Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Kapsaicin

 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 594, 2013/11

Je možné vyrobit protilátku na kapsaicin?

anonymní dotaz na serveru přírodovědci.cz

Kapsaicin (Vesmír 92, 570, 2013/10) je poměrně nízkomolekulární látka (molekulová hmotnost 305) a běžně není rozpoznána jako nebezpečí, zlikvidovatelné imunitním systémem. Proto nelze přímo „imunizovat“ organismus proti jeho působení.

Je pravda, že existují mnohé biologicky účinné nízkomolekulární látky, které sice samy tvorbu protilátek neaktivují, ale jsou-li pevně (kovalentní chemickou vazbou) navázány na nějaký zpravidla vysokomolekulární nosič – bílkovinu, a aplikovány do krevního oběhu, mohou vyvolat tvorbu protilátek. Říká se jim hapteny. Takto vzniklé protilátky se pak na hapten mohou navázat a označit pro odstranění i v případě, že je volný. Protilátky proti haptenům umožňují klinickým nebo soudním biochemikům stanovit v organismu řadu nízkomolekulárních látek, např. hormonů štítné žlázy, vitaminů jako pyridoxin, léčiv, popřípadě v kriminalistice několika vražedných jedů.

Jiná „protilátková“ možnost existuje teoreticky pro receptory bolesti, což jsou složité membránové bílkoviny, na které působí kapsaicin a další bolestivé podněty (teplo nebo kyselé prostředí zánětu). Je možné, i když poměrně drahé, biochemicky izolovat či uměle syntetizovat určité specifické úseky bílkovinných receptorů s nějakým imunologicky dráždivým pořadím aminokyselin. Tyto úseky by po aplikaci do krevního oběhu mohly podnítit lymfocyty k vytváření protilátek. A protilátky by mohly – opět zatím jen teoreticky – napomáhat znecitlivění nebo dokonce likvidaci bolestivých receptorů, popřípadě snižovat pocity pálení a jiné bolestivé vjemy. Ale i to je obtížná cesta, protože k vlastním bílkovinám, v tomto případě TRPV1 receptorovým podjednotkám je náš imunitní systém tolerantní.

Pokud vím, nebyla pro bolestivé receptory popsána žádná porucha podobná lidské těžké a obtížně léčitelné nervosvalové slabosti (myasthenii gravis), kdy se u většiny případů omylem v brzlíku naučí T-lymfocyty rozpoznávat běžný acetylcholinový receptor na nervosvalové synapsi jako cizí bílkovinu. Vznikají protilátky, které kolují tělem a váží se na receptory. Takto označené receptory jsou vtaženy do svalové buňky (internalizace) a zničeny v lysozomech nebo proteazomech (proteolýza). Úbytek receptorů se nestačí nahrazovat novými, a to vede k zmenšení depolarizující elektrické odpovědi na neuropřenašeč acetylcholin. Selhává nervosvalový přenos a snižuje se počet svalových buněk, které se mají stáhnout. Pacienti zpočátku často nemohou udržet otevřená víčka (ptóza) a tato unavitelnost se postupně rozšiřuje na další svalové skupiny. Nakonec se mohou přidat i dýchací potíže, protože jsou postiženy i jinak velmi bezpečně fungující dýchací svaly. Nic podobného není zatím známo pro receptory bolesti a nevíme, jaké negativní účinky by to vlastně mohlo mít, protože bolest je ve fyziologicky snesitelné míře velmi užitečným varováním. (Výzkum kapsaicinu je součástí grantů IAA500110905, AV0Z 0110509)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné