Aktuální číslo:

2021/6

Téma měsíce:

Fluor

Sucho se živí suchem

 |  1. 11. 2012
 |  Vesmír 91, 648, 2012/11

Zhruba před deseti lety jsme si teprve začali zvykat na termín bleskové povodně (flash floods), kterým se označují náhlé přívalové srážky, jež obvykle vznikají na malé ploše, ale z velmi intenzivních dešťů a často na půdách, které mají zhoršenou schopnost vsakování. V tomto roce se začíná stále častěji používat analogický výraz „flash drought“, který navrhuji překládat jako „náhlé sucho“. Můžeme jej definovat jako nečekaně rychle se rozšiřující sucho, které obvykle postihuje celé regiony. Důraz je zde kladen právě na rychlost, s jakou se suchá vlna šíří krajinou, zatímco běžně používané definice sucha se týkají např. stavu vody v řekách a nádržích nebo zasýchání zemědělských plodin.

Jak vzniká náhlé sucho? V podstatě k němu potřebujeme tři faktory – dlouhodobé, obvykle dvou- či tříleté období snížených srážek, celkově teplejší klima a vlnu veder. Ilustrativním příkladem je současná situace v USA, zejména v jižních státech, ale také bychom mohli hovořit o Španělsku či jižní Moravě. Z globálního hlediska je však nejdůležitější situace v USA, protože americké potraviny tvoří v rámci programu Food for Peace, jídlo za mír 60 % světové potravinové pomoci chudým státům.

Představte si poměrně teplou zimu ve Skalnatých horách, sněhu napadlo málo, rychle roztál a dříve odtekl. Zásoby vody v dlouhodobě nenasycených podzemních zásobnících nebyly doplněny. Přišlo mimořádně teplé jaro a pršelo málo. Suchá půda, která nebyla dostatečně ochlazována odparem vody, se zahřála ještě víc a odpařil se z ní i zbytek vody. Tato pozitivní zpětná vazba, při které vyšší teplota sníží vlhkost a to vede k ještě větší teplotě a intenzivnějšímu suchu, se někdy popisuje obratem „sucho se živí suchem“.

V červenci 2012 panovaly abnormálně suché podmínky na 80 % amerického území a některé oblasti zažívaly nejhorší sucho od prašných bouří třicátých let 20. století. Do toho přicházely děsivé požáry z Colorada a silné ničivé větry „derecho“, které za sebou na východním pobřeží zanechaly zkázu a domácnosti až na dva týdny bez proudu. Ceny potravin začaly stoupat a potvrzovaly jiný, tentokrát sociální jev – globalizaci rizik. Suchá Amerika totiž může znamenat podzimní nepokoje v Egyptě a v jiných státech, které závisí na potravinové pomoci.

A pokud se podíváme na dlouhodobé klimatické prognózy a modely, tak si s hrůzou uvědomíme, že letošní suchá anomálie se ve státech amerického Jihozápadu, jižního Středomoří či severní Číny může stát běžně se opakujícím fenoménem, takže sousloví „náhlé sucho“ může zdomácnět stejně rychle jako dřív téměř nepoužívané „bleskové povodně“. Američtí historičtí klimatologové jdou ještě dál a upozorňují na dlouhodobá, až dvě desetiletí trvající sucha, pro která používají výraz „megadroughts“ utvořený podle vzoru pro obrovské, víc jak stoleté povodně, tedy „megafloods“. Obojí spolu úzce souvisí, protože déšť padající na přeschlou půdu se špatně vsakuje, takže velké sucho se snadno může stát „otcem“ velké vody.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Havlův Vesmír

Havlův Vesmír

Ivan Boháček  |  31. 5. 2021
Vesmír byl časopis mých prvních námluv s vědou a dodnes se pamatuji, jak jsem jako kluk měl vždy radost z nového čísla…
35 let s HIV

35 let s HIV

Eva Bobůrková  |  31. 5. 2021
Přítomnost nové záhadné choroby oficiálně potvrdily americké úřady, když 5. června 1981 oznámily podezřelý výskyt pneumocystické pneumonie u pěti...
Fluor v organických sloučeninách

Fluor v organických sloučeninách

Jaroslav Kvíčala  |  31. 5. 2021
Z přírody známe jen asi dvacet organických sloučenin obsahujících atomy fluoru. Člověk jich ale syntetizoval mnohem víc a organofluorová chemie...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné