Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Dopaminové D4 receptory z pohledu neurofyziologie

 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 136, 2013/3

Proč různě „dlouhé“ dopaminové D4 receptory působí na naši psychiku různým způsobem? Vždyť jsou aktivovány stejným ligandem- dopaminem!

Především si řekněme, jak jsou v membráně tyto receptory umístěny. Jsou tam doslova zašity. Představme si je jako nit, kterou prošijeme dvojitou látku (membránu), a to sedmkrát sem a tam zhruba na stejné ploše. Zvnějšku tvoří tyto smyčky všech typů D4DR jakýsi důlek o stejné velikosti, kam se váže dopamin (obr. 1).

Ale nitka, vlastní bílkovinný řetízek, je uvnitř dost volná a na vnitřní straně membrány má třetí ze čtyř smyček poměrně dlouhou. Prostě molekulární krejčí bílkovinný receptorový řetízek-nitku v tomto místě neutáhl. Je to právě tato třetí vnitřní smyčka, která je různě dlouhá a může mít seskupení šestnácti aminokyselin (kódovaných 48 písmeny příslušného genu) za sebou buď dvakrát, třikrát, nebo až jedenáctkrát. A právě tato jediná smyčka, nikoliv celkový vzhled receptoru, tvoří podle své délky a tvaru zákrutů různá lákavá místa (mající afinitu) pro řadu bílkovin, které se aktivují a přenášejí signál do buňky na několik desítek různých metabolických cest. Proto se tomuto typu hadovitých, serpentinových receptorů se sedmi průniky, aktivovaných desítkami mediátorů a hormonů, říká receptory metabotropní, na rozdíl od těch, které otevírají kanálky pro ionty (receptory ionotropní).

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...