Sucho se živí suchem

Zhruba před deseti lety jsme si teprve začali zvykat na termín bleskové povodně (flash floods), kterým se označují náhlé přívalové srážky, jež obvykle vznikají na malé ploše, ale z velmi intenzivních dešťů a často na půdách, které mají zhoršenou schopnost vsakování. V tomto roce se začíná stále častěji používat analogický výraz „flash drought“, který navrhuji překládat jako „náhlé sucho“. Můžeme jej definovat jako nečekaně rychle se rozšiřující sucho, které obvykle postihuje celé regiony. Důraz je zde kladen právě na rychlost, s jakou se suchá vlna šíří krajinou, zatímco běžně používané definice sucha se týkají např. stavu vody v řekách a nádržích nebo zasýchání zemědělských plodin.

Jak vzniká náhlé sucho? V podstatě k němu potřebujeme tři faktory – dlouhodobé, obvykle dvou- či tříleté období snížených srážek, celkově teplejší klima a vlnu veder. Ilustrativním příkladem je současná situace v USA, zejména v jižních státech, ale také bychom mohli hovořit o Španělsku či jižní Moravě. Z globálního hlediska je však nejdůležitější situace v USA, protože americké potraviny tvoří v rámci programu Food for Peace, jídlo za mír 60 % světové potravinové pomoci chudým státům.

Představte si poměrně teplou zimu ve Skalnatých horách, sněhu napadlo málo, rychle roztál a dříve odtekl. Zásoby vody v dlouhodobě nenasycených podzemních zásobnících nebyly doplněny. Přišlo mimořádně teplé jaro a pršelo málo. Suchá půda, která nebyla dostatečně ochlazována odparem vody, se zahřála ještě víc a odpařil se z ní i zbytek vody. Tato pozitivní zpětná vazba, při které vyšší teplota sníží vlhkost a to vede k ještě větší teplotě a intenzivnějšímu suchu, se někdy popisuje obratem „sucho se živí suchem“.

V červenci 2012 panovaly abnormálně suché podmínky na 80 % amerického území a některé oblasti zažívaly nejhorší sucho od prašných bouří třicátých let 20. století. Do toho přicházely děsivé požáry z Colorada a silné ničivé větry „derecho“, které za sebou na východním pobřeží zanechaly zkázu a domácnosti až na dva týdny bez proudu. Ceny potravin začaly stoupat a potvrzovaly jiný, tentokrát sociální jev – globalizaci rizik. Suchá Amerika totiž může znamenat podzimní nepokoje v Egyptě a v jiných státech, které závisí na potravinové pomoci.

A pokud se podíváme na dlouhodobé klimatické prognózy a modely, tak si s hrůzou uvědomíme, že letošní suchá anomálie se ve státech amerického Jihozápadu, jižního Středomoří či severní Číny může stát běžně se opakujícím fenoménem, takže sousloví „náhlé sucho“ může zdomácnět stejně rychle jako dřív téměř nepoužívané „bleskové povodně“. Američtí historičtí klimatologové jdou ještě dál a upozorňují na dlouhodobá, až dvě desetiletí trvající sucha, pro která používají výraz „megadroughts“ utvořený podle vzoru pro obrovské, víc jak stoleté povodně, tedy „megafloods“. Obojí spolu úzce souvisí, protože déšť padající na přeschlou půdu se špatně vsakuje, takže velké sucho se snadno může stát „otcem“ velké vody.