Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Stroček trubkovitý

 |  7. 6. 2012
 |  Vesmír 91, 349, 2012/6

Jsou houby, na nichž s potěšením spočine váš zrak. Houby, které naplní vaši představu něčeho krásného a dokonalého. Stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides) mezi ně však nepatří. Je to určitě jedna z „nejšerednějších hub“. Její šedočerná až černá barva odrazovala a stále odrazuje mnohé lidi od sběru, přestože se jedná o jednu z nejchutnějších plodnic lesa. Její výrazně kořeněná chuť vynikne zejména ve štědrovečerním kubovi. Dříve toto jídlo nemohlo o Vánocích chybět na žádném stole a stroček byl jeho vynikající součástí.

Vypadá to, že s mizejícím kubou našich předků mizí z našich hvozdů i stroček, který byl přitom ještě počátkem minulého století rozšířenou tržní houbou. Bývaly jej plné lesy a měl jednu velkou výhodu: dal se dobře a snadno uchovávat po delší dobu. Miroslav Smotlacha ve své knize z roku 1961 Sbíráme lesní plody a houby o stročku trubkovitém vůbec nepíše. Naopak v knize J. Kubíčka, J. Erharta a M. Erhartové z roku 1980 Jedovaté houby se o stročku píše jako o jedlé a dobré houbě. Se stročkem je to asi jako se všemi houbami: jeden rok je jich spousta a v příštích letech o ně ani nezavadíme.

Plodnice stročku trubkovitého jsou nálevkovité a podobají se trumpetkám. Jsou vysoké 30–80 mm a široké 30–40 mm, duté, na okrajích podvinuté, zvlněné a často roztřepené. Na vnější straně jsou žilkovatě vrásčité a zráním výtrusů bíle ojíněné, uvnitř jemně šupinkaté. Jejich barva se mění od hnědé, přes tmavě šedou až do černé. Dužnina je chrupavčitá, tence masitá, tmavě hnědá až černá a ve spodní části dosti tuhá. Má příjemnou, ale nevýraznou chuť i vůni. Výtrusný prach je bílý. Elipsoidní výtrusy jsou velké 12–14 × 1–9 μm.

Stroček trubkovitý roste či lépe řečeno rostl ve všech lesích, zvláště listnatých a hlavně pod buky, od nížin až do podhorských poloh. Plodnice se začínají objevovat koncem srpna a počátkem září, ale za příhodného počasí se vyskytnou i v červenci a koncem září. Roste na stinných a vlhkých místech, často v kruzích. Dlouhodobé podzimní deště dokáží plodnice zcela zničit.

V kuchyni je stroček trubkovitý velmi dobře využitelný. Dobře se suší, dá se použít do polévek, do kuby i pod maso. K dochucování pokrmů je vhodný i houbový prášek, připravený rozdrcením usušených plodnic. Protože se nedá zaměnit s žádnou jedovatou houbou, nemusí z něj mít strach ani začínající houbaři a mohou s ním v kuchyni experimentovat. Může se upravovat například nadrobno rozsekaný a usmažený jako tzv. husí krev.

Stroček trubkovitý neunikl pozornosti farmakologů a toxikologů. Jugoslávští autoři izolovali z jeho plodnic unikátní triglyceridy s nenasycenými mastnými kyselinami s větším počtem dvojných a trojných vazeb (Phytochemistry 28, 3047– 3050, 1989). Roku 1990 švýcarští výzkumníci prokázali antimutagenní účinky této houby (Mutat Res 231, 243–249, 1990). Čínští autoři zase testovali antihyperglykemickou a antioxidační aktivitu stročku a nalezli v něm tři dosud nepopsané druhy keto-esterů (Chinese J. Nat. Med. 8, 88–90, 2010).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...