Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Odkaliště Ida – náprava škod předchozí hornické činnosti

 |  1. 11. 2012
 |  Vesmír 91, 652, 2012/11
komerční prezentace

Odkaliště Ida je situováno jižně od těžebního prostoru bývalého černouhelného dolu Zdeněk Nejedlý Malé Svatoňovice – Odolov (dále DZN) v podhůří Krkonoš jihovýchodně od Trutnova. Zahrnuje ve skutečnosti dvě samostatná odkaliště (dále značená jako horní a prakticky bezvýznamné dolní), umístěná vedle dnes již zarostlého odvalu bývalého dolu. Rozloha horního odkaliště činí 3,5 ha, rozloha dolního necelých 0,5 ha.

Širší historie zájmové lokality

V oblasti dolového pole DZN se černé uhlí dobývalo od 17. století v několika dílčích lokalitách až do sklonku 20. století. V případě oblasti zahrnující tehdejší otevřená důlní díla ve svatoňovické části uhelného revíru se jednalo o Důl Zdeněk Nejedlý Malé Svatoňovice – Odolov, který byl tehdy součástí státního podniku Východočeské uhelné doly Trutnov.

Těžba černého uhlí v oblasti českého křídla vnitrosudetské pánve byla v důsledku strukturálních změn národního hospodářství utlumována postupně v první polovině devadesátých let minulého století. Těžba v dole Zdeněk Nejedlý v Malých Svatoňovicích byla ukončena ke konci roku 1990. Likvidace důlní části DZN včetně ekologického výklizu (tj. odstranění látek a zařízení, které by mohly ohrozit životní prostředí) proběhla roku 1991. Čerpání důlních vod a uzavření úvodních děl ústících na povrch bylo v zásadě ukončeno ke konci roku 1991; od tohoto data také docházelo k zatápění podzemních částí dolu.

Jediné hlavní důlní dílo, které nebylo zlikvidováno, je téměř 1800 m dlouhá štola Ida, která sloužila již od roku 1866 k těžbě, dopravě, větrání a odvodňování. Štola dodnes slouží jako hlavní odvodňovací třída, tzv. dědičná štola z oblasti DZN. Odvádí vodu z přibližně 15 km2 těžbou ovlivněných oblastí nad i pod úrovní štoly Ida. Tato důlní voda byla systémem stok zaústěna do odkaliště Ida a následně pod ním vytékala volně do recipientu.

Současný stav odkaliště

Jak již bylo výše uvedeno, několikrát přestavované odkaliště Ida sloužilo v období aktivní činnosti dolu k zachycování nejrůznějších odpadních vod a nepotřebných frakcí z provozů areálu dolu. Další jeho důležitá funkce byla také částečná eliminace vlivu důlních vod na recipient. Důlní vody čerpané v období aktivní činnosti dolu v množství cca 2 miliony m3/rok protékaly odkalištěm a v souladu s tehdy platným povolením k vypouštění vytékaly volně do přilehlého potoka.

Významná změna kvality vody nastala v roce 1995, kdy začala vytékat voda z celkově zatopeného dolu po ukončení čerpání v průtočném množství kolísajícím v rozmezí 60 až 130 l/s s vysokým obsahem iontů železa – průměr 130 mg/l, špičkově až 260 mg/l (obr. 1). Změnou oxidačně-redukčních poměrů docházelo k částečnému vysrážení železitého okru jak ve vlastním prostoru dědičné štoly Ida, tak i v prostoru horního odkaliště. Okrově zbarvená železitá voda s extrémním chemickým složením pak odtékala z horního odkaliště dále místními toky až do řeky Úpy. Proto bylo nutno přistoupit k hornické údržbě dědičné štoly Ida včetně pravidelného čištění průtočného profilu (obr. 2) a k urychlenému vybudování chemické čistírny (úpravny) důlních vod. Princip úpravy spočívá ve srážení kalů úpravou pH s přidáním polyflokulantu, kaly pak po procesu úpravy vločkují a usazují se v odkališti.

V horním odkališti bylo různými metodami zjištěno uložení cca 168 000 m3 kalů. Z celkového množství kalů deponovaných v horním odkališti byla s přihlédnutím k jednotlivým ročním bilancím důlních vod stanovena kubatura železitých kalů cca 14 500 tun – přepočteno na sušinu 25 %, měrná hmotnost je uvažována v hodnotě 1,36 kg·m–3 [3]. Zbylé množství tvoří uhelné kaly a popílky (struska). Stanovení přesného podílu popílků (strusky) a uhelných kalů je prakticky nemožné.

Náprava stavu

Přestože se činností čisticí stanice dařilo udržet jakost vypouštěných důlních vod pod odkalištěm v souladu s povolením k vypouštění, docházelo v průběhu let k nárůstu výšky usazených kalů, a tím i k problémům s průsaky hrází a nárůstem hladiny zejména v oblasti vtoku do odkaliště. Bylo nutno reagovat na vzniklou situaci a stav odkaliště řešit. Po posouzení stavu bylo v roce 2007 rozhodnuto zpracovat projektovou dokumentaci na vyčištění odkaliště a s tím spojit i revitalizaci neutěšeného okolí zasaženého předchozí hornickou činností [4]. Pro zpracování projektu bylo třeba vynaložit značné úsilí, jednalo se o složité majetkoprávní pozemkové vztahy a splnění podmínek a připomínek v oblasti ochrany životního prostředí. Následně byl učiněn i pokus využít pro financování této činnosti některý z evropských fondů. Po zpracování za účelem možnosti využití dotací vyžádané „Analýzy rizik odkaliště bývalého DZN…[3]“ MŽP ČR rozhodlo, že nelze problém řešit prostřednictvím těchto fondů, protože nevyhovuje podmínkám pro schválení dotace.

Vzhledem k tomu, že nastalá situace na odkališti se pomalu stávala kritickou, byl projekt částečně přepracován a doplněn. Po získání příslušného povolení ke stavbě a po nezbytném výběrovém řízení na dodavatele prací byla v roce 2011 zahájena stavba „Odstranění staré ekologické zátěže – odkaliště Ida“. Investorem stavby je v rámci kapitoly zahlazování následků hornické činnosti Palivový kombinát Ústí, státní podnik, který je nástupcem bývalých Východočeských uhelných dolů, s. p. Trutnov.

Samotná stavba je rozčleněna na pět dílčích staveb, které by po realizaci měly zcela změnit charakter lokality, z typických brown fields by mělo vzniknout prostředí přívětivé přírodě i lidem. Z lokality budou odstraněny rušivé technicistní prvky (betonové patky, ocelový stožár) a vlastní odkaliště bude upraveno s důrazem na posílení přirozeného krajinného rázu. V severní části nádrže se zřídí oživená sypaná ochranná hráz oddělující sedimentační prostor a uzavřenou deponii kalů (obr. 3). Za tuto hráz se přesune část kalů z odkaliště, následně bude zapouzdřena a ozeleněna. Pro umožnění údržby se obnoví pravobřežní cesta, která bude napojena na stávající komunikační systém v dané lokalitě. Boční bezpečnostní přeliv bude řešen rekonstrukcí stávajícího objektu s vybudováním přelivné a hradicí konstrukce v kombinaci kamenného spárovaného zdiva a dubových dluží.

Stávající cesty budou zpevněny, vhodně doplněny a jejich krajinotvorný význam se posílí výsadbou doprovodných stromořadí. Nepřirozené a nebezpečně strmé svahy zářezů a násypů budou upraveny a ozeleněny tak, aby působily přirozeným dojmem a byly stabilní.

Dolní nádrž bude vybavena novým výpustným objektem s kamenným obkladem, odbahní se a její břehy se upraví – stávající obnažený odval strusky a škváry se vhodně překryje a ozelení. V úseku potoka bezprostředně navazujícím na vyústění štoly bude opravena poškozená dlažba. Níže situovaná část potoka se ponechává v přírodním stavu a pouze se sanují výrazné břehové nátrže kamenným záhozem.

Lokalita po provedení všech prací by měla dokumentovat snahu společnosti o nápravu škod z předchozí činnosti a současně s tím by měla horní nádrž i nadále splňovat funkci dočišťovací pro stále vytékající důlní vody. Zahájené práce na odkališti by měly být ukončeny v roce 2014. Po celou dobu výstavby bude nutno čisticí stanici udržovat v provozu ve stávajícím režimu jednoduché neutralizace. Přestože obsahy kontaminantů v důlní vodě mají mírně sestupný trend, jsou analyzované hodnoty ještě vysoce nad povolenou hodnotou k vypouštění.

I přes to, že od ukončení těžby a uzavření tohoto konkrétního dolu uplynulo již více než dvacet let, dopady vlivů hornické činnosti trvají v mnoha oblastech i nadále a návrat situace do původního stavu (bude-li to vůbec možné) si vyžádá ještě nemálo úsilí.

http://www.pku.cz

Literatura

[1] Spudil a kol.: Studie IDA, GET Praha 1997.

[2] Koroš: Malé Svatoňovice - odkaliště Ida, Hydrogeologická společnost, s. r. o., Praha 2007.

[3] Škára: Analýza rizik odkaliště IDA…, AQUATEST, a. s., Praha 2007.

[4] Mikyška: Projektová dokumentace „Odstranění staré ekologické zátěže – odkaliště IDA“, AŽP Roztoky u Prahy 2009.

HISTORIE ODKALIŠTĚ IDA

Prvotní impuls pro vznik, resp. výstavbu odkaliště byla potřeba elektrárny provozované v přilehlém areálu DZN, resp. hromadění vznikající škváry a popílku na odvalu v blízkosti prostoru odkaliště. Výstavba odkaliště v daném prostoru byla vynucena potřebou odvést vody potoka z bezprostřední blízkosti odvalu a současně potřebou řešit i odkalení (tj. sedimentaci) vod vznikajících činností elektrárny v areálu dolu.

Škvára z elektrárny volným sypáním deponovaná na kužel přilehlého odvalu způsobovala sesuvy, přehrazení a zanášení přilehlého potoka. Po různých provizorních opatřeních řešících dočasně situaci bylo přistoupeno v r. 1949 k zajištění přeložky tohoto potoka včetně výstavby odkaliště, které bylo následně v roce 1950 úředně zkolaudováno. Škvárová a popílková halda z elektrárny postupně nabývala na objemu a bazálními tlaky ovlivňovala stav okolních vodohospodářských objektů. Kvůli tomu pokračovala výstavba odkaliště včetně zatrubnění potoka i v následujících letech. Až do roku 1968 sloužilo odkaliště jako sedimentační nádrž pro znečištěné vody a jemné frakce produkované škváry a popílku. Následně po ukončení provozu elektrárny bylo odkaliště využíváno pro odkalení důlních vod z DZN, včetně odsazení kalů z úpravny uhlí. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století bylo odkaliště v rámci masivní investiční výstavby opět rozšířeno, byly posíleny hráze a znovu přeložen přilehlý potok.

Odkaliště mělo dále sloužit pro usazování kalů z nově vybudované úpravny uhlí na DZN. Vlivem ukončení těžby, a tím i provozu úpravny v roce 1991 nebylo nově rozšířené odkaliště pro zamýšlené účely prakticky využito. Zařízení čerpací stanice a trubní rozvody kalů po jeho obvodě byly v roce 1992 demontovány a odstraněny.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Jiří Kokeš

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné