Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Živá díla minulosti

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 745, 2012/12

Rok 2012 zdaleka neskončil, ale již teď je zřejmé, že přinesl bohatou „arabskou úrodu“. Postarala se o to především edice Orient nakladatelství Academia, která se během poměrně krátké doby své existence již stačila zapsat do povědomí veřejnosti. Svým zaměřením volně navazuje na dřívější proslulou ediční řadu nakladatelství Odeon (původně SNKLU) Živá díla minulosti. Ze „světa islámu“ vyšla v edici Orient Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky emíra Usámy ibn Munkiz v překladu Rudolfa Veselého (reprint) a Ibn Tufajlův „filozofický román“ Živý, syn Bdícího v překladu Ivana Hrbka, který revidoval a nově komentoval Luboš Kropáček. Jedenáctým svazkem, Pojednáním o politice, se kolekce titulů z islámského prostředí rozrostla o jedno z tzv. „zrcadel princů“, tedy klasické dílo velkého perského státníka a myslitele chádži Nezámolmolka (tzv. adab).

Letos edice přinesla hned trojici překladů ze středověkého arabského písemnictví, přičemž se ještě připravuje komentovaný překlad al-Ghazálího Výklenku světel (Zora Hesová). A dokonce se snad můžeme v brzké budoucnosti těšit na klíčové teologické dílo imáma Ibn Tajmíji v překladu Pavla Ťupka – ovšem to bychom už příliš předbíhali…

Z vydané trojice představuje Popsání pozoruhodností Egypta Taqíjuddína al-Maqrízího (sv. 13; v překladu Bronislava Ostřanského) výběr z geograficko-topografické encyklopedie, Ibn Rušdovo (Averroes) Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie (sv. 15), přeložené a komentované Ondřejem Beránkem, přináší vlivnou obhajobu filozofického myšlení. Divy a záhady Indického oceánu (sv. 14) pak spojují historicko-geografické zaměření s nespornými kvalitami literárními.

Středověké písemnictví, klasickou arabskou literaturu nevyjímaje, se v myslích běžného čtenáře spíše pojí s představou látky nezáživné a suché, k níž se člověk většinou dostane z povinnosti. Nejde-li přímo o školní četbu, pak takové svazky otevírá především pro jejich význam historický či umělecký (nejlépe obojí!), nikoliv pro zábavu; neboť jaksi automaticky nepředpokládá, že by byl dotyčný svazek schopen čtenáře pobavit.

Toto zažité klišé mohou poopravit Divy a záhady Indického oceánu Buzurga ibn Šahrijár, neboť přestože se jedná o dílo z 10. století, není v něm o dramatické zápletky, bizarní situace, exotické scenérie, akční spád a místy velmi pikantní pasáže nouze. Nespoutaná imaginace, nápadně připomínající Sindibáda z Tisíce a jedné noci, se zde organicky prolíná s naučnými pasážemi bohatými na reálie středověké muslimské společnosti. Vyprávění o dalekých krajích, kde žijí pozoruhodní tvorové a rostou stromy plodící lidské tváře, kde osamělí námořníci obcují se samicemi lidoopů a kde na Ostrovech žen číhají na muže netušená nebezpečí, nám spolu se štědrou studnicí folklorních představ a pohádkových motivů nezapomenutelně přibližují jednu z vlídných tváří klasického arabského písemnictví.

Mimořádný spis arabsky píšícího autora perského původu přeložil a předmluvou i poznámkami opatřil Jaroslav Oliverius, emeritní profesor Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přední český arabista a hebraista a zároveň zkušený překladatel. Při výběru titulu pro překlad měl šťastnou ruku; kniha má totiž skutečnou šanci oslovit mnohem širší okruh čtenářů než jenom z řad arabistů a historiků.

Překladatel díla zjevně myslel na čtenáře a usiloval o to, aby byl český text maximálně čtenářsky přístupný, což u „orientálních titulů“ není vždy zcela samozřejmé. Že se Podivuhodnosti velmi dobře čtou, je o to důležitější, neboť jde o vyprávění v pravém slova smyslu. Buzurg ibn Šahrijár totiž shromáždil rozličné námořnické zkazky, které předává dál, byť jak sám upřímně přiznává, má v mnohých případech o věrohodnosti oněch košatých historek přinejmenším jisté pochybnosti.

Čtivost (jen zdánlivě samozřejmou) připomínám především proto, že někteří překladatelé se pokoušejí čtenáři přiblížit jak obsahové, tak formální kouzlo originálu, což sice možná potěší oko arabisty (např. známé překlady Knihy Tisíce a jedné noci z pera prof. Felixe Tauera), ale v nepoučeném čtenáři to může spíše vyvolat rozpaky nad domnělými archaismy. Cizí pojmy (zejména toponyma) překladatel stručně objasňuje poznámkami pod čarou, takže se čtenář snadno orientuje a nemusí přerušovat četbu (jako tomu tradičně bývalo u Živých děl minulosti).

Přestože z Divů a záhad Indického oceánu již na první pohled vycítíme, že k nám promlouvá kultura na hony vzdálená té naší, může si v knize každý čtenář nalézt to své. Etnologa jistě upoutají paralely s různými motivy evokujícími nejen Sindibáda, religionistu mohou potěšit muslimské představy o náboženství pohanů (tj. Indů), historika nadchnout nesčetné vykreslené reálie, arabista s povděkem ocení, že se česká „kolekce“ z klasického arabského písemnictví tak zdárně rozrůstá. A zkrátka nepřijde ani čtenář neodborník: toho snadno strhne spád vyprávění, doslova oplývajícího dramaty i kuriozitami.

Objemem nevelká (176 stran, formát 110 x 153 mm), leč obsahem mimořádná publikace potěší také grafickým zpracováním. Zdařilá obálka obsahuje reprodukci ilustrace z knihy Maqám al-Harírího, předsádka nabídne výsek ze středověké arabské mapy světa. Malý formát a půvabné provedení v kombinaci se zmiňovanou čtivostí činí z recenzovaného svazku ideální dárek pro všechny zájemce o Orient či „arabský svět“.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Bronislav Ostřanský

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., (* 1972) vystudoval obory arabistika a dějiny a kultura islámských zemí na Filozofické fakultě UK. Dlouhodobě pobýval v Damašku a v Káhiře, kde studoval i pracoval. V současnosti působí v Orientálním ústavu AV ČR, externě přednáší v Ústavu Blízkého východu a Afriky (e-mail: ostransky@orient.cas.cz).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné