mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Ke kořenům fylogenetické systematiky

100 let od narození Williho Henniga
 |  3. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 566, 2013/10

První, kdo detailněji otevřel otázku původu druhů a vztahů mezi nimi, pomineme-li starověké filozofy, byl Charles Darwin. Mezi další vědce, kteří dramaticky změnili tvář a roli systematické biologie, však můžeme zařadit také Williho Henniga, který položil základy současné kladistiky.

Tradiční systematika byla dlouhodobě založena zcela na intuici badatele. Druhy a skupiny organismů byly hodnoceny podle znaků, kterým byla subjektivně přiřazována vyšší či nižší hodnota. Žádné matematické algoritmy, tak jak je známe dnes, neexistovaly, a proto bylo vážení znaků velmi obtížné, neboť evoluční význam daného znaku pro danou skupinu organismů nelze odhadnout. Výsledkem byly skupiny definované souborem znaků, které nemusí mít evoluční význam. Takové skupiny neodrážely příbuzenské vztahy, nebyly tedy přirozené, ale umělé. Tato subjektivita navíc měla za následek neshody a disputace mezi badateli, kteří se domnívali, že právě jimi vybrané znaky jsou ty jediné správné.

Změna začala v polovině 20. století s revolucí v přístupu systematiků k otázkám jejich studia. Zrodily se dva obory, numerická taxonomie (či fenetika) a fylogenetická systematika (kladistika). Jejich cílem bylo učinit systematiku a hodnocení vztahů mezi taxony opakovatelnějšími a méně subjektivními. Numeričtí systematici navrhli, že podobnosti mezi druhy mohou být kódovány a matematicky analyzovány. Prakticky však fenetika nepřináší oproti tradiční systematice výrazně lepší metodu k odhalení příbuzenských vztahů mezi organismy, neboť na základě fenetických výpočetních algoritmů získáme jen hypotézu odrážející celkovou podobnost studovaných organismů.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Lenka Záveská Drábková

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D., (*1975) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Průhonicích se zabývá taxonomií, molekulární fylogenetikou a nyní zejména evolucí fytohormonů cytokininové rodiny v rostlinné říši a evolucí a fylogenezí sítinovitých. Od  roku 2003 je členkou společnosti Williho Henniga, od roku 2007 volenou členkou společnosti, v letech 2009–2012 byla v její vědecké radě.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...