Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

On, či ona?

 |  4. 10. 2012
 |  Vesmír 91, 551, 2012/10

Ako sa vyhnúť „nakladačke“ od silnejších samcov a mať z toho ešte aj profit? Originálnu cestu si zvolili samce kane močiarnej (Cyrcus aeruginosus) vo Francúzsku. Tamojšia populácia tohto mokraďového dravca obsahuje až 40-percentný podiel transvestitných samcov. To, že sa im vyplatí vyzerať ako samice, preukázali aj výsledky vedeckého bádania. Vedci skúmali, aký dopad má využívanie sexuálných mimikier na správanie vtákov v populácii, prípadne aký benefit im z toho vyplýva. Samce kaňe močiarnej sú bezpochyby teritoriálnymi predátormi, chrániacimi svoje územie pred nepozvanými hosťami, predovšetkým inými samcami. Výnimkou sú samice v období hniezdenia, na ktoré reagujú menej agresívne. A práve v tom spočíva úspešnosť „preoblečených“ samcov – schopnosť vyhýbať sa útokom dominantných jedincov rovnakého pohlavia. Vedci sa rozhodli túto hypotézu testovať tak, že v hniezdnych teritóriách samcov rozostavili makety normálneho samca, samice a transvestitného samca. Domáce samce útočili prevažne na maketu normálne vyfarbeného samca. Tlmená agresivita bola zaznamenaná pri atrapách samíc a transvestitov. V prípade živých transvestitov nebol zaznamený útok na dobre vyfarbeného jedinca. Naopak, neboli ojedinelé ataky transvestitných samcov na atrapy samíc alebo iných transvestitov. Toto správanie sa vysvetľuje na základe predošlých pozorovaní správania samíc, ktoré sa z času na čas snažia ochrániť svoje územie. A samce prezlečené za samice sa ich snažia napodobňovať (celkom zrejmá je podobnosť práve s ľudskými imitátormi). Táto stratégia zrejme slúži na to, aby sa spomínané samce dostali do intímnejšieho kontaktu so samicami, alebo dokonca aj so samcami. Kane močiarne sa však sexuálnym radovánkam oddávajú prevažne v hlbinách rákosov, preto to, či majú samice naozaj slabosť pre ženskejšie samce, pomôže odhaliť až prípadný test otcovstva. (www.cebc.cnrs.fr/publipdf/SP/Sternalski_Biology-Letters.pdf)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....