Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Šindelovník severský

 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 250, 2012/5

Šindelovník severský (Climacodon septentrionalis) je parazitická dřevokazná houba, která je u nás prakticky neznámá, a to i mezi houbaři. Je poměrně vzácná a neroste všude. Pokud houbař nezvedne oči od země, nemusí ji vidět. Plodnice rostou na stromech, nejčastěji javorech nebo bucích, někdy ve značné výšce, a to opakovaně po několik let ve stejném místě. Kromě lesů i v parcích, zahradách, alejích. Jde o značně agresivního parazita, který způsobuje tzv. bílou hnilobu stromů. V některých horských severských oblastech USA a Kanady a také ve Švédsku činí lesníkům značné škody. Plodnice rostou od léta až do pozdního podzimu na mrtvých nebo na živých, ale poškozených stromech, kde vytvářejí masivní trsy světlé barvy, které zaujmou svým tvarem. Na spodní straně nenajdeme ani trubičky, ani lupeny, ale jakési zuby. Odtud pochází slovenský název – „zubček“. Houba patří mezi lošáky. Sice není jedlá, ale Japonci tuto houbu, v japonštině zvanou ezoharitake, upravují k jídlu speciálním postupem. Nakládají plodnice až na dva roky do koncentrovaného roztoku soli, a poté z nich připravují různé pokrmy. Například tenké plátky smaží na oleji, což je prý vynikající delikatesa.

Plodnice houby jsou velmi odolné a vydrží v přírodě po mnoho týdnů. Mladší exempláře mají barvu krémovou až žlutou, starší plodnice až hnědavou a často také nazelenalou v důsledku kolonizace řasami. Dospělé plodnice mohou vážit až několik kilogramů. Šindelovník severský u nás není na seznamu chráněných hub, ale ochranu si zaslouží. V červené knize ohrožených druhů velkých hub ho ovšem můžeme najít v některých zemích Evropy (např. v Norsku, Švédsku, Dánsku, v Rakousku či Německu). Protože lesníci nemají rádi poškozené stromy a z lesa je odstraňují, ubývá prostor, kde by mohly šindelovníky růst. Ideálním místem pro jejich nerušený vývoj jsou hospodářsky málo využívané bukové lesy. Naše obrázky jsou z bývalého vojenského újezdu na Šumavě.

Nedávno provedli japonští pracovníci z Univerzity Shizuoka ojedinělý výzkum chemických látek obsažených v plodnicích šindelovníku. Lyofilizované mycélium houby extrahovali n-hexanem a nalezli zde čtyři unikátní chemické substance: (S)-3-p-tolyl-butyl-2-hydroxy-2-methyl-propanoát, (E)-8-oxo-oktadec-9-enovou kyselinu, (+)-5-hydroxy-3,4-dimethyl-5-pentyl-furan-2(5H)-on a (S)-3-hydroxy-γ-butyrolakton. (Biosci. Biotechnol. Biochem. 75, 783–785, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné