Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Šindelovník severský

 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 250, 2012/5

Šindelovník severský (Climacodon septentrionalis) je parazitická dřevokazná houba, která je u nás prakticky neznámá, a to i mezi houbaři. Je poměrně vzácná a neroste všude. Pokud houbař nezvedne oči od země, nemusí ji vidět. Plodnice rostou na stromech, nejčastěji javorech nebo bucích, někdy ve značné výšce, a to opakovaně po několik let ve stejném místě. Kromě lesů i v parcích, zahradách, alejích. Jde o značně agresivního parazita, který způsobuje tzv. bílou hnilobu stromů. V některých horských severských oblastech USA a Kanady a také ve Švédsku činí lesníkům značné škody. Plodnice rostou od léta až do pozdního podzimu na mrtvých nebo na živých, ale poškozených stromech, kde vytvářejí masivní trsy světlé barvy, které zaujmou svým tvarem. Na spodní straně nenajdeme ani trubičky, ani lupeny, ale jakési zuby. Odtud pochází slovenský název – „zubček“. Houba patří mezi lošáky. Sice není jedlá, ale Japonci tuto houbu, v japonštině zvanou ezoharitake, upravují k jídlu speciálním postupem. Nakládají plodnice až na dva roky do koncentrovaného roztoku soli, a poté z nich připravují různé pokrmy. Například tenké plátky smaží na oleji, což je prý vynikající delikatesa.

Plodnice houby jsou velmi odolné a vydrží v přírodě po mnoho týdnů. Mladší exempláře mají barvu krémovou až žlutou, starší plodnice až hnědavou a často také nazelenalou v důsledku kolonizace řasami. Dospělé plodnice mohou vážit až několik kilogramů. Šindelovník severský u nás není na seznamu chráněných hub, ale ochranu si zaslouží. V červené knize ohrožených druhů velkých hub ho ovšem můžeme najít v některých zemích Evropy (např. v Norsku, Švédsku, Dánsku, v Rakousku či Německu). Protože lesníci nemají rádi poškozené stromy a z lesa je odstraňují, ubývá prostor, kde by mohly šindelovníky růst. Ideálním místem pro jejich nerušený vývoj jsou hospodářsky málo využívané bukové lesy. Naše obrázky jsou z bývalého vojenského újezdu na Šumavě.

Nedávno provedli japonští pracovníci z Univerzity Shizuoka ojedinělý výzkum chemických látek obsažených v plodnicích šindelovníku. Lyofilizované mycélium houby extrahovali n-hexanem a nalezli zde čtyři unikátní chemické substance: (S)-3-p-tolyl-butyl-2-hydroxy-2-methyl-propanoát, (E)-8-oxo-oktadec-9-enovou kyselinu, (+)-5-hydroxy-3,4-dimethyl-5-pentyl-furan-2(5H)-on a (S)-3-hydroxy-γ-butyrolakton. (Biosci. Biotechnol. Biochem. 75, 783–785, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné