Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Ploučnice zdánlivě idylická

 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 602, 2013/11

Střední tok řeky Ploučnice je na pohled velmi malebný a atraktivní i pro vodáky. Řeka se v úseku mezi jihozápadním cípem Mimoně a východním okrajem České Lípy zdá takřka nezasažená člověkem. Její tok se místy vine napříč celou několik set metrů širokou nivou, překládá koryto a vytváří slepá ramena. Niva je často neprostupná vzhledem k zamokřeným depresím v místech opuštěných a dnes částečně zazemněných koryt.

Idyla je ale především na začátku tohoto úseku v Mimoni-Borečku narušena existencí až několikadecimetrové povrchové vrstvy povodňových hlín s koncentracemi anorganických polutantů, významně přesahujícími místní pozadí. Jde především o radium, konkrétně o gamazářič 226Ra (nabohacení o jeden až dva řády proti místnímu pozadí), dále uran (nabohacení o jeden až dva řády) a v méně alarmující míře dvojmocné kovy kobalt, nikl a zinek (nabohacení asi o jeden řád), viz několik příkladů v tabulce.

Analýzy prokázaly asociaci aktivit 226Ra a koncentrací uranu a jmenovaných dvojmocných kovů jak pokud jde o hloubku jejich uložení v nivě, tak o pokles koncentrací s rostoucí vzdáleností od Stráže pod Ralskem směrem k České Lípě (Majerová a kol. 2013, Water, Air & Soil Pollution, DOI: 10.1007/s11270-013-1688-9). Na základě provedených analýz i výsledků publikovaných v posledních dvou desetiletích se autoři domnívají, že zvýšené koncentrace těchto prvků jsou následkem chemické těžby uranu podzemním loužením a následného zpracování výluhu na uranový koncentrát v oblasti Stráže pod Ralskem v šedesátých až osmdesátých letech minulého století.

Překvapivé jsou dvě skutečnosti: jednak se této kontaminaci dosud nedostalo náležité pozornosti environmentálních geochemiků a fluviálních geomorfologů, jednak v dané oblasti nejsou ani informační tabule zmiňující toto znečištění. Kvůli vysokému obsahu polutantů v sedimentech a bočné nestabilitě koryta řeky je namístě i obava z budoucí fyzické remobilizace tohoto historického znečištění a jejího dalšího transportu z Mimoně-Borečku po proudu Ploučnice.

Dosažení osobních dávek ionizujícího záření, které by si zasloužily pozornost z hlediska radiační ochrany, je ve zmiňovaném úseku Ploučnice vyloučeno. Vyplývá to ze zjištěných hodnot dávkového příkonu a z možného využití zmiňovaného úseku řeky pouze k volnočasovým aktivitám. Ohledně původu kontaminace je třeba podotknout, že není způsobena jenom chemickou těžbou uranu, ale těžbou uranu v lokalitě Stráž – Hamr vůbec.

Kontaminaci litorálního pásma Ploučnice se věnuje dlouhodobá a velká pozornost. Základním materiálem je publikace VÚ vodohospodářského TGM z roku 1990: Kontaminace litorálního pásma Ploučnice radioaktivními látkami, Hanslík E., Moucha V., Neznal M. a spol. Práce se opírá o dvouletý terénní průzkum Ploučnice od Zámeckého rybníka v Děčíně až po lokalitu Břevniště u Hamru na Jezeře.

Během tohoto průzkumu se získalo více než 3000 výsledků měření dávkového příkonu záření gama a další výsledky. Od té doby vznikla řada studií, které řeší i autory zmiňovanou možnost transportu znečištění po toku Ploučnice.

Jan Matzner, SÚJB

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tomáš Matys Grygar

RNDr. Tomáš Matys Grygar, CSc., (*1964) vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje v Laboratoři environmentální geochemické analýzy Ústavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i., v Řeži u Prahy. Vědeckou práci začal elektrochemickou analýzou oxidů železitých, později se seznamoval s dalšími metodami analýzy pevných látek. V současnosti se nejvíce věnuje analýze jemných nezpevněných sedimentů, jejichž studium je součástí paleoenvironmentálních rekonstrukcí i rekonstrukce historie antropogenního znečišťování.RNDr. Tomáš Matys Grygar, CSc., (*1964) vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracuje v Laboratoři environmentální geochemické analýzy Ústavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i., v Řeži u Prahy. Vědeckou práci začal elektrochemickou analýzou oxidů železitých, později se seznamoval s dalšími metodami analýzy pevných látek. V současnosti se nejvíce věnuje analýze jemných nezpevněných sedimentů, jejichž studium je součástí paleoenvironmentálních rekonstrukcí i rekonstrukce historie antropogenního znečišťování.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné