení srážek. Ubývá srážek na konci dubna, v květnu a v červnu a jarní deficit je spojen se zemědělským suchem. Více srážek je v červenci a srpnu, ale letní srážky představují přívalové deště (až i 50 mm za hodinu).

Když přijde sucho, tak nepomůže nic, stejně jako při velké povodni, byla slova Václava Cílka. V lokálním měřítku pomůže úprava krajiny, která podporuje vsak vody a brání erozi. Mnoho lidí se obává dotací na biopaliva – zejména kukuřice totiž erozi urychluje. Také pomáhá vltavská kaskáda, ne proti velké povodni, ale v období sucha může pomalu a plynule vypouštět vodu. Další neblahou skutečností je únik vody z vodovodního řadu – pravděpodobně až okolo 40 % vody…

Za minulého režimu bylo vytipováno asi 260 oblastí pro vodní nádrže, zmínil Jan Pretel. Dlouho se nic nedělo, až zhruba před 3 lety se ministerstva dohodla asi na 60 lokalitách, které byly rezervovány pro stavbu nádrží. Mezi veřejností to vzbudilo velký ohlas, většinou negativní. Chybělo totiž základní vysvětlení: jde o vybudování malých nádrží pro jímání vody v době přebytku pro spotřebu v době nedostatku. V zahraničí se to běžně dělá.

U nás si s meteorologickým suchem neporadíme, podotkla Milada Šandová. Hydrologickému suchu však můžeme předcházet tím, že se budeme snažit o retenci vody, abychom předešli problémům se suchem socioekonomickým.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné