Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Proč jsou v mezihvězdném prostoru molekuly, které tam nemají co dělat?

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 657, 2013/12

Ad Vesmír 92, 469, 2013/9

Z chemie atmosféry, kterou učím již delší čas, je dobře známo, že metanol je v troposféře degradován reakcí s hydroxylovým radikálem (HO), který patří k nejreaktivnějším radikálům nejen v atmosféře. Podobným způsobem je v troposféře odbouráván i metan (CH4), kterého je však do atmosféry emitováno tak velké množství, že jeho podstatná část difunduje dále do stratosféry, kde je kromě již uvedené reakce s HO radikálem odbouráván hlavně fotolyticky. To znamená, že energie, nacházející se v stratosféře, je dostatečná na homolytické štěpení vazby H—CH3 za vzniku H radikálu a CH3 radikálu. Proto i v případě metanolu zde není problém homolytickou reakcí vytvořit radikál CH2OH, což je z hlediska energetického převažující krok i v případě reakce s hydroxylovým radikálem, nebo popřípadě vytvořit radikál metoxylový CH3O, pozorovaný ve vesmíru, kde energie kosmického záření i při tak obrovském zředění, v jakém se metanol v kosmickém prostoru vyskytuje, je jistě více než dostatečná k homolytické reakci vedoucí k metoxylovému radikálu. Navíc je potřebné míti na paměti, že radikál CH2OH se s velkou rychlostí přesmykuje na diskutovaný metoxylový radikál.

Můj názor je tedy takový, že interpretace pomocí tunelového efektu, který je dobře známým mechanismem překonávání energetické bariéry, a to hlavně v reakcích probíhajících s přenosem elektronu, není právě aktuálním vysvětlením vzniku metoxylového radikálu v kosmickém prostoru. Navíc v ionosféře vlivem kosmického záření probíhají taktéž početné ionizační reakce spojené s vytvářením různých radikálových iontů. A tedy podobně i v kosmickém prostoru by ionizace metanolu vedla v prvním kroku reakce k vyražení elektronu z kyslíku za vzniku příslušného radikálového kationu CH3OH•+, který se spontánně s velkou rychlostí rozštěpí na metoxylový radikál a H+. Interakce metanolu s hydroxylovým radikálem v kosmickém prostoru při tak obrovském zředění by podle mého názoru měla pravděpodobnost blížící se nule. Ale výše popsaný mechanismus je všeobecně známý a za uvedených podmínek daleko pravděpodobnější než reakce metanolu s hydroxylovým radikálem. Proto se domnívám, že toto je cesta vzniku metoxylového radikálu z metanolu v kosmickém prostoru, a tak by jeho nalezení v mezihvězdném prostoru nemělo být až tak velkým překvapením. A tedy ani názor, že metoxylový radikál nemá v mezihvězdném prostoru co dělat, není právě na místě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jozef Prousek

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné