Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Posláním historik

O roli historiků v současné společnosti
 |  1. 11. 2012
 |  Vesmír 91, 677, 2012/11

Český rozhlas Leonardo, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír uspořádaly 19. září 2012 v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze veřejnou besedu o současném postavení humanitních věd. Hosty byli doc. Michal Stehlík, Ph.D. (děkan Filozofické fakulty UK v Praze), doc. PhDr. Jana Čechurová (Ústav českých dějin Filozofické fakulty UK v Praze) a  doc. Jaroslav Šebek, Ph.D. (Historický ústav AV ČR, v. v. i.), moderoval Robert Tamchyna (Český rozhlas Leonardo).

Název besedy odkazuje na kolektivní monografii Posláním historik (Nakladatelství Lidové noviny, 2012) věnovanou k 80. narozeninám jedné z nejvýraznějších osobností historiografie moderních českých dějin, profesoru Robertu Kvačkovi.

Výběr nejzajímavějších úryvků z diskuse odložím pro tentokrát stranou a odkazuji na celý záznam, který je na webu Českého rozhlasu Leonardo. Chtěl bych totiž upozornit na skvělý rozhovor s historikem Robertem Markem Friedmanem, profesorem dějin vědy na Institut for arkeologi, konservering og historie při Univerzitě v Oslu.1) Dotýká se oceňování vědců, významu humanitních věd i poslání historie. Friedman například říká:

Historie nám ukazuje vědecké tradice, které byly pohřbeny, i cesty, jimiž se věda nevydala. Historie nám může pomoci rozbít iluzi o nevyhnutelnosti současného stavu věcí. Zdá se, že to hlavní, k čemu v průběhu dvacátého století a zejména po druhé světové válce došlo, je poznatek, že výzkum a jeho pedagogické základy, péči o charakter, je možné oddělit. Rektoři univerzit chtějí mít samé sakra dobré lovce, kteří mají výsledky, kteří přitahují velké granty a kteří se vracejí s různými trofejemi, jako například s Nobelovou cenou. Takoví vědci jsou samozřejmě důležití, ale pokud se věda nepřestane řídit jednostranným zaměřením na soutěž a „výhru“ za každou cenu, bude to pro ni podle mého názoru z dlouhodobého hlediska znamenat prohru.

Nebo: Humanitní vědy potřebujeme. Potřebujeme nějaký zdroj kritické reflexe lidské zkušenosti, a tu může přinášet studium historie, filosofie, starých i moderních kultur, jazyka, literatury, umění a tak dále. Avšak studium těchto oborů neústí samo o sobě nutně v kritickou humanistickou reflexi anebo v to, že bychom se stávali lepšími lidmi. Žádný obor není ze své podstaty humanitní – domnívám se, že záleží na otázkách, s nimiž k tomu oboru přistupujeme… Jsem dostatečně staromódní na to, abych si přál věřit, že smyslem humanitních věd by mělo být pomáhat nám vést morální a přemýšlivý život (a slovo morální používám ve velmi širokém smyslu).

Připadá mi, že poslední věta také vysvětluje klesající podporu humanitních věd – jako by morální a přemýšlivý život už patřil do historie.

Poznámky

1) „Do Nobelovy medaile se vrylo mnoho lidských slabostí“, Dějiny a současnost 34, 22–25, 2012/10, rozhovor připravila Doubravka Olšáková, překlad Pavel Černovský).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné