Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Malárie dodává komárům „superčich“

 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 595, 2013/11

Výzkumy posledních let prokázaly, že paraziti často mění chování nebo vzhled svých hostitelů, aby maximalizovali pravděpodobnost vstupu do přechodného nebo konečného hostitele, a mohli tak dokončit svůj životní cyklus (Vesmír 90, 196, 2011/4). Dalším nedávným důkazem takové změny chování je objev, že komáři rodu Anopheles, infikovaní parazitem Plasmodium falciparum, původcem tropické malárie, reagují citlivěji na lidské pachy. Samičky, které jsou přenašeči plasmodií na člověka, jsou přitahovány chemickými látkami v lidském pachu, které jim pomáhají najít zdroj krve, potřebný k vývoji vajíček.

James Logan se spolupracovníky z London School of Hygiene použili jako zdroj lidského pachu silonové ponožky, které nějakou dobu nosily pokusné osoby a které obsahovaly těkavé látky lidského potu. Po dobu 3 minut počítali množství komárů, které se na ponožky slétalo a bodalo do nich. Infikovaní komáři nalétávali na ponožky v průměru 15krát, zatímco neinfikovaní jedinci se pokusili bodnout pouze asi pětkrát. Svými experimenty prokázali, že komáři infikovaní P. falciparum reagovali na lidské pachy třikrát citlivěji.

Pokud budou výsledky laboratorních studií potvrzeny i ve volné přírodě, mohlo by to vést k novým způsobům boje proti této nemoci, kterou ročně onemocní přes 200 milionů lidí. Pochopení mechanismů, které používá parazit ke změně komářího chování, by mohlo pomoci v boji s šířením nákazy. Také by mohlo vést k dalším způsobům ochrany, jako jsou nové typy pastí na hmyz.

PLoS ONE 8, e63602, 2013. DOI: 10.1371/journal.pone.0063602

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...