Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Zmysel pre zemský magnetizmus sa zrejme ukrýva vo vnútornom uchu!

 |  6. 9. 2012
 |  Vesmír 91, 478, 2012/9

Vtáky sú známe svojimi úžasnými migráciami. Niektoré druhy migrujú len do menej vzdialených oblastí, iné sa presúvajú doslova pozdĺž celej zemegule. Tak či onak, všetky migrujúce vtáky majú jedno spoločné – schopnosť orientácie. Pri orientácii počas putovania im pomáhajú terénne nerovnosti, postavenie hviezd na oblohe a zemské magnetické pole. Typickým príkladom vtáka s pozoruhodnými navigačnými schopnosťami je holub. To, že boli vnímavosťou na zemský magnetizmus obdarené aj holuby, vedci tušili už dávnejšie (veď holuby sa predsa stáročia využívali na doručovanie správ). Mechanizmus, ktorý im to umožňuje, ostával ale dlhé roky skrytý. Z nedávno uverejnenej štúdie (Science 336, 1054 –1057, 2012) vyplýva, že jednotlivé nervové bunky sú zrejme schopné kódovať informácie o smere magnetického poľa, jeho intenzite aj polarite. Autori pripisujú hlavnú „vinu“ za túto schopnosť vnútornej časti ucha, tzv. lagene. Pokusy s holubmi uskutočňovali v tmavej miestnosti, kde bolo vytvorené umelé magnetické pole, ktoré negovalo účinky zemského magnetického poľa. Vedci potom monitorovali mozgovú aktivitu vtákov pri vytváraní a kontrolovaní umelého magnetického poľa. Zistili, že vestibulárne neuróny, ktoré sú spojené s orgánom rovnováhy vo vnútornom uchu, reagovali odlišne na zmeny smeru, intenzity a polarity poľa. Tieto bunky boli obzvlášť citlivé na šírku pásma, ktoré pokrývalo geomagnetické pole Zeme. Získané informácie sa môžu využiť nielen ako kompas, ale aj na určovanie pozície a smeru, pretože zemské magnetické pole varíruje aj podľa lokality, v ktorej sa nachádza. Ešte donedávna sa prikladal oveľa väčší podiel na vnímavosti magnetizmu Zeme očiam a zobáku. (Pozn. recenzenta: Ani jedna z těchto hypotéz zatím není pohřbena. I když identifikované kandidátní magnetoreceptory v zobáku se ukázaly být artefakty. Jiné studie na ně stále poukazují. Jsem sám zvědav, jak to dopadne. Například u pstruha se zdají být magnetoreceptory v čichové rozetě, ale zároveň v postranní čáře. U ptáků v oku, zobáku a teď velice dobře podpořeno i v lageně, respektive vestibulárním systému. Konzistentní obrázek to zatím nedává.) Očiam preto, že využívajú mechanizmus spojený so svetlom, v zobáku sa zasa našli kovové častice, ktoré by mohli slúžiť ako miniatúrne magnetické senzory. (DOI: 10.1126/science.1216567)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.