Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ztracen v obchodním domě se vzpomínkami

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 703, 2013/12

„Jenom ne tak hrrr,“ brzdil jej Golux. „Já si totiž vymejšlím. Když jsem byl ještě mladík, tak jsem všude vyprávěl povídačku o zakopaném pokladu a chlapi na míle a míle ve vůkolí se hrnuli a začali kopat po lesích. Sám jsem se taky pustil do kopání.“

„Ale proč, prosím tě?“

„Myslel jsem si, že je ta povídačka o pokladu třeba pravdivá.“

„Vždyťs povídal, že sis ji sám vymyslel.“

„To je mi jasné, ale tehdy jsem to už zase nevěděl, že jsem si ji vymyslel. Já totiž taky zapomínám.“

Minstrela se zmocnil podivný pocit nejistoty…

James Thurber: Třináctery hodiny

Lidská paměť je nespolehlivá. Ne, nebudu psát o volebních slibech ani o přísahách věčné lásky, na něž politici i milenci tak snadno a hbitě zapomínají. Politika je nudné divadlo, v němž se programově lže, hodnotu přísahy při luně, jejíž tvář je proměnlivá, odhalila již Julie Kapuletová. Já vás zvu na daleko zajímavější scénu, na níž se ztrácejí lidé, kde se znásilňuje a vraždí a kde vám na závěr šílený vědec vloží do mozku zcela jinou líbeznou vzpomínku. Vím totiž, že nic slabšího už dnes oko čtenářovo nepřiláká.

Nejsledovanější soudní proces v USA v roce 1990 se odehrál v Redwood City v Kalifornii. Jedenapadesátiletý George Franklin byl obžalován z vraždy Susan Kay Nansonové, která se odehrála před dvaceti roky, přesně 22. září 1969. Hlavní svědkyní byla dcera obžalovaného Eileen, které bylo v době vraždy osm let. Po dvaceti letech si totiž vzpomněla, co tehdy její otec udělal s její přítelkyní. Napřed ji sexuálně napadl na zadním sedadle auta. Susan se bránila a křičela: „Nedělej to, přestaň!“ Pak otec řekl: „Teď Suzy!“ což Eileen opakovala s věrnou intonací. Pak byli všichni venku, kde viděla otce s rukama nad hlavou, v nich držel kámen, upamatovala se na výkřik, potom na zkrvavenou Susan a na deformovaný prstýnek na jejím prstu.

Paměť se Eileen nevrátila najednou. Začalo to před léty flashbacky, když si hrála s malým synkem, který se na ni při nějaké příležitosti nedůvěřivě podíval. Náhle se jí v paměti vynořil zděšený pohled dříve důvěřivé a pak krutě zrazené Susan. Pak se detaily postupně vracely a doplňovaly. Její vzpomínce uvěřili jak terapeut a několik členů rodiny, tak státní zástupce a nakonec všichni porotci, kteří vydali jednomyslný verdikt: Vinen vraždou prvního stupně.

Jak už to tak bývá, otázka potlačených vzpomínek nabyla náhle větších rozměrů v soudní praxi. Sice se už neobjevila žádná vražda zasutá do nevědomí, ale vynořily se vzpomínky na dětská traumata, zejména na sexuální zneužití. A s tím také otázka, nakolik věrohodné tyto vzpomínky jsou, a heuristický zájem o mechanismus lidské paměti. Nejaktivnější badatelé, rozdělení na nesmiřitelné tábory, byli pochopitelně mezi psychoterapeuty, kterým pacientky a pacienti svěřovali své zážitky. Psychoanalytici v tom viděli potvrzení Freudových hypotéz, jejich odpůrci naopak uváděli, že nejde o nic víc, než o „nepotvrzené klinické spekulace“, byla vyslovena i domněnka, že se může jednat o ovlivnění pacientek jejich terapeuty.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné