Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Ploučnice zdánlivě idylická

 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 602, 2013/11

Střední tok řeky Ploučnice je na pohled velmi malebný a atraktivní i pro vodáky. Řeka se v úseku mezi jihozápadním cípem Mimoně a východním okrajem České Lípy zdá takřka nezasažená člověkem. Její tok se místy vine napříč celou několik set metrů širokou nivou, překládá koryto a vytváří slepá ramena. Niva je často neprostupná vzhledem k zamokřeným depresím v místech opuštěných a dnes částečně zazemněných koryt.

Idyla je ale především na začátku tohoto úseku v Mimoni-Borečku narušena existencí až několikadecimetrové povrchové vrstvy povodňových hlín s koncentracemi anorganických polutantů, významně přesahujícími místní pozadí. Jde především o radium, konkrétně o gamazářič 226Ra (nabohacení o jeden až dva řády proti místnímu pozadí), dále uran (nabohacení o jeden až dva řády) a v méně alarmující míře dvojmocné kovy kobalt, nikl a zinek (nabohacení asi o jeden řád), viz několik příkladů v tabulce.

Analýzy prokázaly asociaci aktivit 226Ra a koncentrací uranu a jmenovaných dvojmocných kovů jak pokud jde o hloubku jejich uložení v nivě, tak o pokles koncentrací s rostoucí vzdáleností od Stráže pod Ralskem směrem k České Lípě (Majerová a kol. 2013, Water, Air & Soil Pollution, DOI: 10.1007/s11270-013-1688-9). Na základě provedených analýz i výsledků publikovaných v posledních dvou desetiletích se autoři domnívají, že zvýšené koncentrace těchto prvků jsou následkem chemické těžby uranu podzemním loužením a následného zpracování výluhu na uranový koncentrát v oblasti Stráže pod Ralskem v šedesátých až osmdesátých letech minulého století.

Překvapivé jsou dvě skutečnosti: jednak se této kontaminaci dosud nedostalo náležité pozornosti environmentálních geochemiků a fluviálních geomorfologů, jednak v dané oblasti nejsou ani informační tabule zmiňující toto znečištění. Kvůli vysokému obsahu polutantů v sedimentech a bočné nestabilitě koryta řeky je namístě i obava z budoucí fyzické remobilizace tohoto historického znečištění a jejího dalšího transportu z Mimoně-Borečku po proudu Ploučnice.

Dosažení osobních dávek ionizujícího záření, které by si zasloužily pozornost z hlediska radiační ochrany, je ve zmiňovaném úseku Ploučnice vyloučeno. Vyplývá to ze zjištěných hodnot dávkového příkonu a z možného využití zmiňovaného úseku řeky pouze k volnočasovým aktivitám. Ohledně původu kontaminace je třeba podotknout, že není způsobena jenom chemickou těžbou uranu, ale těžbou uranu v lokalitě Stráž – Hamr vůbec.

Kontaminaci litorálního pásma Ploučnice se věnuje dlouhodobá a velká pozornost. Základním materiálem je publikace VÚ vodohospodářského TGM z roku 1990: Kontaminace litorálního pásma Ploučnice radioaktivními látkami, Hanslík E., Moucha V., Neznal M. a spol. Práce se opírá o dvouletý terénní průzkum Ploučnice od Zámeckého rybníka v Děčíně až po lokalitu Břevniště u Hamru na Jezeře.

Během tohoto průzkumu se získalo více než 3000 výsledků měření dávkového příkonu záření gama a další výsledky. Od té doby vznikla řada studií, které řeší i autory zmiňovanou možnost transportu znečištění po toku Ploučnice.

Jan Matzner, SÚJB

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tomáš Matys Grygar

RNDr. Tomáš Matys Grygar, CSc., (*1964) vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje v Laboratoři environmentální geochemické analýzy Ústavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i., v Řeži u Prahy. Vědeckou práci začal elektrochemickou analýzou oxidů železitých, později se seznamoval s dalšími metodami analýzy pevných látek. V současnosti se nejvíce věnuje analýze jemných nezpevněných sedimentů, jejichž studium je součástí paleoenvironmentálních rekonstrukcí i rekonstrukce historie antropogenního znečišťování.RNDr. Tomáš Matys Grygar, CSc., (*1964) vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje v Laboratoři environmentální geochemické analýzy Ústavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i., v Řeži u Prahy. Vědeckou práci začal elektrochemickou analýzou oxidů železitých, později se seznamoval s dalšími metodami analýzy pevných látek. V současnosti se nejvíce věnuje analýze jemných nezpevněných sedimentů, jejichž studium je součástí paleoenvironmentálních rekonstrukcí i rekonstrukce historie antropogenního znečišťování.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné