FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

On, či ona?

 |  4. 10. 2012
 |  Vesmír 91, 551, 2012/10

Ako sa vyhnúť „nakladačke“ od silnejších samcov a mať z toho ešte aj profit? Originálnu cestu si zvolili samce kane močiarnej (Cyrcus aeruginosus) vo Francúzsku. Tamojšia populácia tohto mokraďového dravca obsahuje až 40-percentný podiel transvestitných samcov. To, že sa im vyplatí vyzerať ako samice, preukázali aj výsledky vedeckého bádania. Vedci skúmali, aký dopad má využívanie sexuálných mimikier na správanie vtákov v populácii, prípadne aký benefit im z toho vyplýva. Samce kaňe močiarnej sú bezpochyby teritoriálnymi predátormi, chrániacimi svoje územie pred nepozvanými hosťami, predovšetkým inými samcami. Výnimkou sú samice v období hniezdenia, na ktoré reagujú menej agresívne. A práve v tom spočíva úspešnosť „preoblečených“ samcov – schopnosť vyhýbať sa útokom dominantných jedincov rovnakého pohlavia. Vedci sa rozhodli túto hypotézu testovať tak, že v hniezdnych teritóriách samcov rozostavili makety normálneho samca, samice a transvestitného samca. Domáce samce útočili prevažne na maketu normálne vyfarbeného samca. Tlmená agresivita bola zaznamenaná pri atrapách samíc a transvestitov. V prípade živých transvestitov nebol zaznamený útok na dobre vyfarbeného jedinca. Naopak, neboli ojedinelé ataky transvestitných samcov na atrapy samíc alebo iných transvestitov. Toto správanie sa vysvetľuje na základe predošlých pozorovaní správania samíc, ktoré sa z času na čas snažia ochrániť svoje územie. A samce prezlečené za samice sa ich snažia napodobňovať (celkom zrejmá je podobnosť práve s ľudskými imitátormi). Táto stratégia zrejme slúži na to, aby sa spomínané samce dostali do intímnejšieho kontaktu so samicami, alebo dokonca aj so samcami. Kane močiarne sa však sexuálnym radovánkam oddávajú prevažne v hlbinách rákosov, preto to, či majú samice naozaj slabosť pre ženskejšie samce, pomôže odhaliť až prípadný test otcovstva. (www.cebc.cnrs.fr/publipdf/SP/Sternalski_Biology-Letters.pdf)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...