Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Proč jsou v mezihvězdném prostoru molekuly, které tam nemají co dělat?

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 657, 2013/12

Ad Vesmír 92, 469, 2013/9

Z chemie atmosféry, kterou učím již delší čas, je dobře známo, že metanol je v troposféře degradován reakcí s hydroxylovým radikálem (HO), který patří k nejreaktivnějším radikálům nejen v atmosféře. Podobným způsobem je v troposféře odbouráván i metan (CH4), kterého je však do atmosféry emitováno tak velké množství, že jeho podstatná část difunduje dále do stratosféry, kde je kromě již uvedené reakce s HO radikálem odbouráván hlavně fotolyticky. To znamená, že energie, nacházející se v stratosféře, je dostatečná na homolytické štěpení vazby H—CH3 za vzniku H radikálu a CH3 radikálu. Proto i v případě metanolu zde není problém homolytickou reakcí vytvořit radikál CH2OH, což je z hlediska energetického převažující krok i v případě reakce s hydroxylovým radikálem, nebo popřípadě vytvořit radikál metoxylový CH3O, pozorovaný ve vesmíru, kde energie kosmického záření i při tak obrovském zředění, v jakém se metanol v kosmickém prostoru vyskytuje, je jistě více než dostatečná k homolytické reakci vedoucí k metoxylovému radikálu. Navíc je potřebné míti na paměti, že radikál CH2OH se s velkou rychlostí přesmykuje na diskutovaný metoxylový radikál.

Můj názor je tedy takový, že interpretace pomocí tunelového efektu, který je dobře známým mechanismem překonávání energetické bariéry, a to hlavně v reakcích probíhajících s přenosem elektronu, není právě aktuálním vysvětlením vzniku metoxylového radikálu v kosmickém prostoru. Navíc v ionosféře vlivem kosmického záření probíhají taktéž početné ionizační reakce spojené s vytvářením různých radikálových iontů. A tedy podobně i v kosmickém prostoru by ionizace metanolu vedla v prvním kroku reakce k vyražení elektronu z kyslíku za vzniku příslušného radikálového kationu CH3OH•+, který se spontánně s velkou rychlostí rozštěpí na metoxylový radikál a H+. Interakce metanolu s hydroxylovým radikálem v kosmickém prostoru při tak obrovském zředění by podle mého názoru měla pravděpodobnost blížící se nule. Ale výše popsaný mechanismus je všeobecně známý a za uvedených podmínek daleko pravděpodobnější než reakce metanolu s hydroxylovým radikálem. Proto se domnívám, že toto je cesta vzniku metoxylového radikálu z metanolu v kosmickém prostoru, a tak by jeho nalezení v mezihvězdném prostoru nemělo být až tak velkým překvapením. A tedy ani názor, že metoxylový radikál nemá v mezihvězdném prostoru co dělat, není právě na místě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jozef Prousek

 

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné