Zářné zítřky matematického modelování?

V článku byly redakcí provedeny drobné neautorizované úpravy a naopak nedopatřením nebyly provedeny autorovy korektury. Takto byly nadpis odstavce „Nadprodukce, nekvalita, a klamavá reklama“ i zmínka o MFF UK „Matfyz“ v záhlaví dodány redakcí, a nebylo autorovým úmyslem (a ani autor nemůže) jakkoli komentovat případnou souvislost těchto v textu jen obecně diskutovaných atributů právě s MFF UK, kterážto instituce se jinak v samotném článku nijak nezmiňuje. Speciálně i použití znaku MFF ve velikosti odporující Směrnici děkana MFF č. 5/2001 bylo provedeno bez vědomí a souhlasu autora. Taktéž se autor distancuje od případné zavádějící souvislosti těchto atributů ve zmíněném dodaném nadpisu odstavce se samotným matematickým modelováním v názvu článku. Dále „formulace“ druhého (tzv. Clausius-Duhemova) zákona termodynamiky probíhala historicky postupně za účasti nejen R. Clausia, jenž je ale považován za prvního, který si (odjakživa existující) fenomén popisovaný tímto zákonem jaksi „uvědomil“; tedy užití slova „formulování“ není zcela přesné. Jméno „Prigoggine“ má být „Prigogine“. V obr. 2 místo „zatížení“ má být „napětí“ a jeho popis má být podrobnější. Reference na „článek J. Málka“ je nepřesná v počtu autorů i v obsahu v důsledku změn v odkazovaném článku. Adjektiva „méně kvalitní“ nebo „špatné“ v souvislosti se středními školami nebo modely v původní verzi nebyla. I některá další místa neautorizovanými úpravami poněkud utrpěla na srozumitelnosti či dostala mírně pozměněný smysl. Opravená autorizovaná verze je k dispozici na webu Vesmíru.

Prof. Ing. Tomáš Roubíček, DrSc. www.envigogika.cuni.cz

[…] zrekapitulujeme si tuto naši situaci i my. Dnes a každý všední den sedí v lavicích základních škol v naší zemi něco přes ¾ milionu dětí, a z těchto dětí později více nežli dvě třetiny dokončí ještě stupně další, absolvují školy střední nebo vysoké. Jestliže před padesáti lety počet lidí s nejméně výučním listem nedosahoval ani 20 % populace (maturitu či vysokoškolský titul mělo jen 10 % dospělého obyvatelstva), kdežto 80 % připadalo na ty, kteří vychodili pouze školu základní, v současné době je tomu přesně naopak (nejméně maturitu má skoro polovina lidí, a vyučených je více než třetina). Takže nakonec počet těch, co mají pouze vzdělání základní, jen o málo převyšuje počet vysokoškoláků (17 resp. 12 %), a podíl této „intelektuální elity“ stále stoupá – ale pozor, stoupá i množství lidí tzv. bez vzdělání. Vypadá to tedy, že všichni se stále více zabýváme činností vysoce abstraktní, a věci obyčejné ztrácejí svoji cenu. Jsme vzdělanější, proto(že) život jednotlivce je stále složitější, a také chod společnosti se proměnil na složitou technologii. Prostor, kde se mohou projevit přirozené touhy či rozhodnutí, se tak ale stále zmenšuje a je také čím dál těžší jej znovu otevírat či bránit.[…]

RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D. Jana.Dlouha@czp.cuni.cz