Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Dopaminové D4 receptory z pohledu neurofyziologie

 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 136, 2013/3

Proč různě „dlouhé“ dopaminové D4 receptory působí na naši psychiku různým způsobem? Vždyť jsou aktivovány stejným ligandem- dopaminem!

Především si řekněme, jak jsou v membráně tyto receptory umístěny. Jsou tam doslova zašity. Představme si je jako nit, kterou prošijeme dvojitou látku (membránu), a to sedmkrát sem a tam zhruba na stejné ploše. Zvnějšku tvoří tyto smyčky všech typů D4DR jakýsi důlek o stejné velikosti, kam se váže dopamin (obr. 1).

Ale nitka, vlastní bílkovinný řetízek, je uvnitř dost volná a na vnitřní straně membrány má třetí ze čtyř smyček poměrně dlouhou. Prostě molekulární krejčí bílkovinný receptorový řetízek-nitku v tomto místě neutáhl. Je to právě tato třetí vnitřní smyčka, která je různě dlouhá a může mít seskupení šestnácti aminokyselin (kódovaných 48 písmeny příslušného genu) za sebou buď dvakrát, třikrát, nebo až jedenáctkrát. A právě tato jediná smyčka, nikoliv celkový vzhled receptoru, tvoří podle své délky a tvaru zákrutů různá lákavá místa (mající afinitu) pro řadu bílkovin, které se aktivují a přenášejí signál do buňky na několik desítek různých metabolických cest. Proto se tomuto typu hadovitých, serpentinových receptorů se sedmi průniky, aktivovaných desítkami mediátorů a hormonů, říká receptory metabotropní, na rozdíl od těch, které otevírají kanálky pro ionty (receptory ionotropní).

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....