Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nová Indie

Kam míří největší demokracie světa?
 |  7. 6. 2012
 |  Vesmír 91, 361, 2012/6

Český rozhlas Leonardo, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír uspořádaly 25. dubna 2012 veřejnou besedu v budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze 1. Přinášíme několik postřehů z této třetí diskuse zaměřené na rostoucí světové ekonomiky (první se věnovala Číně – Vesmír 91, 83, 2012/2 a druhá Brazílii – Vesmír 91, 200, 2012/4). Hosty byli Mgr. Nora Melnikovová (Filozofická fakulta Univerzity Pardubice) a PhDr. Zdeněk Štipl (Ústav jižní a centrální Asie Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze). Moderoval Marek Kuchařík z Českého rozhlasu Leonardo. Úryvek není doslovný ani autorizovaný. Celý záznam si můžete poslechnout na webových stránkách Českého rozhlasu Leonardo.

Marek Kuchařík: Indie zaujímá pouhá 2 % zemské plochy, ale žije zde 16 % světové populace, kolem roku 2030 se Indie stane nejlidnatější zemí světa. Je zemí s jednou z nejmladších populací na světě, více než polovinu jejích obyvatel tvoří lidé mladší 25 let, plnou třetinu děti pod 15 let. Dnes je to 12. největší ekonomika světa, ale v roce 2020 bude možná jednou ze tří hlavních světových ekonomik. Podle prognostiků udrží indické hospodářství příštích 20 let růst kolem 8 %. Zatím je však stále ekonomikou rozvojovou, dosvědčuje to nízký roční příjem na jednoho obyvatele – 1500 dolarů. 1,2 miliardy Indů má k dispozici jen 4 % světových zdrojů sladké vody. Indie má tolik uhlí, že jí vystačí na staletí, přesto třetinu své uhelné spotřeby kvůli zaostalé těžbě dováží. Má obrovskou výrobu elektrické energie, jenže ze všech zemí nejvíc energie ztrácí ve své špatně udržované elektrorozvodné síti. Indie je také časovaná ekologická bomba… Je to země, která by ráda předhonila Čínu, s ní se až skoro obsedantně srovnává. Číně se zdá být Indie docela lhostejná, chápe ji jako „trpasličího slona kdesi hluboko pod gigantickým čínským drakem, jehož křídla se chystají obejmout celý svět“.

Zdeněk Štipl: Indové se rádi chlubí tím, že jsou největší světovou demokracií, ale vždycky je potřeba k tomu dodat, že se všemi klady i zápory. Problém je v tom, že indická společnost není homogenní. Pro tak pluralitní a rozrůzněnou společnost je otázkou, zda demokracie je v této fázi vývoje vhodným systémem… Je to „demokracie s asijskými rysy“, někdy se také mluví o „dynastické demokracii“ – existuje velký počet významných politických stran, celoindických i regionálních, a často se stává, že v čele jedné takové strany stojí příbuzní různých generací, kteří jako by dědili politický mandát i politickou moc. Problém je také kriminalizace politické scény, často jde o velmi závažné případy…

Marek Kuchařík: Zvláštní rys pro řadu věcí v Indii je, že něco je i není, kasty jsou i nejsou…

Nora Melnikovová: V běžném životě se s kastami nesetkáte tak často, jak byste očekávali. Hrají svou roli například při vybírání ženicha či nevěsty. Také existují kvóty pro „zaostalejší“ kasty při přijímání na vysoké školy a pro zaměstnání ve státní správě a ve školách.

Zdeněk Štipl: Rád bych ale upozornil i na pozitivní rysy. Jednou z nejvíce fascinujících věcí indické společnosti je to, že se tam odehrává jakýsi zvláštní experiment s mnohostí – mnoho lidí, mnoho náboženství, mnoho různých zájmů. Zatímco v jiných oblastech světa to končívá nějakým násilím, v Indii se to děje jen velmi zřídka. Indie se projevuje jako nenásilná společnost. Je to jakýsi prototyp pluralitní společnosti, podobně jako u zmiňované demokracie opět se všemi výhodami a nevýhodami; snad nás tím předhonili o několik desetiletí. Mnoho zájmů se musí střetávat, ale lidé spolu musí žít. Zatím se jim to daří. Je to největší bonus, který Indie má.

Nora Melnikovová: Kdyby člověk četl internetové diskuse pod různými indickými novinami, tak by měl ze vztahu Indie a Pákistánu dramatický dojem. Z osobní zkušenosti s lidmi, s nimiž jsem se o tom bavila (v Indii je hodně lidí, kteří museli při rozdělení odejít z oblasti mezi Indií a Pákistánem) vím, že hodně z nich mluví o Pákistánu s láskou, a to nejen ti, kteří z dnešního Pákistánu pocházejí.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné