Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Husté vlasy, dlouhé řasy, příznak zdraví, nejen krásy

 |  7. 6. 2012
 |  Vesmír 91, 324, 2012/6

V r. 1958 se student (F. V.) v Pelhřimově na nádraží ptal vlasatých i holohlavých mužů, jestli mohou volně hýbat kůží na hlavě prostřednictvím podkožních svalů. Testoval svou hypotézu, že lepší prokrvení zabraňuje trvalému vypadání vlasů, a výsledky jednoznačně tuto tezi potvrdily. Úplně lysí muži většinou skalpem hýbat neuměli. Ano, tato v podstatě metabolická hypotéza dodnes platí: zhoršení průtoku krve touto oblastí a změna tukového metabolismu třebas při nadměrné otylosti aj. bezesporu přispívá k plešatění. Ale základní příčina je zřejmě jiná.

U naší europoidní rasy zažije do svých 70 let určitý stupeň holohlavosti závislé na testosteronu (androgenní alopecii) asi osmdesát procent mužů a asi 30 procent žen. U nás může jít až o 1,5 milionu mužů a 0,5 milionu žen. Bezvadnou ochranou (u mužů) je kastrace, o níž však uvažuje jen poměrně málo potenciálně bezvlasých jedinců. Androgenní alopecie se vyvíjí z důvodů zvýšené vnímavosti buněk vlasových míšků (folikulů) k testosteronu, přičemž tato vnímavost je geneticky přenositelná ze strany matky. Zůstává ale záhadou, jak se pod vlivem genetiky a testosteronu mění normální míšky na miniaturní, produkující postupně při výměně vlasů jen jemné chmýří, popřípadě nic. Poslední rozsáhlá studie zřejmě problém posunula dopředu a ukázala, co může být příčinou androgenní alopecie.1) Tyto výsledky mají velký význam i pro další onemocnění zprostředkovaná androgeny, především prostatická.

Už se vědělo, že androgenní alopecii zpomalují některé léky užívané na neškodný i maligní růst prostaty, např. finasterid a minoxidil. Finasterid inhibuje enzym 5-alfa reduktázu, která v tkáních mění testosteron na mnohem účinnější dihydrotestosteron. Zde je tedy jasno, inhibice tvorby útočníka dihydrotestosteronu snižuje holohlavost. O minoxidilu se uvažovalo ve vztahu k prokrvení a kanálům K+ nebo k prostaglandinům. Patnáctičlenná skupina ze sedmi amerických univerzit letos prokázala krok, který následuje po působení dihydrotestosteronu. V lysé kůži na hlavě zjistili, že je geneticky porušen poměr „dobrých“ (PG-E2, popřípadě PG-F) a dvou „zlých“ prostaglandinů typu PG-D2. Prostaglandiny jsou různé, vznikají cyklizací z nenasycené kyseliny arachidonové a regulují mnoho procesů, např. zvyšují citlivost k bolesti, ale také růst karcinomů a prorůstání cév do novotvarů. V případě kůže na hlavě ty „dobré“ typu E a F zvyšují a udržují růst a kvalitní obměnu vlasů, naopak D2 typy růst a velikost vlasových folikulů snižují. Autoři to demonstrovali nejprve geneticky, když stanovili, že v bezvlasé kůži roste exprese asi 80 genů, především genu pro enzym, který katalyzuje vznik špatných PG-D2. Také obsah tohoto enzymu Pgts2 byl vyšší než u vlasaté pokožky. V článku je krásný obrázek zdravých myšek s kožíškem a skoro holých transgenních myší, kterým byla uměle zvýšena aktivita Pgts2. Přímá aplikace derivátu PG-D2 pod kůži na zádech (myší) vyvolala olysalost. Pak už nebylo žádným překvapením, když se prokázal depresivní vliv D2 prostaglandinů na růst lidských a myších buněk, a dokonce celých lidských folikulů v tkáňové kultuře. A navrch ještě odhalili další možný cíl pro léčení plešatosti – metabotropní receptor GPR44, který se na povrchu buněk aktivuje právě těmi dvěma „špatnými“ PG-D2. Při léčení androgenní alopecie by se už dnes mohly lokálně používat schválené preparáty pro růst řas, což jsou deriváty oněch „dobrých“ prostaglandinů (latanoprost, PG-F2alfa), které by mohly vyvážit převažující depresivní vliv D2. A samozřejmě se budou hledat cílené inhibitory enzymu Pgts2 a receptoru GPR44. Dobrou zprávou také je, že v naprosté většině zůstávají v lysé kůži sice utlumené, ale potenciálně regeneračně použitelné kmenové (progenitorové) folikulární buňky.

Jestliže se v případě androgenní holohlavosti postupně ozřejmuje kauzální řada dějů vedoucích k narušení rovnováhy mezi simulací a potlačováním růstu zdravých vlasů, v druhém případě – ve vztahu mezi plešatěním a prostatou – to není zdaleka tak jasné. Jde o to, že testosteron je uváděn nejen jako „zlý chlapec“, který může způsobit alopecii, ale prokazatelně podporuje benigní i zhoubné bujení prostaty. Dalo by se tedy z alopecie soudit na sklon k rakovině prostaty? V rozmezí dvou let vyšly na toto téma dvě naprosto kontroverzní studie, které ovšem nejsou v daném sporu zdaleka prvními. Jedna skupina badatelů říká, že časný nástup plešatosti je uklidňující předzvěstí nižšího výskytu prostatického bujení v presenilním a senilním věku,2) druhá naopak tvrdí, že raný výskyt plešatosti, ve věku kolem 20 let, je varující a může ukázat až na dvojnásobné riziko prostatické hyperplazie.3) Z metodického hlediska je průkaznější ta druhá, varovná práce, nabádající mladé plešatější muže k pravidelným urogenitálním prohlídkám. Ale – jak říkají Angličané – porota v tomto případě stále ještě zasedá. Zatím můžeme ošetřovat kouty nebo temenní pleš třebas kofeinovými mastmi, protože kofein lokálně podporuje prokrvení pokožky. Že by měl kdysi onen studentík, propagující v Pelhřimově cvičení skalpu, trochu pravdy?

Grant IAA500110905

Poznámky

1) Sci. Transl. Med. 4, 126, 2012.

2) Cancer epidemiology 34, 131–135, 2010/2.

3) Ann. Oncol. 22, 1824–1827, 2011/8.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné