Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Za křivé zuby může neolitická revoluce

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 127, 2012/3

S objevem zemědělství před tisíci lety vyměnili naši předci lov a sběr za produkci dlouhodobě skladovatelné potravy a neustálé kočování vystřídal usedlý život v relativním bezpečí vesnic a měst. Změna způsobu obživy umožnila zemědělcům rozšířit se takřka po celém světě, často na úkor původních lovců a sběračů. Neolitická revoluce měla však také své stinné stránky. Na mnoha místech nezávisle vedl přechod k zemědělství ke zhoršení fyzické kondice a zdravotního stavu jedinců (vinou přemíry sacharidů v potravě, nedostatku vitaminů a podvýživy). S praktikováním zemědělství jsou spojeny neblahé jevy jako epidemie či hladomory, což jsou fenomény lovcům a sběračům prakticky neznámé. (To ovšem platí jen pro ta lovcko-sběračská etnika, která se zemědělci nepřišla nikdy do styku.)

Praktikování zemědělství ovlivnilo lidskou biologii (vedlo například k získání široce rozšířené schopnosti trávit v dospělosti laktózu). Soudilo se, že vlivem dlouhodobé konzumace produktů zemědělství, obecně tedy méně tuhé potravy, než jaká se získává lovem a sběrem, došlo také k pozměnění tvaru čelistí. Potvrzení této domněnky nyní přinesla studie publikovaná v magazínu PNAS, založená na analýze lebeční morfologie jedenácti vybraných populací z celého světa. Ty zahrnovaly vedle tradičních i postindustriálních společností praktikujících zemědělství také pětici lovecko-sběračských etnik: Sany (Křováky), Mbuti (Východní Pygmeje), Arandy (původní Australany) a aljašské a grónské Inuity (Eskymáky).

Výsledky studie odhalují statisticky průkazný rozdíl ve tvaru spodní čelisti mezi lovecko-sběračskými a zemědělskými populacemi. Zatímco lovci a sběrači mají dlouhou a úzkou spodní čelist, umožňující silnější skus, zemědělci, živící se méně tuhou stravou, mají čelist naopak kratší a širší. Tvar spodní čelisti odráží způsob obživy bez ohledu na geografickou polohu či podnebí, populační historii či etnickou příslušnost. Nezáleží ani na tom, zda jsou lovci a sběrači specializovanými rybáři, nebo lovci velké zvěře.

Typ přijímané potravy reflektuje svým tvarem pouze čelist spodní, horní čelist nebo kterýkoli jiný aspekt lebeční morfologie už ne. Horní a spodní čelist se tak mohou vyvíjet do jisté míry nezávisle, přestože tvoří jeden komplex a jedno je ovlivněno druhým, ať už prostřednictvím čelistního kloubu nebo okluze (skusu). Malá spodní čelist v zemědělských populacích je pak příčinou často se vyskytujících vad, jako je stěsnaný chrup nebo předkus.

Příčina popsaného jevu není zcela jasná. Za rozdílným tvarem čelisti u různě se živících populací totiž nemusí stát selekce. Může jít o pouhý důsledek fenotypové plasticity. Tuto představu podporují studie na jiných druzích savců chovaných v zajetí. Bylo popsáno, že primáti, nebo například také damani, kteří jsou v dospívání krmeni nepřirozeně měkkou, předzpracovanou stravou, mají v dospělosti drobnější spodní čelist a objevuje se u nich stěsnaný chrup a předkus. Nelze jednoznačně říct, že různý tvar čelistí v lidské populaci a to, že mnohým zemědělcům se „zuby nevměstnají do pusy“, je skutečně dáno rozdílnými mechanickými vlastnostmi přijímané potravy – tedy tím, že zemědělci nemuseli, na rozdíl od lovců a sběračů, v dětství tolik žvýkat. Dodatečné zpracování a tepelnou úpravu potravin totiž ovládají všechna etnika bez ohledu na způsob obživy. Jak zemědělci, tak lovci a sběrači znají kojeneckou výživu a u mnoha lovecko-sběračských etnik navíc ženy kojí podstatně déle než v zemědělských společnostech. (Proc. Natl. Acad. Sci. USA 108, 19546–19551, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...