Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Obličejové výrazy emocí nejsou etnicky univerzální

 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 401, 2012/7

Ve své knize Výraz emocí u člověka a u zvířat, vydané roku 1872, vyjádřil Charles Darwin jako první myšlenku univerzality obličejových výrazů. Darwin byl přesvědčen, že obličejové výrazy jsou oknem do duše lidí všech ras a kultur a také že původ některých z těchto výrazů i emocí, které vyjadřují, můžeme vystopovat až k našim zvířecím předkům. Od té doby se v přírodovědných i humanitních kruzích vedou diskuse o oprávněnosti srovnávání lidského a zvířecího prožívání světa i o etnické univerzalitě lidských obličejových výrazů.

Převládající názor říká, že všichni lidé jsou schopni vyjadřovat šest základních emocí, kterými jsou radost, překvapení, strach, znechucení, hněv a smutek. Obličejové výrazy, vyjadřující tyto emoce, se „čtou“ ve všech kulturách stejně, jsou univerzálním jazykem. Češi, Japonci i kolumbijští indiáni se všichni smějí i kaboní stejně a tyto výrazy tváře jsou jim navzájem srozumitelné. Ale je tomu skutečně tak?

Aktuální studie britského týmu kognitivních psychologů tuto zažitou představu zpochybnila, když odhalila, že Asiaté nedokážou ve tvářích Evropanů spolehlivě rozpoznat základní emoce, jako jsou strach nebo znechucení. Studie pracovala se skupinou 30 dobrovolníků, 15 Evropanů a 15 Číňanů obou pohlaví, přičemž pro experiment byli záměrně vybráni jedinci s minimem zkušeností s opačnou kulturou. Hodnocené obličejové výrazy byly vytvořeny pomocí speciálního softwaru pracujícího s dynamickým 3D modelem evropského a východoasijského obličeje. Dobrovolníci nejprve určovali emoce a jejich intenzitu u 4800 náhodně vygenerovaných výrazů těchto digitálních avatarů. Tak vznikla databáze obličejových výrazů šesti základních emocí pro evropský a východoasijský obličej. Následně dobrovolníci rozpoznávali emoce v souborech obličejových výrazů, jak je definovala opačná kultura. Cílem bylo zjistit, do jaké míry se budou interpretace stejných výrazů shodovat.

Výsledky ukázaly, že výrazy pro šest základních emocí se u Evropanů a Číňanů do určité míry liší. Číňané interpretovali některé z výrazů v evropských obličejích jinak než sami Evropané. Dále se zjistilo, že různé kultury se při čtení emocí zaměřují na různé oblasti obličeje. Zatímco Evropané se dívali na všechny části promítaných obličejů stejně dlouho, Asiaté se zaměřovali na oči, přičemž na ostatní části obličeje se dívali o poznání kratší dobu. Zřejmě právě proto nedokázali v evropských obličejích spolehlivě rozpoznat strach od překvapení a hněv od znechucení. U Evropanů je pro správné rozpoznání vyjadřované emoce velmi důležitý tvar úst, u Asiatů hrají zjevně klíčovou roli oči.

V obličejových projevech emocí a jejich vnímání tedy lze nalézt kulturní specifika. Jednou z konkrétních příčin výše popsaných rozdílů může být například to, že příslušníci východoasijských kultur se obvykle snaží potlačovat projevy emocí na veřejnosti. Možná proto se pak při jejich čtení spoléhají na výraz očí, který nemusí poskytovat dostatek informace nebo může být zavádějící. Tento rozdíl ve způsobu vnímání emocí lze demonstrovat i na odlišnostech mezi západní a japonskou animací (anime) nebo mezi euroamerickými a východoasijskými emotikony (smajlíky). Zatímco my při psaní SMS vyjádříme například radost, smutek a překvapení pomocí symbolů :-), :-( a :-o, Asiaté tak činí pomocí (^_^), (T_T) a (*_*). Klíčovou roli zde hraje výraz očí, nikoli úst, což zjevně platí i v reálu.

Autoři citované studie se domnívají, že rozdíly, které odhalili, jsou skutečně kulturní, nikoli genetické. Do budoucna chtějí tuto myšlenku ověřit prostřednictvím zkoumání obličejových výrazů východoasijských dětí vyrůstajících ve Velké Británii. (Jack R. E. et al.: Facial expressions of emotion are not culturally universal. PNAS, Early edition, 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné